¨
Motorkářské akce a cestopisy
rok 2018 :: rok 2017 :: rok 2016 :: rok 2015 :: rok 2014 :: rok 2013 :: rok 2012 :: rok 2011 :: rok 2010 :: rok 2009 :: rok 2008 :: rok 2007 :: rok 2006 ::
rok 2018
Toskánsko - Ligurie - Umbrie 2018.
V Čechách léto pomalu končí a tak si ho chceme ještě o trošku prodloužit. Kde jinde než v Itálii.
Naši cestu začínáme jak jinak, než v našem oblíbeném Českém Krumlově.
Je to hlavně z důvodů zkrácení dojezdové vzdálenosti a i díky ne moc příznivé předpovědi počasí na další dny.
V noci přesně podle prognózy prší a tak na další den plánujeme přesun do Zell am See v Rakousku se zastávkou ve známém Hallstattu.

Hallstatt
Myslíme, že všichni vědí o co se jedná. Pro ty z Vás, kteří netuší je to velice známá rakouská vesnice u stejnojmenného jezera.
Patří ke světovému dědictví Unesco a je velice fotogenická. Nebýt všudypřítomných asijských návštěvníků, je to zde jak vrátit se v čase o 100 let zpět.



La Spezia
Po snídani v Zell am See vyrážíme za lehkého deště směr Mittersill, Lienz, Bolzano atd. až do naší další zastávky La Spezia.
Je to italské středně velké město v oblasti Ligurie a volíme ho proto, jelikož má příznivou polohu k návštěvě národního parku Le Cinque Terre. Zůstáváme zde 2 dny.
Najeto 300 km.



Le Cinque Terre
Leží v hornaté Ligurii. Hornatina a vrchy Ligurských Apenin zde dosahují až k pobřeží Ligurského moře.
Oblast se vyznačuje skalnatým pobřežím a strmými útesy. Na skalních terasách se pěstuje vinná réva a olivy. Nejznámější vesničky Porto Venere, Riomaggiore, Vernazza, Monterosso al Mare jsou dostupné lodí nebo vlakem.
My volíme cestu lodí, ze které jsou nádherné výhledy na domečky ve svazích a na místě mezi vesnicemi každých 10 minut projíždí vlak z La Spezie do Janova, takže se pohodlně dostanete během několika málo minut z jedné do druhé.



Toskánsko Volterra
Před 2 lety jsme Toskánsko již navštívili, ale Volterru jsme tehdy vynechali. Volterra, etruské Velathri, je opevněné město v Toskánsku, asi 50 km jižně od Pisy a asi 30 km od pobřeží Ligurského moře.
Velmi dobře zachovalé starověké a středověké historické město s hradbami a branami leží na strmém, obtížně přístupném skalnatém vrchu a je oblíbeným turistickým místem. Zůstáváme přes noc.



Toskánsko Cortona
Dále se přesouváme kopcovitou krajinou do námi doteď nenavštíveného města Cortona.
Je to pravé toskánské město nacházející se v provincii Arezzo. Nadchne především nádhernými výhledy, půvabnými středověkými uličkami, které jsou lemovány jednou "enotecou" vedle druhé.
Našli jsme tady i dokonalou malou restauraci s velice milým panem majitelem a chodili sem na skvělé delikatesy. Až někdy zavítáte do těchto končin nevynechejte "Trattoria Toscana". Mimo jiné jsme odtud podnikli i výlety do známého Assisi a Arezza.


Assisi
Assisi je malebné historické městečko v regionu Umbrie ve střední Itálii, proslavené jako rodiště sv. Františka z Assisi a v té souvislosti jako poutní místo a turistické středisko.
Každý z vás musel alespoň jednou v životě zaslechnout jméno František z Assisi. Tento mnich, který byl znám pro svůj asketický způsob života, byl zakladatelem řádu menších bratří (františkáni).
Řád se řídí řeholními pravidly stojícími na společném životě a chudobě. Hrob tohoto křesťanského světce naleznete právě ve městě Assisi.



Arezzo
Je jedním z nejbohatších měst Toskánska, mimo jiné zásluhou výroby zlatých šperků, které jsou exportovány do celé Evropy a není tu zdaleka tolik turistů jako v jiných oblastech.



Rimini
Jedeme na Jadran. Vyrážíme směr Numana a poté podél pobřeží až k věhlasnému Rimini - jednomu z největších evropských přímořských letovisek.
První lázeňské středisko zde bylo otevřeno již roku 1843 a od té doby sem stále přijíždějí turisté ...
Pokud hledáte klidnou oblast s malou romantickou pláží, tak jste na špatné adrese. Pokud obrovské hotely, několikakilometrové pláže, boulevard plný restaurací, tak jste tu správně. Dojem trošku kazili turisté z Ruska, kterých tady bylo více než Italů.
Máme ale hotel s krásným výhledem přímo na moře, tak zůstáváme 6 dnů.



San Marino
San Marino založil roku 301 Svatý Marinus a několik křesťanských uprchlíků. Od té doby bylo město centrem křesťanů, kteří uprchli před římskými pronásledovateli. Následkem toho se San Marino stalo první republikou v Evropě. V té době bylo územím republiky pouze město.
Městské centrum bránily tři pevnosti: první a nejznámější z nich, La Guaita, byla postavena v 11. století a svou velikostí a nepřístupností zastrašovala všechny nepřátele.
Kvůli válkám byla ve 13. století postavena druhá pevnost La Cesta. Avšak sanmarinský obranný systém nebyl kompletní, dokud nebyla v následujícím století postavena třetí pevnost II Montale – nejmenší ze tří pevností ležící na posledním vrcholku Monte Titana. Je to jeden z nejmenších evropských států. Rozloha 7,09 km² a počet obyvatel 582,2 obyv./km².



Saló - jezero Garda
Při návratu do ČR si dáváme ještě dvě zastávky. Jednou z nich je malé Saló na břehu jezera Garda.
Městečko o 10 tisících obyvatelích leží na konci hluboko do pevniny zasahujícího zálivu a je chráněno před chladnými větry.
Po zemětřesení bylo městečko znovu vystavěno a postavena byla i romantická pobřežní promenáda. Od té doby se Saló těší stále větší oblibě u rekreantů nejen z Itálie, kteří zde chtějí strávit svou dovolenou.



Cortina d'Ampezzo
Poslední zastávkou je toto horské středisko. Nachází se v Dolomitech, je populárním střediskem zimních sportů.
Je známá lyžařskými závody, okolní krajinou, ubytováním a tzv. Après-ski. V roce 1956 se zde konaly zimní olympijské hry. Máme prezidentské apartmá s krásným výhledem, dvěma ložnicemi, tak co více si na závěr cesty přát :-)



Shrnutí:
Během 17 dnů najeto 3500 km s kabrouškem v dešti i za sluníčka. Poznání nových italských míst, historie, jídla a skvělého vína. Pokaždé říkáme : Ti Italové umí ale žít :-) Tak zase za rok.

Kompletní galerie fotek je ZDE:


Keep respect 2018
Vyrazili jsme na tradiční sraz organizovaný pro podporu léčebny v Kladrubech.
Nakonec nikdo neví, kdy tam může skončit :-)
Počasí nám přálo, bohužel co nám nepřálo byly uzavírky silnic a objíždky.
Už jen příjezd se stal celkem slušným orienťákem a Benešovsko se stalo rájem bloudících motorkářů !!
Nakonec se zadařilo a my mohli nejen přispět do kasičky, poslechnout si kapelu, sníst buřta, prohlédnout 1000 motorek, ale i pokecat s kamarády, které jsme zde potkali. Trochu vadí stálé fronty na cokoliv, ale to ke Kladrubům asi patří.
Celkem, ale potěší když vidíte jak se pánové na vozíku a o berlích zajímají o váš stroj, jako kdyby měli rovnou odjet.
Zpátky jsme to vzali trochu oklikou a také asi 3 přeprškami. Na jedné pumpě jsme viděli dvě holky s koňma. Na dotaz " co tam do nich lejete " jsme we dozvěděli, že ZMRZLINU :-).
Prostě letní vyjíždka jak má být.
Takže zase za rok a jak nám popřáli u odjezdu " kolama dolů " - doufám, že nemysleli ty od vozejku :-)


115. výročí založení značky Harley-Davidson
V Praze se v červenci uskutečnilo celosvětové setkání příznivců značky Harley-Davidson.
Ti zde oslavovali 115 let od jejího založení. Tato akce se pořádá 1x za 5 let, vždy v jiné zemi. Dá se tedy předpokládat, že něco podobného u nás už neuvidíme.
U toho jsme nemohli chybět!! Využili jsme našich kontaktů, ohodili se do "motorkářského" a s VIP :-) páskou vyrazili do davů.
Je třeba podotknout, že byla zavřena větší část Holešovic, kde se akce konala a policie pouštěla pouze účastníky srazu.




Celkově bylo setkání rozděleno do více sekcí: muzeum, výstava staveb, výstava historické US Army, nové ČR Army ( dost podobné :-) ), obchodní část a restaurační část. Jako bonus 2 podia a velký polygon pro zkoušení vozů JEEP.
Je fakt, že něco tak obrovského jsme v Holešovicích ještě neviděli. Kupodivu perfektně klapala organizace a všech 60000 motorkářů + 40000 návštěvníků se mohlo cítit komfortně.
Vlastně to bylo takové město ve městě.
Prošli a viděli jsme co se dalo, podepsali se na pamětní plátno, shlédli "novinky" a ochutnali klobásku.
Musíme uznat, že šlo o velice dobře zorganizovanou akci a komu čest tomu sláva !




Zajímavá byla také "účast" 3 Valkýrií a to přímo na výstavišti - jedna dokonce ve stánku na nějaký pochybný alkohol.
Jsme opravdu rádi, že jsme na akci zavítali a doufáme, že se třeba jednou dočkáme opakování. I když je to bohužel nepravděpodobné.
Musíme uznat - Harley jako motorka není žádný zázrak, ale akce dělat umí ! :-)



Na motorkách po Slovensku

Radka jednou prohlásila... "projeli jsme už celou Evropu na motorkách, ale na Slovensku jsme pořádně ještě nebyli". To byla výzva!
Oprášili jsme naše zanedbávané stroje, (díky kabriu) a naplánovali rovnou 2 týdny putování směr Užhorod :-)
Nikam jsme nespěchali, takže první zastávka byla ještě v ČR v TELČI. Lehce opršalý penzion v centru a dost turistů.
Dá se doporučit - max. na 1 den.



Ráno se sluníčkem vyrážíme přes Rakousko směr Slovensko, cíl je PEZINOK a to díky svým vinicím.
Bohužel Pezinok je ještě větší díra než jsme mysleli, ale vše zachraňuje vinařství Matyšák se svou restaurací a výběrem vynikajících a cenově dostupných vín. Můžeme jen doporučit - důvod se tam někdy vrátit!!



Po ochutnávce slovenského vína jsme chtěli poznat i vyhlášené slovenské lázně. Cestou se ještě zastavujeme na zámku Bojnice.
Volba padla na RAJECKÉ TEPLICE.
Už jen kvůli spa resortu Afrodita.
Bydlíme na okraji města v penzionu s krásným výhledem, takže centrum je na dochoz.
První dojem z lázní je, že se tady někdo asi zbláznil!! V malém městečku stojí šílená napodobenina řeckých lázní pro asi stovky Rusů a Arabů. Ti tady kupodivu nejsou. Mramor, zlato a nevkus. Určitě ta hrůza stojí za návštěvu už jen pro přesvědčení, že to nejsou kulisy z natáčení o Řecku.
Vstup na vše a celý den bratru 50Eur. Trepky a župan v ceně. Užíváme si "luxus" a koupání.




Po 2 nocích dáváme přesun směr VYSOKÉ TATRY - ŠTRBSKÉ PLESO.
Máme zde hotel Toliar s krytým parkovištěm. První den je nádherně a tak obcházíme pleso a kocháme se.
Bohužel v noci se mění počasí - na Lomnickém Štítě je -8 a připadlo 10cm sněhu! U nás na Štrbském jen 4C a výhled do mlhy :-(
Rozhodujeme se pro výlet vlakem a busem do LEVOČI. Pohodové městečko zapsané v UNESCO. Takový horší Telč.
Vlaky i busy nám různě ujíždí, tak to máme trochu pestré.
Další den začalo ještě pršet - nic moc. Počasí nás zamklo v horách :-(




Třetí den využíváme přestávky v dešti a mizíme do mlhy. Bohužel vypouštíme plánovanou návštěvu Dukelského průsmyku - leje tam. Cestou párkrát zmokneme, ale vše je v pohodě.
Středem Slovenska se dostáváme po obědě na ZEMPLÍNSKOU ŠÍRAVU.
Máme zde menší komfortní hotýlek přímo u jezera. Zrovna tady končí svatba - tak musíme počkat než ho dají do provozuschopného stavu :-)
Další den podnikáme vyjížd´ku k přechodu VYŠNÉ NEMECKÉ - UŽHOROD. Východněji jsme na motorkách nikdy nebyli - dál je Asie!!
Potkáváme pár motorkářů na endurech - děláme si fotky u cedulí. Cestou se stavujeme na oběd v Michalovcích.
Pizzerie "Romana" na parkovišti toho moc nenabídla, raději jídlo vracíme. Bohužel i na Šíravě "chcípnul pes". Není to žádné rušné Lipno.
Nikde ani noha, kromě motorkáře z Liberce a koní co se pasou na betoně :-) Jak říká Radka - taková "divnozem".



Dáváme východu vale a točíme směr západ resp. BANSKÁ ŠTIAVNICA.
Cestou využíváme silničky v průsmycích Nízkých tater. Jsou tu samí "opálení kluci" a žádný pes ani kočka.
Modlíme se za jízdy ať nám motorky "nechcípnou", protože tady by nás také sežrali, jako ty kočky a pejsky :-)
Banská Štiavnica je jedno z mála měst, na které se dá na Slovensku dívat a je pod Unescem.
Dáváme procházku s večeří v místním pivovaru ERB. Zde nás nemile překvapí ceny - 2 jídla, 2 piva, 1 slivovice - 1500Kč!! Kde na to ti Slováci berou??



Bohužel se má kazit počasí, takže vymýšlíme trasu kam dál, když bude další den pršet. Nakonec vyhrává MIKULOV.
Jedeme za sluníčka, ale již s mraky za zády. Snažíme se využít slovenské okresky a míjíme malé vesničky i lány travky :-)
Ubytování na místě si musíme trochu "vydržkovat" v menším hotýlku pod hradem, ale pohoda. Zřejmě stále zde platí co motorkář = póvl.
V noci přichází déštˇ. Nemáme motorky v garáži, takže je druhý den přemísťujeme mokré pod nějaký přístřešek grilování u hotelu.
Další den zůstáváme.
Vyšlápli jsme na Svatý kopeček, vypili pár lahví vína a poradili místním "jak to mají správně s tím vínem dělat" - určitě to všechny zajímalo :-)




Ráno nás budí sluníčko, platíme lehce předražený hotel a po silničkách jižních Čech mažeme domů. Kupodivu jsou zde samé uzavírky a objíždˇky, takže Romanovi tečou nervy, když už po 3 projíždíme stejnou křižovatkou!!
Radka jako ukončení cesty chytá včelku Máju do rukávu. Následuje taneček a svlékání na táborské silnici. I tak otok celé ruky léčila týden :-( auuu.
Nakonec celí, hladoví a spokojení dorážíme odpoledne domů.



Bylo to fajn a hlavně bez nehody. Můžeme jen doporučit!
Najeto cca 2000km.


Porsche sraz Český Krumlov.
Vyrazili jsme celí natěšení na Porsche sraz do Krumlova. Akce probíhala 3 dny, pá. - ne.
Dali jsme jen sobotní sraz a vyjíždku na zámek Kratochvíle. Potkali jsme staré známé a udělali si nové. Sobotní program byl zakončený splutím Vltavy v Krumlově na vorech a posezením členů klubu v centru.
Celkem se zúčastnilo asi 70 aut, což evidentně překvapilo organizátorku, takže stále vládl lehký chaos.
Bohužel nám občas nepřálo počasí a zažili jsme i průjezd pořádnou bouřkou.
Na pondělí a úterý jsme se přesunuli do Frymburku a podnikli výlety po okolí jak na kolech, tak s kabroušem.
Počasí se nakonec umoudřilo - takže pohoda jazz !! :-)

rok 2017
Provence 2017.
Stále všichni vychvalují Provence, jak je to tam krásné, příjemně francouzské. Chtěli jsme to tedy vidět na vlastní oči a tak jsme se 23. září vydali s "kabroušem" prozkoumat tuto zajímavou oblast. Cestu tam jsme si rozdělili, abychom nejeli na jeden zátah.

1 den Praha - Norimberk
Nabízel se jako první zastávka na přespání. Shodou náhod se zde konaly pivní slavnosti a tak jsme neodolali ani my a vyzkoušeli správně nachlazené Bavorské pivo.



2 den Chamonix
Naše druhé místo na odpočinek cestou do Provence.
Známé lyžařské městečko ve východní Francii, které stojí na úpatí masivu Mont Blanc. Nabízí se zde možnost výletu lanovkou s nejvyšším převýšením na světě, která Vás vyveze na vyhlídkové terasy Aiguille du Midi ve výšce 3842 m. s kouzelnými výhledy na Mont Blanc.





Arles
Konečně v Provence.
Vybrali jsme si malé, živé, strategicky umístěné městečko Arles a z něj dělali výlety po okolí. Arles je kolébkou provensálské kultury s pozdně římskými památkami. Mezi nejzajímavější se řadí grandiózní amfiteátr "Arénes", který vznikl koncem 1 stol. n. l. na nejvyšším místě města. Může zde až 25000 diváků sledovat koridu.
Mimo jiné je to městečko s křivolakými uličkami a malými náměstíčky, se zajímavými restauracemi, proto ideální na 4 denní pobyt.



Fontvieille, Maussane, St-Rémy de Provence
První výlet po okolí. Začínáme návštěvou Abbaye de Montmajour, zachovalá původní klášterní budova, z jejího ochozu se dají pozorovat pasoucí se Camargueské koně.
Dále pokračujeme do vesničky Maussane známé pěstováním oliv a do St-Rémy de Provence - provensálského maloměsta s krásným starým centrem, narodil se zde také Nostradamus.



Avignon, Chateauneuf-du-Pape, Pont du Gard
Další den prozkoumáváme jiná krásná místa v Provence, výše uvedená.
Město Avignon se řadí k jedněm z nejkrásnějších měst Evropy, celé historické centrum spadá pod UNESCO a nejzajímavějšími památkami jsou Papežský palác a Pont d' Avignon.
Vinařská romantika - světově známé Chateauneuf-du-Pape - vesnice s klikatými uličkami, kde je spousta vinných sklepů a víno z této oblasti můžete kdekoliv ochutnat. Ochutnali jsme a zakoupili několik lahví domů. Pont du Gard - akvadukt, impozantní, monumentální vápencové oblouky v nádherné krajině. Vznikl pravděpodobně v roce 19 př.n.l. a nemá ve světě obdoby.
Určitě je to jedno z nejzajímavějších míst v Provence.



Les Stes-Maries-de-la-Mer a přímořská oblast
Cestou do hlavního městečka oblasti Camargue jsme se zastavili v národním parku, kde máte jedinečnou příležitost pozorovat opravdu zblízka růžové plameňáky, krása.
Ve zvláštní rovinaté krajině míjíme ranče s chovem bílých, Camargueských koní. Nabízí také projížďky. Dále pokračujeme do již výše zmiňovaného pobřežního městečka Les Stes Maries.
Příjemné, živé náměstí s pátečním trhem, pohodové kavárny, restaurace a procházky po pláži dělají z tohoto místa příjemnou zastávku při putování Provence. Moře už bylo trochu studené, ale našli se i tací, co se přesto koupali.
Poté jsme se projeli přírodní rezervací Camargue, jeli přívozem ze Salin-de-Giraud a vrátili se zpět do Arles na poslední večer.
Máme oblíbenou restauraci v centru, kam chodíme na výborného králíka na provensálských bylinkách!



Aix-en-Provence
Čtyřdenní pobyt v Arles skončil a nasměroval nás do aristokratického města s obdivuhodnými barokními památkami, léčivou vodou a s 101 kašnami.
Historické centrum se dá pohodlně projít během jednoho dne. Zajímavosti Katedrála, Radnice a celé historické centrum, bohužel je zde také spousta turistů a tak se rozhodujeme pouze pro jednu noc. Večer leje!



Sanremo
Je zamračeno a poprchává. Poprvé jedeme se zaklopenou střechou po dálnici a pak sjíždíme na Monaco.
Chceme se totiž vyfotit i s naším kabrouškem před legendárním Casinem v Monte Carlu. To se nám daří i přesto, že se okolí opravuje a vjezd máme povolen od příjemného pana strážníka.
Do Sanrema dorážíme už za sluníčka, ale docela dost fouká. Máme hotel přímo na promenádě s výhledem na moře a tak si užíváme italských dobrot, vína a atmosféry tohoto přímořského letoviska.
Na večeři jsme si dali bezkonkurenční "Spagetti Mariscos" a večer relaxovali na terase hotelu s krásným výhledem.



Trento
Jelikož nám nestačilo Sanremo a v Itálii chceme ještě alespoň jeden den pobýt, přesouváme se do Trenta. Máme v paměti ještě z motorkářské dovolené příjemnou cestu Italským vnitrozemím a tak tudy jedeme opět, jelikož je zde super silnice, hodně zatáček, krásná krajina a žádná silná doprava, takže můžeme zastavovat, fotit se atd.
Oběd si dáváme u pána, u kterého jsme se zastavili před dvěma lety na motorkách, proběhlo focení s celou rodinou a se slibem návratu mizíme v dál.
V Trentu si dáváme pečené koleno, což už není až tak italská kuchyně :-), ale dobrota to byla.



Zell am See
Z Trenta bohužel vyrážíme do lijáku a do hor směr Zell am See.
Je to takový slejvák, že místama to neberou stěrače, ale střecha naštěstí jo a tak v suchu auta s vyhřátými sedačkami dojíždíme odpoledne do Zell am See.
Fouká a je opravdu "kosa", tak dáváme rychlou procházku a Wiener Schnitzel a mažeme do postele. Únava z mnoha dní procházek, řízení auta je znát.



Domov a mňoukající kocourek Mikeš
Ráno už neleje ani nefouká a tak se pohodovou jízdou vracíme zpět domů.
Vítá nás "na oko naštvaný pan Mikeš", spadané listí a pouhých 11 stupňů celsia :-)



Shrnutí:
Naše 11 denní cesta proběhla bez problémů, autíčko poslouchalo jako hodinky, najeli jsme 3800 km, zažili jsme pravou atmosféru Provence a navštívili ty nej zajímavosti, přivezli si dobré vínko a užili si ještě trochu sluníčka a teplého počasí před sychravým podzimem.
Jen malý dodatek. Po 14 dnech Radce dorazila tajemná obálka z Francie. Po otevření na nás "vykoukla" pokuta za rychlou jízdu. A tak se nám Francie a Provence ještě jednou po 14 dnech připomněla :-)
Au revoir !!!

Kompletní galerie fotek je ZDE:


Porsche sraz Vratislavice - Liberec.
Poslední víkend v srpnu se konal pravidelný sraz v rodišti pana Porscheho ve Vratislavicích.
Samozřejmě jsme nemohli chybět.
Z kapacitních důvodů se první část pořádala o kousek vedle ve Vesci, v lyžařském areálu. Účast byla hojná a dorazili i zástupci značky Škoda se svými vytuněnými autíčky - radost pohledět.
Kdo chtěl, mohl si vyzkoušet závodní okruh. Celá akce pokračovala posezením v Pivovaru Konrád. Potkali jsme zde známé z minulého srazu, tak bylo s kým pokecat a probrat "káry".
Určitě se zase za rok zúčastníme!


Přes Krumlov do Valtic s naším "kabroušem".
Není léta bez jízdy českými luhy a háji a tak i letos jsme vyrazili na tour v našem mazlíkovi.
První zastávka Český Krumlov, kde jsme pozdravili známé i známá místa a dokonce sehnali i lístky na večerní "točnu".
Prostě pohoda, asiati, dobré pivo.

Druhý den jedeme přes Passau do lázní Geinberg, kde bydlíme u našich známých. Cestou projíždíme zpustošenou Šumavou z obou stran po orkánu z minulého týdne.
Je docela zima - jsme zabalení ve všem co máme, ale střecha je dole!
Dáváme koupačku, jednu noc.


Po vydatné snídani a za vydatného mávání rodiny Schiesselovits to pereme 300km přes rakouský venkov do Valtic.
Krásné a hlavně prázdné silničky. Radunka jede jak Chiron!!
Ubytování jako vždy v penzionu u zámku, dobrá večeře, Valtické podzemí a návštěva rockového koncertu.
Padáme do postelí.


Vzhledem k tomu, že chceme stihnout páteční potapěčské grilování u Jíti otáčíme směr domov a po českých okreskách míříme přes jižní Moravu a Čechy domů.
Počasí i provoz nám přeje.
Celkem najeto 1100km - vše odřídila zcela bezchybně Radunka.
Čest jejímu umění !!
Porsche sraz Liblice.
Zahájili jsme sezonu s naším kabroušem. A to hned velmi fajnovou akcí - srazem na zámku LIBLICE u Mělníka.
Nevíme kdo to platil, ale vše bylo ZDARMA, organizace skvělá, pochoutky vybrané a pohled na cca 200 aut skvělý.
Počasí nám přálo a měli jsme možnost si i vyzkoušet nové modely - začínáme šetřit :-) .
Celkově krása nádhera a jen tak dál.

rok 2016
Poslední vyjíždka.
Nedalo nám to a využili jsme zbytek podzimního sluníčka a vyrazili na poslední vyjíždku " bez střechy".
Je fakt, že se to neobešlo bez kulichů a několika vrstev oblečení. Teploměr ukazoval 10C.
Obloha i silnice byly jako vymetené a zlatavé listí nám padalo rovno do auta - prostě nádhera.
Co se týká hodnocení kabria po prvních 6000km. Je to prostě peklo - všichni nás varovali:
Malý, těsný, tvrdý, žere to a jen drahej benzín, malej kufr, táhne vám na krk, nepohodlný, nebezpečný a nejstrašnější je :
že už večer se těšíte, až s tím zase ráno vyjedete !!
Takže si ho necháme :-) - Mazlíka alias malého Bobeše.
Jo a také jsme mu pořídili nový nápis PORSCHE - aby všichni věděli, co to je vlastně za káru :-)

Toskánsko podzim 2016.
1 den Praha - Lago di Garda, městečko Sirmione
Vyrážíme do mlhavého rána přes Tábor a po dálnicích až do Itálie do malého městečka Sirmione, rozkládajícího se na břehu jezera Lago di Garda. Už jsme zde dříve byli a tak se nám tu líbí, že jsme návštěvu zopakovali a zároveň si udělali zastávku při náročném přejezdu.
Najeto 812 km, převážně se zataženou střechou.


2 den Sirmione - město Lucca
Nedá nám nezmínit se o zastávce v Maranellu a slavném muzeu Ferrari. Viděli jsme, zažili jsme, nafotili se a jeli dále.
Určitě tato zastávka stojí zato, kde jinak uvidíte Formuli zblízka než zde.
Malebné město Lucca spadá do severního Toskánska. Ve starých uličkách a náměstích jako by se zastavil čas v minulých staletích. Město je kompletně obklopeno dochovanými hradbami, na kterých se můžete procházet, venčit pejsky, jezdit na kole. O spoustě náměstíček a restaurací ani nemluvě. Určitě doporučujeme pro jednodenní návštěvu.
Najeto 300 km.



Kompletní galerie z muzea FERRARI je ZDE:




3 den Lucca - Castellina in Chianti
Přejíždíme do centrálního Toskánska do oblasti Chianti.
Ubytovali jsme se v Castellině in Chianti v tzv. agroturismo (což je v Itálii výraz pro dovolenou na venkovních usedlostech, nacházejících se mezi vinicemi). Je to ideální ubytování pro ty, kteří chtějí Toskánsko prožít na vlastní kůži, s krásnými výhledy do okolí a zároveň možností degustace vín z místních vinařství.
Najeto 180 km, již se "staženou" střechou.



4 den Castellina in Chianti a okolí ( San Gimignano, Colle di Val d´Elsa, Monteriggioni )
Je nádherné počasí a jedeme na výlet.
První jsme navštívili městečko San Gimignano, které působí se svými mnoha starobylými věžemi jako "středověký Manhattan". Prostě ukázkové Toskánské městečko.
Toskánsko jako takové má tak krásnou a působivou krajinu, že Vás stále nutí mít foťák ve "střehu". K tomu malé vesničky, pole s révou vinnou, usedlosti na kopcích a klikatící malé silnice, no to se musí zažít :-).
Jedeme dále do Colle Di Val d´Elsa, kam zavítá jen málo turistů a proto jsme v historické části města skoro sami.
Vracíme se pomalu zpět ještě se zastávkou v Monteriggioni středověké vesnici, rozkládající se na pahorku uprostřed olivových hájů.
Najeto 80 km, krásné výhledy, úžasné fotky, skvělý den.



5 den Castellina in Chianti - Siena
Město Siena se rozkládá na třech pahorcích a v místech, kde se setkávají leží úžasně krásná Piazza del Campo, největší středověké náměstí, které připomíná antické divadlo. Kromě toho je ideálním místem pro proslulý tradiční dostih zvaný Palio, který se koná dvakrát ročně již téměř 700 let.
Na nejvyšším bodě města se tyčí majestátní katedrála Duomo Santa Maria. Doporučujeme na jednodenní návštěvu, určitě si ji Siena zaslouží.
Najeto 90 km.



6 den Castellina in Chianti - Montepulciano
Obloha je stále "jako vymetená" a my přejíždíme do jižního Toskánska do blízkosti městečka Montepulciano.
Opět bydlíme v agroturismo a přímo u pěstitele vyhlášeného červeného vína "Vino Nobile".
Montepulciano stojí také na pahorku, jako většina zdejších měst a díky tomu nabízí nádherné výhledy do kraje.
Majitelé nám nabídli, že nás večer odvezou do tohoto 1km vzdáleného městečka a tak můžeme oba nerušeně ochutnávat a "nasávat" víno a atmosféru, nezapomenutelné :-)
Najeto 120 km.



7 den Montepulciano a okolí ( městečka Montalcino a Pienza)
Pro výlet jako stvořené.
Projíždíte se krajinou, fotíte a při tom se ještě zastavíte v městečkách, která nejsou tak vzdálená a mají typickou italskou atmosféru. Nikdo nikam nespěchá, čas se příjemně vleče, slunce svítí, co více si přát.
Obě městečka určitě doporučujeme navštívit, opět pro jejich kouzlo a malebnost.
Najeto 60 km se sluncem nad hlavou.



8 den Montepulciano - Cortina d´Ampezzo
Dnes poprvé od doby našeho příjezdu prší.
My se tedy loučíme s fascinující krajinou, přátelskými lidmi, výborným vínem a vracíme se po Italských dálnicích na sever do hor.
Cortina nás vítá zahalená mlhou a deštěm a zavřenými hotely. Sezóna tady začíná opět až začátkem prosince a tak jsme našli pouze jeden hotýlek, který má pro těch pár návštěvníků otevřeno.
Dáváme si špagety carbonara a aglio olio a jdeme "na kutě".
Dnes najeto 350 km převážně v dešti.



9 den Cortina d´Ampezzo - Geinberg
Ráno pošmourno a tak jedeme k našim známým do lázní v Geinbergu.
Bereme to přes Mittersill, kde je na vrcholcích už sněhová pokrývka, dále směr Salzburg a kolem 14hod. jsme v lázních.
Dáváme relax a koupání až do večera. Dnes najeto 300 km, zataženo, typický podzimní den.



10 den Geinberg - Studené
Loučíme se s našimi přáteli a frčíme přes Strážný a Vimperk k domovu.
Opět leje a na Šumavě to žádná výhra není, teploměr nám ukazuje venkovní teplotu pouhé 4 stupně. Uvnitř auta je ale útulno a teplo :-)
Dnes najeto 280 km.



Shrnutí:
Pokud si chcete prodloužit teplé letní dny, poznat úchvatnou část Itálie, určitě se jeďte do Toskánska podívat, stojí za návštěvu.

Celkově najeto cca 2600 km, bez nehod s převážně sluncem nad hlavou a to díky našemu "malému Bobešovi".

Kompletní galerie fotek je ZDE:


Čechy 2016 - s naším "kabroušem".
Udělali jsme zásadní krok v našem motorkářském životě a pořídili si kabriolet!
Jak jsme se dozvěděli - je to prý krok mezi motorkou a smrtí - no uvidíme. Každopádně na motorky jsme určitě nezanevřeli :-)
Byl to "výhodný kup", tak nešlo odolat. Jen co jsme to celé dali dohromady a vyměnili vše potřebné k "bezpečné jízdě", rozhodli jsme se dát rovnou "ostrý test".
Doba nám přála a v Liberci se zrovna konal sraz PORSCHE - nebylo proč váhat. Spojili jsme návštěvu srazu s naším každoročním podzimním výletem po Čechách.
Cesta na sever Čech utekla a my jsme se zapojili do Porsche komunity. Oproti motorkářům jde opravdu o celkově jiný styl srazu. Zúčastnili jsme se i páteční vyjíždky a společné večeře, bylo to prima.
Zato noc v hotelu "Liberec" v centru Liberce a zároveň v cikánském ghetu byla pro otrlé :-)


Druhý den jsme již se staženou střechou vyrazili do Mariánských Lázní na kolonádu a dobrý oběd. Dále do Chodové Plané, kde jsme přespali v místním pivovaru.
Roman jel večer zkusit štěstí na pokerový turnaj na Rozvadov - štěstí bohužel bylo, ale asi někde jinde. :-( Tak příště.
Zjišťujeme, že potřebujeme kšiltovky, brýle, šálu a kolem 20 stupňů tepla, pro příjemnou jízdu bez střechy.



Z Plané vyjíždíme s nebem nad hlavou a šálama kolem krku vstříc oblíbenému Českému Krumlovu.
Cestou testujeme kolik takové Porsche vlastě jede - na dálnici nikde nikdo, tak se to samo nabízí. Tachometr ukazuje 230km/h - navigace 227km/h o více se raději nepokoušíme z důvodu bezpečí.
V Krumlově máme náš oblíbený penzion Tilia, dáváme procházku a dobrou mňamku.



Ráno nás budí déšt´. Jindy při motorkářském výletu bychom se chytali za hlavu, nyní v klidu vyčkáváme. Po snídani vyrážíme již za sluníčka směr Rožmberk nad Vltavou, kde se potkáváme s "Milďáskem a Evou". Dáváme kafčo a mizíme směr Rakousko.
Je to příjemná zkratka směr Valtice.
Začíná opravdu lejt. Oproti motorkám teď sledujeme v suchu auta, jestli nám neproprší plátěná střecha. Vydržela, takže odpoledne už děláme fotky ve vinicích jižní Moravy.
Večer již klasicky návštěva Valtického podzemí a degustace. Později sedíme s místní somelierkou v jejím vinném obchůdku u náměstí na soukromém pokecu. Kupujeme skleničky a víno .



Další den počasí stále nic moc, tak se rozhodujeme pro návštěvu maminky Romana a ústup směr domov. Cestou trochu bloudíme, míjíme velkoměsto Brno a klasicky stojíme na D1. Nakonec se ukazuje i sluníčko a my to bereme přes Nové Město na Moravě směr domov. Ještě se zastavujeme u poutního kostela Zelená hora u Žďáru.
Domů dorážíme s padající tmou.
Najeli jsme celkem cca 1300km bez problémů a hlavně se suchým zadkem:-), což vzhledem k počasí, by se nám s motorkama asi nestalo.
Každopádně koupě nelitujeme a třeba ještě někam vyjedeme na podzim. Auto BEZ střechy můžeme zatím jen doporučit.


.


Mototour 2016 Balaton, Chorvatsko, Slovinsko, atd......

Protože většina Čechů slyšela o Balatonu, ale skoro žádný z nich tam nebyl, my také ne a tak jsme vyrazili. A nejen tam.
Zjistili jsme, že jsme ještě také neviděli "rodnou hroudu" Vinnetoua - Plitvická jezera a necachtali se už 2 roky na Jadranu.
Trasa byla pro vyjíždku 2016 tímto daná.

1 den: Jílové u Prahy - Sopron
Kdo z Vás byl v Sopronu? NIKDO, tak my teda teď už ANO. Hezké město podobné tak trochu Vinohradům v Praze s historickým centrem, hospodou Gambrinus a opravdu dobrými bramboráky.
Můžeme jen doporučit na zastávku cestou do Chorvatska. Ubytování v místním luxusním hotelu Pannonia Vás nezruinuje.
Jeli jsme přes Rakousko po "okreskách" najeto cca 400km.


Sopron - Keszthely
Vzhůru na BALATON - k tomu Maďarskému moři.
Radce během jízdy vlétla do rukávu vosa - řidiči měli zdarma tanec se striptýzem a Radunka 4 pigára v ruce.
Na Balatonu Vás uvítá lehce kalná voda, lehce šedé hotely, tak mínus 25 let, relativně rozumné ceny a velké porce Maďarského jídla.
Hotel Helikon byl ve stylu "záplatovaný, ale čistý". Cenově to nemusíte moc řešit a pro milovníky rekreace ROH zcela ideální.
Projíždka parníkem za stovku, návštěva hezkého zámku a Roman si ještě nakoupil levně boty :-)
Pobyli jsme 2 dny najeto 140km.


Keszthely - Plitvická jezera
Každý správný dobrodruh by měl poznat rodiště Vinnetoua - tedy alespoň toho filmového.
Vyrazili jsme směr Plitvická jezera. Je to po nových dálnicích i starých silnicích v Chorvatsku.
Pokud chcete bydlet přímo u vstupu č. 2 nabízí se Vám jeden ze tří hotelů - my bydleli v hotelu Jezero. Bude Vám to připadat drahé, ale nedá se s tím nic dělat. Vstup do parku jen 200m daleko to vynahradí.
"Plitvičky" jsou opravdu nádherné a vyhraďte si na ně aspoň 6-8 hodin, všední den a mimo prázdniny, pokud nechcete zažít davy lidí.
Stojí to ovšem za vidění!!
Najeto 320km.
Samotná galerie tokek z Plitvic je ZDE stačí kliknout



Plitvická jezera - Senj
V přicházející hlavní sezoně na chorvatském pobřeží jsme se chtěli vyhnout velkým turistickým centrům. Volba padla na nedaleký malý Senj. Už příjezd byl po příjemné silnici plné zatáček.
Je to městečko se základní infrastrukturou, několika hospůdkami, s mraky apartmánů k pronájmu a starým hradem. Ten stojí za návštěvu a vlastně nic víc mimo koupání, se zde dělat nedá.
Ubytování jsme sehnali u staré, hluché babičky stylem " Hallloooo ima apartmana? " Pohoda bez televize, internetu zato s krásným výhledem a za 35Eur.
K moři 5 minut a do centra také.
Zůstali jsme nakonec 4 noci.
Najeto 120km.


Senj - Bovec
Protože už začaly prázdniny a přijeli první turisté, nastal čas k našemu odjezdu.
Dalším cílem byl Bovec - příjemné městečko uprostřed Slovinských hor s pestrou válečnou historií.
Bohužel nás cestou chytl déšť a 3 hodiny jsme se trápili na horských uklouzaných silnicích ve slejváku. Jindy příjemná cesta kolem řeky Soča se změnila na "držkopádem" hrozící peklo.
Jsme ale "zaťatí" a tak mohla Radka odpoledne vylít litr vody ze svých bot přímo v recepci hotelu v Bovci, čekali jsme totiž než nám připraví pokoj, ale jinak jsme dojeli v pořádku a bez karambolů. Oběd poskytli místní vojenští nadšenci, kteří tady prezentovali první světovou a boje v okolních horských pevnostech - dík za guláš!
Jinak je zde mraky Čechů, lezoucích po místních kopcích a jezdících na raftech.
Najeto 300km.

Bovec - Cortina d´Ampezzo
Druhý den se počasí umoudřilo a tak jsme dofoukli pneu, natankovali a vyrazili horskou etapou do naší oblíbené "Cortiny".
Je to velice příjemná projíždka, kde se dá volit z několika přejezdů horských sedel - můžeme jen doporučit.
Pokojík v našem hotýlku na náměstí na nás už čekal - jen nám dávají pořád menší a menší. Příště skončíme asi ve sklepě :-(
Odpoledne procházka, vínko, špagety !
Najeto 200km.


Cortina d´Ampezzo - Zell am See
Vzali jsme to zkratkou přes horský tunel Mittersil a popojeli do Rakous.
Jde o velice příjemnou, lehce horskou, ale nenáročnou trasu s krásnými výhledy. Konečná byla v Zell am See, kde jsme se ubytovali v tak super hotelu a pokoji, že jsme nakonec zůstali i díky počasí 2 noci. Alespoň jsme si užili místní hudební festival a projeli trasy okolo jezera na elektrických kolech - ach ta lenost :-)
Můžeme jen doporučit, tedy pokud vám nevadí větší výskyt žen v burkách a kudrnáčů v teplákách :-)
Najeto 200km.


Zell am See - Geinberg
Domov je domov a když jsou cestou ještě teplé lázně, nebylo proč otálet. Točíme směr Čechy.
Vzali jsme to kolem jezer i Salzburku a na oběd jsme už parkovali u našich známých v Geinbergu.
Malé to vesničce s velkými lázněmi.
Bohužel nikdo nebyl ještě doma, tak jsme dali převlek na dvoře, všechno to naházeli na motorky a odkráčeli relaxovat. Nikde tam není plot - zkuste to udělat v Čechách :-).
Lázně jsou jako vždy v létě úplně prázné, voda teploučká a saláty v místním bufítku velice dobré.
Večer jsme to zapili u Itala, který si vzal na starost místní krachující hospodu - konečně.
Najeto 160Km.


Geinberg - Jílové u Prahy
Řádně vykoupaní a odpočatí využíváme příznivého počasí. Loučíme se s "famillien Schiessel" a za mávání celé rodiny včetně místních kočiček vyrážíme domů.
Je to přes Passau a Strážné po strakonické docela příjemná projíždka.
Odpoledne lehce unavení stojíme před naším domečkem a blahopřejeme si vzájemně k dobrému výkonu BEZ nehod.
Najeto 280km.


CELKEM NAJETO CCA 2200KM BEZ NEHOD


Svěcení motorek 2016
Protože správný motorkář nespoléhá jen na svůj um - vyrazili jsme na každoroční "Svěcení motorek" konané v Milevsku. Bylo krásně, takže s náma vyjelo i pár kamarádů, minulých i současných členů klubu. Dalších několik známých jsme samozřejmě potkali přímo na akci.
Kostel byl zcela plný, tak jsme se venku věnovali raději plánování nové sezony. No snad to bude jako "přímluva" u toho nahoře stačit :-)
Díky počasí, kamarádům a všeobecné pohodě šlo o velice příjemný výlet.



rok 2015
Motovýlet do Bratislavy

Vyjeli jsme na naše podzimní putování po Čechách, Moravě a Slovensku. Samozřejmě nemůžeme minout náš oblíbený Český Krumlov. Máme tam penzion Tilia - můžeme jen doporučit. Bohužel nás zdržel déšť a museli jsme zůstat na 2 noci.




Další dny jsme vyrazili na vínko do Valtic. Využili jsme cestu přes Rakousko - na Dolním Dvořišti právě "zavřeli hranici" kvůli uprchlíkům, motorkáře nechali projet. Jeli jsme po místních silničkách a hezky si užili jízdu mezi vinicemi. Cestou jsme opravovali Radunce přídavné světlo - kupodivu Rakušáci nám prodali i správnou žárovku.
Do ČR vstupujeme hned u Valtic - přechod Halámky - nikde nikdo - žádný uprchlík ani policajt :-)
Máme tady oblíbený penzion hned u zámku, jehož prohlídku jsme za šoupání papučí absolvovali. Dále následovala návštěva vinného sklípku a to hned největšího, zvaného "Valtické podzemí". Můžeme jen doporučit, k ochutnání měli 30 lahví dobrých vín - setrvali jsme zde až do zavíračky.




Dost bylo ochutnávek vína, vyrážíme směr Bratislava, což je pouhých 100 km. Bydleli jsme v hotelu v centru s krytou garáží a jasným názvem "TATRA" - to je asi název po tom českým autě :-).
Bratislava nás překvapila několika způsoby: hned v recepci jsme potkali nějakého stěhováka, co vypadal jak zpěvák Nagy - potvrdili nám, že je to opravdu on, bůh ví čím se vlastně živí :-) Na pivu v centru jsme narazili na skupinu Monkey business a na výloze místní banky na fotku naší kuchyně!! Měla lákat k půjčce hypotéky - asi Slováci vaří jen na ohni :-) Roman byl nadšen a hned chtěl autorské poplatky na šéfový pobočky!
Jinak staré centrum Bratislavy není rozlehlé a vypadá dobře. Můžeme jen doporučit, včetně návštěvy hradu a místních restauraček - na jeden den bohatě stačí.




Na následující dny byla nahlášena změna počasí, takže po zralé úvaze, jsme se rozhodli pro návrat domů. Opět jsme to vzali přes Rakousko po okreskách - trochu bloudíte, ale je to krásná projížďka .
Cestou jsme pojedli u McDonaldu (nebyli jsme zde už 10 let) - nezklamal, je to fakt HNUS. Domů jsme dorazili k večeru, zdraví, obohacení zase o nové zážitky na závěr letošní moto sezóny.
Celkem najeto cca 1000 km.



EXPO 2015 aneb Rakousko, Itálie, Německo 21. 6. - 5. 7. 2015
Letošní motorkářský výlet jsme směrovali do Itálie. Koná se zde v Miláně výstava EXPO 2015 a jelikož jsme se chtěli také zúčastnit, naše 15 denní moto-putování vedlo tímto směrem.
Zároveň jsme si domluvili sraz s kamarády u moře, ve městečku Loano nedaleko francouzských hranic. Cíle byly vymyšleny a nic nám tedy nebránilo vyrazit.

1 den: Jílové u Prahy - Bad Ischl
Vyjíždíme ráno, za docela chladného počasí přes Dolní Dvořiště, Linz, kolem jezera Attersee do rakouského lázeňského města Bad Ischl. Bereme to dost rychle a 3x projíždíme deštíkem, Alpy jsou celé v mracích :-(
Největšího věhlasu lázně dosáhly v 19. století díky pobytu císařské rodiny.
Roman se zde také léčil, jelikož den před odjezdem něco špatného snědl a byl rád, že první den cesty vůbec přežil. Po příjezdu se "složil" na recepci a zachránila ho sauna, horká vana a "Lééébr knééédl suupppe" v místní restauračce!
Dnešní den najeto 340 km.


2 den: Bad Ischl - Cortina d'Ampezzo
Lázeňské městečko evidentně zabralo - Roman se už cítí mnohem lépe a ráno navíc svítí slunce, tak to vypadá na příjemný motorkářský den. Z Bad Ischlu jedeme směr Mittersill, Lienz do Cortiny.
Zcela určitě doporučujeme přejezd přes Mittersill – krásné údolí, malý provoz, tunel platíte 10 Eur. Celé cca 50 km. Je to lepší varianta k přecpanému Grossglockneru.
Přijíždíme odpoledne, bereme hotel Olimpia v centru města, už jsme v něm před 2 lety spali a vyrážíme na skvělé italské špagety aglio olio a lasagne.
Bohužel předpověď počasí - nic moc :-(
Dnešní den najeto 300 km.


3 den: Cortina d'Ampezzo
Probudili jsme se do deště a na vrcholcích okolních hor leží sníh. Je rozhodnuto - "dnes si dáme pauzu a počkáme do dalšího dne na lepší počasí". Jak řekli, tak udělali......
Odpoledne vykouklo slunce a tak jsme se vydali na výlet lanovkou na kopec Faloria 2309 m. Krása, nádhera a úžasné dolomitské výhledy. Večer opět leje - tak snad to bude zítra lepší. Dnešní den najeto 0 km.


4 den: Cortina d'Ampezzo - Trento
Dnes je nádherně, modrá obloha a tak po snídani vyrážíme směr Trento. Z Cortiny jedeme po silnici SP244 plné zatáček kolem masivu Sella Ronda přes Corvaru do Arabby – absolutní motorkářský sen – proto zde jezdíme! Potkáváme i dvě Valkýry z Rakouska.
Dále po SS48 do Canazei a přes Moenu, Predazzo do Cavalese a odtud po SP71 do Trenta. Krásné hluboké údolí podél řeky plné vinic a malých originál italských vesniček - doprava téměř žádná. Super motorkářský den, úžasná cesta, samé zatáčky, můžeme tuto trasu jen doporučit.
V Trentu jsme odpoledne, hodinu hledáme zrušené ubytování, hádáme se s asfaltéry a Radka přejede skupinku místních “smažek” i s obligátním Pittbulem. Nakonec bereme hotel nedaleko centra a vyrážíme na obchůzku historických uliček města.
Máme toho plné zuby :-( Ale město stojí určitě za návštěvu!
Dnes najeto 170 km.
<


5 den: Trento - Milano
Dnešní trasu vede Roman kolem jezera Lago di Garda po SP38 přes Pieve, Gargnano, Saló, Brescia. Podél jezera po pravé straně – jsou zde krátké tunely, ale dobrá průjezdnost a hezké výhledy než naproti.
Přes poledne je už docela hic, kolem 30 stupňů a tak jsme rádi, když kolem 14 hod. dorážíme do hotelu v Miláně.
Parkujeme motorky, přikrýváme plachtama, jelikož tu plánujeme zůstat 3 noci. Hotel je nedaleko zastávky metra, v centru jsme za 10 min. a ještě stíháme výstavu Leonarda da Vinci, která se tento rok v Miláně koná.
Dnešní den najeto 220 km.

6 den: Milano
A proč jsme v Miláně? Koná se zde výstava EXPO2015 na kterou jsme se tak těšili.
A tak ráno s davem lidí vyrážíme na tu velkolepou událost. Pro informaci: vstupné na den pro dospělou osobu je 39 EUR.
Výstava se koná až do 31.10.2015. Mezi prvními pavilony vidíme českou vlajku, tak to je milé přivítání. Nechceme rozepisovat detailně jednotlivé národní pavilony, to by bylo asi na hodně dlouho, každopádně celá akce stojí určitě za návštěvu a pokud si budete chtít vše detailně prohlédnout, asi Vám na to nebude stačit jen pouhý jeden den. Určitě vyražte, stojí to za vidění. Další EXPO bude zase až za 5 let.
Dnešní den najeto 0 km.


7 den: Milano
Máme už trochu ušoupané nohy po celodenním chození, ale i tak nám to nebrání v návštěvě Milánského DÓMU a samozřejmě i střešní terasy, dále operního domu La Scala, renezančního hradu rodiny Sforzů a přilehlých parků.
Poznali jsme se tu s velice příjemným italským číšníkem Ivanem, který má za manželku Češku a plánuje si otevřít v Praze italskou restauraci :-)
Je hrozný vedro a vypadá to, že vlna veder se valí na celou Evropu, zítra to bude rychlý přesun k moři.
Dnešní den najeto 0 km.


8 den: Milano – Loano
Už ráno je kolem 20 stupňů. Rozhodli jsme se urychlit náš přesun k moři a jeli jsme z Milána až do Loana po italských dálnicích. Žádná "výhra" to není, ale alespoň to cestu ve vedru zkrátí. Trochu šidíme při placení mýta – pro auto nebo motorku je stejná cena, tak bereme spravedlnost do svých rukou a projíždíme vedle sebe.
Bereme si hotel u moře a odpoledne se už koupeme ve vlnách:-) Italské pláže jsou na náš vkus trochu "přeplněné" a shodli jsme se na tom, že známe i lepší dovolenková místa.
Ceny také nejsou žádná “láce” . No proti gustu.............. Ale koupačka, opalovačka ve vedrech, které právě jsou, také není špatná.
Dnes najeto 220 km.
9. – 10. den – "Dolce Vita" Italia. :-)) , víno je tady levnější než pivo.


11 den: Loano - Lago di Garda (Sirmione)
Loučíme se po třech dnech s italským pobřežím. Jedeme směr Genova a poté vnitrozemím Itálie po silnici SS45, kde jsou kupodivu docela vysoké kopce, spousta zatáček, malé vesničky v kopcích, nikde ani živáčka, jediná hospoda u silnice a v ní měli jediné jídlo (špagety s pestem) a milého majitele, který jezdí pravidelně do Prahy, jelikož se mu s Češkou oženil bratr. Zajímavé :-)
Tuto trasu cca 100km můžeme jen doporučit k projetí!
V Sirmione jsme kolem 16 hod., máme hotel v historické části města.
Vjezd je povolen pouze se souhlasem hoteliérů a musíte ho mít předem odsouhlasen. My ho máme a tak nás vpouští do historického jádra na motorkách, ještě společně s motorkáři z Finska.
Sirmione je nádherné, historické městečko v jižní části Lago di Garda a určitě stojí za alespoň jednodenní návštěvu.
Dnes najeto 350 km.
5


12 den: Sirmione - Walchensee
V 9.30 vyrážíme směr Rakousko a dále Německo. První část jedeme po dálnici, poté sjíždíme na Vipiteno a dál po silnici SS44 na Passo Rombo 2509 m.
Dvě hodiny zatáček a "vracáků", pro otrlé motorkáře doporučujeme, pro slabší povahy – raději to objeďte přes Brener! Prostě nemá to chybu – nahoře je 2 metry sněhu!
Dále přes Solden směr Innsbruck. V Telfsu jsme odbočili přes Moos a Mittenwald k jezeru Walchensee, které se už nachází v Německu.
Hotýlek "u babičky" s výhledem na jezero, koupání v horském, krásně studeném jezeře. Lepší a hlavně levnější než Itálie. Dnes najeto 330 km.


13 den: Walchensee - Geinberg (lázně)
Z hotýlku "od babičky" vyrážíme po německých okreskách do našich oblíbených lázní, nacházejících se nedaleko Passau. Na cestě jsou samé uzavírky a objížďky, chytáme i kolonu na kousku německé dálnice – a to 40C vedro – uffff, ale přesto jsme v 13 hod. v Geinbergu vítáni u našich ubytovatelů pivem a dobrým slovem.
Odpoledne se už koupeme v bazénech vyhřátých na 36 stupňů....no v těch vedrech by neškodilo trochu více chladné vody, ale i tak je to příjemné. Dáváme se dohromady.
Dnes najeto 220 km.
14 den: Geinberg (lázně)
Koupání, relax, pití Aperol Spritzu. Hlazení kočiček atd..........




15 den: Geinberg - Jílové u Prahy
Ráno balíme, odjíždíme už v 8 hod., přes den jsou šílený vedra a to se nedá jet. Přes Passau, Strážný, Šumavu hurá domů. Nijak se s tím nemažeme, jedeme co to jde.
Za tři a půl hodiny jsme doma a začíná 35 stupňový peklo. Stíháme to tak akorát k poledni.
Jdeme procházkou na pivo a říkáme si, jaká to zase byla super jízda. Dnes najeto 280 km.



Shrnutí:
Celkem najeto cca 2500 km. Na začátku trošku přeprška, jinak šílený vedra, spousta zážitků z cesty, nové trasy, zajímavé kontakty, vypito hodně piva, propoceno mnoho trik, ale hlavně vše zvládnuto ve zdraví a bez nehod!!!!
Projety 4 státy, 3 hory, několik jezer a 1 moře. Můžeme jen doporučit.

Kompletní fotogalerii najdete na "Rajčeti" - stačí kliknout.



Roman a Radka
Motosetkání na "Troníčku" 2015

Tak jako každý rok i letos pořádal Roman setkání motorkářského klubu, který jsme zde před lety založili.
Tentokrát ale po desáté a naposled - "bylo to krásné a bylo toho dost" - jak praví klasik :-)
Účast byla hojná a Troníček praskal ve švech. Počasí nám přálo a vyjíždka nás zavedla do pivovaru Popovice, na Konopiště nebo Slapskou přehradu.
Večerní zábavu trochu rušilo sledování zápasů v hokeji, ale i tak vynikající tataráky a alkohol vytvořili celkem "zajímavou" atmosféru.
O zajištění akce se vzorně starala Radunka a Tomík s Honzou - díky jim a věčná čest Romanovi za svatou trpělivost - když nás nikdo nepochválí, musíme to udělat sami :-)
Už se těšíme, jak nás někdo pozve na příští ročník!



rok 2014
Čechy 2014
Vyrazili jsme asi na poslední delší vyjíždku roku 2014.
Rozhodli jsme se navštívit našeho kamaráda a známého hoteliéra ve vyhlášených Františkových Lázních.
Cestou jsme dostali 2x plaváka "až na kost" - nic moc!
Kamarád nám připravil nejen luxusní pokoj, ale i příjemnou procházku městem s několika zastávkami v místních podnicích.
Komu čest - tomu čest - Jindro děkujeme :-).
Najeto 250km

Druhý den jsme při pohledu na mlhu a předpověď rychle posnídali a vyjeli směr Český Krumlov. Když totiž nejsme jednou v roce v Krumlově, jako bychom nebyli :-)
Samozřejmě jsme to vzali po šumavských silničkách. Chvílemi jsme si při pohledu na oblohu říkali, že to nebyl až tak dobrý nápad :-(. Nakonec jsme projeli menší přeprškou, ale v pohodě a za sucha dorazili do Krumlova, do našeho oblíbeného penzionu Tilia.
Dali jsme klasický okruh městem a zasekli se v posledním baru s téměř zcela neznámým - nám sympatickým pánem. Asi to byla chybka - rozpoutala se rumová vánice a odcházeli jsme po zavíračce a Roman ne zcela při smyslech. Prostě nečekaný "vydařený večírek" :-)
Najeto 270km.


Bohužel opilcovo těžké ráno a velice špatná předpověď v televizi nás po snídani nasměrovalo domů. Vzali jsme to kolem Temelína po silničkách jižních čech. Byť šlo o krátký motorkářský výlet - jsme za něj vděční, protože byl asi letos díky počasí poslední. "Hlavně ať se kouří z hlavně" a že jsme přežili ve zdraví a pohodě!
Najeto 250km.


Keep respect 2014

Posledních několik let se stává zajímavou tradicí podpora léčebny v Kladrubech ze strany motorkářů.
Nakonec nikdo neví, kdy tam může skončit :-)
Proto jsme vyrazili stejně jako před rokem s partou kamarádů vstříc událostem. Sraz se opravdu vyvedl včetně počasí, hojné účasti (3000 lidí), zábavě a pohodě.
Takže jsme pokecali s kamarády, zhodnotili vystavené stroje, přispěli dobrovolným vstupem, koupili trička a odpoledne se poroučeli domů se slovy tak zase za rok, ale jen na motorce :-)


Německo, Lucembursko, Belgie, Anglie a Francie 2014
Když jsme přemýšleli nad letošní motorkářskou dovolenou volba padla na Anglii, Francii a to ze dvou důvodů.
Pro Anglii jsme se rozhodli, jelikož jsme chtěli navštívit mezinárodní Inzane meeting Valkýrií 2014 a pro Francii, jelikož se zde v Normandii konalo 70té výročí vylodění spojeneckých vojsk v druhé světové válce.

1.6. jsme ráno nastartovali naše stroje a vyrazili směr Norimberk. Cesta nám trvá asi 4 hod., takže jsme měli dostatek času na odpolední procházku po starém městě, navštívit hrad, dát si dobrou véču, pivko. Dnes najeto 320 km.



2.6. po snídani balíme a vyrážíme po německých dálnicích směr Lucembursko. Lucemburk je hezké, starobylé město, které kdysi sloužilo jako vojenská pevnost. Nejvýznamnější památkou je katedrála Notre Dame ze 17 stol. a krypta českého krále Jana Lucemburského. Najeto 470 km.


3.6. vstáváme brzy, místo klidného pokoje nám dali pokoj směrem na hlavní ulici, takže nás budí troubení aut. V televizi hlásí příchod deštivé fronty, tak vyrážíme už v 8.00 do Bruselu, abychom té studené frontě ujeli.
Udělali jsme dobře a za sucha dorazili do centra Bruselu. Na internetu psali, že hotel je i s parkovištěm, bohužel pravda byla taková, že parkoviště bylo někde 500 m vzdáleno, nechali jsme tedy motorky zaparkované před hotýlkem na ulici.
Procházka po centru, náměstí Grande Place, Manneken-Pis (soška čůrajícího chlapečka), vynikající belgická čokoláda a výborné belgické pivo nesmělo chybět. Je pravda, že při objednávce piva, nám nabídli výběr z 60 druhů...a potom, že češi jsou nějaká pivní velmoc. Najeto 220 km.



4.6. ráno nás bohužel probouzí "slejvák". Motorky jsou pod plachtama a na recepci je check-out ve 12.00. Sedíme tedy ještě ve 14.00 stále na recepci obklopeni igelitkama a čekáme, kdy to konečně přejde. Ve 14.30 už neprší a tak rychle balíme a frčíme směr Calais.
Bohužel nám dnes není přáno a po opuštění Bruselu znovu do "slejváku" vjíždíme. No na dálnici mezi kamionama, kdy nevidíte před sebe ani na 20 m. není žádnej med. Přežili jsme ve zdraví a pozdě odpoledne jsme už v Calais.
Před hotelem de la Plage potkáváme Luboše, Zdeňka a Čičika, večeře, pivko a na kutě. Zítra vstáváme brzy ráno. Najeto 220 km.


5.6. budík vyřvává, venku fouká a prší...je 6 hod. ráno a my vstáváme, protože trajekt do Anglie nečeká. Máme palubní lístky na 7.20 a hodinu před, tam musíme být nastoupení.
Nejsme jediní motorkáři, kteří jedou takhle brzy. Na trajektu mají speciální ukotvovací popruhy, aby motorky při plavbě nespadly. Plavba trvá hodinu a půl. V Doveru je nádherně, žádný mraky ani déšť. Poté kolem Londýna, samozřejmě vlevo směr Hinckley. Přijíždíme docela brzy, ještě pro nás ani nemají volné pokoje.
Následuje přivítání, plácání se po ramenou, ukazování si, co nového si každý přidal na svou motorku. Přivítací ceremoniál, večeře. Najeto 340 km.

6.6. po typické anglické snídani (slanina, fazole, vajíčka) a anglickém čaji, jsme sedli na motorky a jeli na první připravenou vyjížďku, na asi 50km vzdálené letiště. Fotky motorek, letadel, uvnitř, venku, pod letadlem a za letadlem. Když jsme se vyřádili, odpojili jsme se a jeli s kamarádem z Litvy na prohlídku soukromého anglického zámku ve Warwicku.
I přes velice drahé vstupné, prohlídka stála za to. Někteří jedinci se při návratu na hotel stačili zastavit i v jistě zajímavé ptačí rezervaci na pozorování kachen :-)
Po návratu večeře, vystoupení Freddy Mercury revival, tanec a pohoda. Najeto 120 km.


7.6. dnešní ranní vyjížďka se konala bohužel v dešti.
Jeli jsme se podívat na automobilové muzeum. Bohužel se v koloně jedoucích motorek staly 3 pády (což v tom počasí ani nebylo divu).
Část motorek se vrátila zpět na hotel, část motorek jela doleva, část doprava, ale nakonec jsme se všichni sešli před muzeem, kde už přestalo pršet a dokonce vysvitlo slunce.
Všichni na motorky navěsili k sušení své mokré věci a vyrazili na prohlídku veteránů.
Návrat už za sucha na hotel, večeře, oficiální zakončení. Najeto 100 km.


8.6. je nádherně, takže proběhlo rozloučení se všemi zúčastněnými, poděkování za super akci a tradá směr Dover.
V Doveru jsme kolem 14.30, takže trajektem do Calais odjíždíme dříve, než bylo plánováno (původně až kolem 21hod.)
V Calais zjišťujeme, že jsou zde námořní slavnosti. Všude spousta pití, jídla, výstava dvoustěžníků, starých dřevěných plachetnic, jsme tu až do večera, velice příjemné. Najeto 300 km.


9.6. trochu zamračeno, trošku poprchává. I přesto sedáme na motorky, že se to počasí snad cestou zlepší.
Naštěstí jsme se dešti vyhnuli a za sucha dorazili do přímořského Dieppe. Hezké město u moře s přístavem plným plachetnic, oblázkovou pláží a hotelovým tlustým 10 kg kocourem Adolfem. Přes den krásně na procházky, v noci bouřka a déšť. Najeto 180 km.


10.6. ráno klasika prší. Máme dostatek času tak vyčkáváme, podle radaru na internetu to má přestat.
Jak řekli, tak udělali...po hoďce čekání přestává a tak jedeme už v klidu, za sucha do normandského města Bayeux. Jedeme sem proto, jelikož zde bylo 70 leté výročí spojeneckého vylodění v Normandii, přesněji 6. 6.1944.
Naštěstí Obama, Merkelová, Putin a spol. odtud odjeli před 5 dny, takže hlavní nával už je pryč a my si můžeme vklidu všechno zažít.
Rozhodli jsme se proto vzít si průvodkyni, která nás provede a vše nám řádně vysvětlí.
Jinak je zde velice krásná katedrála Notre Dame a nejdelší tapiserie na světě. Také výborná kuchyně a Calvados. Najeto 220 km.


11.6. V 9.30 nás v recepci vyzvedává minibus se slečnou průvodkyní a jedeme na celodenní výlet.
Návštěva vojenského muzea, vyloďovacích pláží amerického sektoru, pláže Utah a pláže Omaha, Pointe du Hoc a amerického válečného hřbitova.
Až z toho mrazí. I všude ve městě Bayeux jsou hospůdky vyzdobeny vlajkami a zvoucí na posezení veterány z II. svět. války.
Výlet to byl zajímavý a jsme rádi, že jsme městečko navštívili, zrovna v tomto příhodném období.


12.6. Balíme a metelíme dále do Versailles. Návštěva nádherného zámku, procházka po rozlehlých zahradách. Máme docela ušoupané nohy. Výborná večeře, vínko a sledování s místníma MS ve fotbale. Najeto 240 km.


13.6. už třetím dnem je krásně, teplo, takže na cestování na motorkách super a tak mizíme do Remeše.
Máme romantický hotýlek přímo v centru. Návštěva Notre-Damu, kde korunovali francouzské krále. Dobrá večeře a sklenička šampaňského, když už jsme v této oblasti. Najeto 150 km.


14.6. je opět hezky a tak vstáváme brzy, máme totiž před sebou náročný přejezd až do Norimberku.
Cesta docela ubíhá. Kolem 16.00 jsme už na hotelu, procházka do centra. Najeto 650 km.


15.6. dnes se vracíme domů. Je opět jak vymeteno.
Z Norimberku přes Rozvadov prázdnou dálnicí, pohoda. Ve 14.00 jsme doma, vítají nás všichni kocouři a jsou rádi (my také), že jsme vše zvládli v pohodě, bez problémů a ve zdraví.
Najeto 330 km.


Projeto 5 států, vystřídáno 13 hotelů, natankováno spousta litrů benzínu, ale hlavně spousta zážitků.
Celkově najeto cca 4000 km.

Pár filmů z ježdění zde - klikněte na obrázek:



Kompletní fotogalerii najdete na "Rajčeti" - stačí kliknout.



Roman a Radka
Klubové setkání na "Troníčku" 2.5.- 4.5.2014

POZOR POZOR - zásadní zprávy bulvárních redaktorů jsou na konci reportáže !!!


Není jara bez Troníčku a proto jsem pořádal už po 9. klubové setkání na tomto krásném místě.
Počasí do 16.00 hod. nádherné - potom bohužel vyšla špatná předpověď a začalo lejt. To ovšem nebránilo 11 kamarádům z Rakouska a několika z Čech aby dorazili. Dělilo se jako vždy "zrno od plev". Zábava ovšem v pohodě - venku létaly blesky a uvnitř hospody slivovice a tataráky :-) Večer jezdil Tomík po lokále na motorce - venku lilo. Prostě pohoda.


Ráno to nevypadalo s počasím moc dobře, ale nakonec přestalo mžít a my jsme mohli vyrazit po téměř suchých silnicích na vyjíždku. Ta vedla do Hondy v Dobřichovicích, kde nám byl představen nový šestiválec a dále na Karlštejn na oběd a krátkou procházku. Při zpáteční cestě došlo ke zkrácení trasy, takže u pečených kejtek jsme byli již v 15.00 hod., suchý a v pohodě.


Večer jsme nejdříve shlédli fotky od Luboše a potom přišly na řadu oblíbené soutěže. V páce to bylo dlouho nerozhodné, ale nakonec Andrea brala vítězství v ženách a v mužích stylem start-cíl vyhrál Edi. Bohužel fotbal je klasickou doménou kamarádů z Rakouska.
Posléze došlo ještě na "hřebíky", kdy plato slivovic platil Vinettou (to má za ten fotbal)! Trochu se to protáhlo asi do 3 hodin ranních.


Ráno - absolutní slunce pohoda - kde jsou včerejší deště ! Všichni naskákali na své stroje a s modrou oblohou a přísliby dalších setkání hurá domů.


Naši bdělí reportéři bulvárního motorkářského občasníku "Prasklá guma" provedli několik závažných zjištění a odhalení - viz. níže:



Luboš je ve skutečnosti El presidente HD clubu v USA, kde jezdí na "Glajdě" a nadává s kumpány na Valkýrie !!
Nakonec v páce prohrál klub i prezidenství s Edim!!


Tomík neumí jezdit na motorce a teprve nyní s vytřeštěným zrakem a vestou autoškoly absolvoval svou první jízdu !!


Franc se svými kumpány z Rakouska sem přijel jen vykrádat auta moravských kamarádů, protože tam našel jen nějaký popsaný trika - živí se po večerech jako pingl roznášející servilně kořku vlastní výroby.


Martina má nemanželské dítě, které se snaží v hospodách nižších kategorií prodat za 2dcl vodky !!


Franta Groda vůbec nerozumí motorkám a po akcích vozí na ukázku jen plastový model Valkyrie od firmy Maisto poměr - 1:1!!


Čičik a Vinettou jsou tajní milenci a pod vlivem alkoholu neudrželi vášně na uzdě a odhodili zábrany uprostřed hospody za sudem s metaltecem - ať žije lubrikant!


Romanovi je to všechno "vesta" a právě odjíždí za lepším se svým novým rakouským přítelem!! Radka si ze žalu otevřela obchod s lahůdkama pro turisty na Karlštejně


Roman
DALŠÍ FOTKY

Kompletní fotogalerie všech fotek najdete na Rajčeti - stačí kliknout -

Poděbrady 2014

Jako každý rok, motorkářský národ vyrazil první víkend v dubnu do Poděbrad. I my + další kamarádi z klubu VRCC. Zvolili jsme variantu včasného příjezdu - což se ukázalo jako správné. Ve chvíli, kdy většina kolony stála hodinu před náměstím jsme si již vychutnávali kávičku a dortíky na kolonádě :-)
Jako vždy to měli kluci od HD krásně připravené a počasí celkem přálo, takže bylo na co koukat a všude mraky lidí. Samozřejmě několik Valkýrií vedle sebe u hlavní silnice budilo také zaslouženou pozornost.
Okolo jedné hodiny jsme se přesunuli s kamarády do kultovní hájenky v Kersku, kde padla známá volba "se šípkovou nebo se zelím" :-). Bohužel jsme na jídlo čekali přes hodinu neboť tento nápad dostalo půl Poděbrad :-(, zato jsme dostali pivo zdarma.
Domu jsme jeli po místních silničkách a tam už nás vyhlížel náš kocour Jeliman. Na začátek sezony vše dopadlo OK. Roman



rok 2013
Slovakia tour 2013
Při plánování kam vyrazit po Čechách na motorkách si Roman vzpomněl, že sloužil na vojně v Žilině a musí se pochlubit kde. Vzhledem k tomu, že Radka v těchto končinách nikdy nebyla - cíl byl jasný. Aby to nebylo tak lehké - vzali jsme to přes Český Krumlov. Výlet původně naplánovaný na 4 dny se trochu "zvrtnul" a domů jsme dorazili nakonec po týdnu! Celou dobu nás bohužel pronásledoval déšť, ale i tak to stálo za to!
Praha - Český Krumlov - 190 km.
K městu není třeba co dodávat - krása nádhera - samí Japonci. Ubytování v penzionu Tilia na 2 noci - můžeme jen doporučit - je to přímo u hlavní + přístřešek na motorky. Nakonec příjemný večer na baru s "motorkářem" od H.A.


Krumlov - Valtice - 230 km.
Po 2 dnech konečně přestalo pršet a my vyrazili do jihomoravských Valtic na vínko. Kupodivu nejpohodlněji je to přes Rakousko směr Gmund, Poysdorf. Cestou bohužel dostáváme lehkou spršku - nepromoky stejně ani nevezeme :-(. Obdivujeme vzorné rakouské vinice a na hranicích si trháme výborné švestky - ani nevíme jaké "národnosti".
Ubytování v příjemném penzionu Pod zámkem. Motorky jsou v suchu. Bohužel zámek je v pondělí zavřený - zato vinný sklípek otevřený. Zavítáme koštovat a v přítomnosti milé paní a dalších hostů je to skoro 20 skleniček.


Valtice - Žilina 230 km.
Ráno se modlíme ať přestane pršet, protože z penzionu nás vykopli v 10 hodin po snídani. Konečně se obloha trhá a tak vyrážíme směr Hodonín, Trenčín, Žilina.
Roman vybral na ubytování "nej luxus" hotel - Slovakia. Má na něj veselé vzpomínky. Bohužel od jeho návštěvy se nic nezměnilo - leda jen k horšímu. Půlka je zavřená, druhá omšelá. Bereme si 2 noci a platí se zde předem :-) asi abychom nemohli utéct. Motorky jsou v garáži.
Vyrážíme na večeři a prohlídku města - Slováci se snaží, ale chce to méně obchoďáků a více investic do oprav starších domů.
Druhý den dáváme okruh po středním Slovensku 110 km - opět déšť nás zažene do kultovní "HD krčmy" ve Vrůtkách. Tam potkáváme 2 kamarády z Čech, co vyrážejí na dovolenou. Hospoda super - jídlo i obsluha také - doporučujeme. Na jejich dotaz - máte Harleye a naši odpověď - NE něco lepšího - Hondy - nehli ani čakanem :-))
Večer si ještě jde Roman zahrát poker a místní obere jak nějakej Jánošík bohatý - no bylo to "o valašku" !

Žilina - Kroměříž 150 km.
Po "raňajkach" tedy co zbylo po ruském zájezdu, vyrážíme do protrhaných mraků směr Zlín a cíl v Kroměříži. Bohužel 5 km od města je bouřka, takže dostáváme na závěr pěknýho "plaváka". Po lehkém hledání končíme v penzionu Excellent, v malém pokojíku s motorkama na chodníku pod plachtou. Jdeme na prohlídku zámku a zahrad. Večer dáváme dobrou véču a pokec s 2 motorkáři. V noci pořád leje, takže přání je jasné - ať je zítra jasno!

Kroměříž - Nové Město na Moravě 150 km
Kupodivu - ráno modro! Po snídani balíme a užíváme si jízdu bez mráčků směr Vysočina. Cestou potkáváme místní hasiče převlečené za Veřejnou bezpečnost - houkají na nás a tak se s nima fotíme. Večer se zúčastňujeme farmářských trhů a vzletu balonu z náměstí v Novém Městě. Opravdu zajímavé. Radka zkouší jeho pevnost - neboť za několik dní máme také letět.

N.M. na Moravě - Jílové - 150 km.
Po snídani "od maminky" vyrážíme směr domov speciálně po malých silničkách Vysočiny. Pohodová jízda - jezdí hodně motorkářů - všichni proti nám asi na nějaký motosraz. Cestou se stavujeme v klášteře Želiv, kde končí zrovna svatba s nevěstou "droběnou". Romana zaujaly sluneční hodiny s nápisem "která bude ta poslední" - no to nikdo z nás neví!
Doma nás vítá lehce vyhublá kočička Micka, která měla žrádlo jen na 4 dny. Trochu jsme to "natáhli". Každopádně to zato stálo.
Najeto celkem cca 1200 km.

Keep respect 2013

Vyrazili jsme podpořit "dobrou věc" a to na motorkářský sraz konaný pro podporu rehabilitačního ústavu v Kladrubech. Celkem vzato - nikdo neví, kdy tam skončí. Specielně pokud jezdí na motorce.
Za jízdy se k nám přidali i kamarádi na Valkýriích a ve "finále" přijela i vojenská jízdní kolona vedená "Tomíkem". Rozdíl mezi vozíčkáři a motorkáři opravdu nikdo neřešil, kapely vyhrávaly z vesela a sluníčko peklo snad až moc. Účast motorkářů byla opravdu velká a oproti klasickým srazům i velice pohodová a kultivovaná :-)
Nakonec jsme zvěčnili svoje "tlapy" na zeď slávy a k večeru se poroučeli domů se slovy tak zase za rok, ale jen na motorce :-)


Chorvatsko 2013
Díky deštivému počasí, které vládlo celé Evropě, jsme se tentokrát rozhodli pro Chorvatsko, konkrétně pro ostrov KRK. Nejen proto, že jsme tam ještě nikdy nebyli, ale náš kamarád Milan zde trávil volný čas ve svém apartmánu, jeli jsme tedy za ním na návštěvu.

Vyrazili jsme v neděli 23.6. s cílem dojet do Klagenfurtu. Což se nám podařilo téměř bez deště a ještě jen po okresních silnicích. Tento den najeto 560 km.
Druhý den za deště sedáme na motorky s tím, že "takhle lejt" přece nemůže až do Chorvatska. "BOHUŽEL MŮŽE"!!!! Tento den najeto 230 km v pořádným slejváku.
Odpoledne už jsme na KRKU, v městečku NJIVICE, kde nás Milan očekává s výbornou polévkou a sousedka se svým apartmánem (v kterém jsme bydleli), s krásně vyhřátým bojlerem :-) a terasou s výhledem na moře.



Když už jsme na tom KRKU, chceme také poznat okolí. Vyrážíme tedy do malebného městečka BAŠKA, odkud je krásná vyhlídka na moře a na okolní ostrovy. Velice hezké je i hlavní město KRKU zvané jak jinak než KRK.
Na koupání to moc není, jelikož je střídavě zataženo a voda má podle našich odhadů jen kolem 23 stupňů.



Dorazili další kamarádi z Čech, tak nepřízeň počasí tolik nevadí a vyrážíme společně na výbornou středomořskou kuchyni..jako Ligně na žaru, Pljeskavica, Čevabčiči a zapíjíme výbornou Travaricou :-) a místním vínem.



Po týdnu "nicnedělání" už nás bolí za KRKEM :-), a tak balíme a vyrážíme za sluníčka trochu si zajezdit v zatáčkách, směr Slovinsko do městečka Bovec. Úžasná silnice, skvělé zatáčky, úchvatné hory kolem. Najeto 230 km.



Bohužel nás pronásleduje předpověď špatného počasí pro další dny, a tak opět balíme a jedeme do Itálie do města CORTINA D´AMPEZZO.
Skvělá jízda přes PASSO DI PREDIL a PASSO DI MAURIA. Nápisy na silnici značí, že se tu před měsícem jelo GIRO d´ITALIA. Najeto 230 km.
V CORTINĚ máme super hotel přímo v centru na náměstí a večer si užíváme výbornou italskou kuchyni, Roman si dal hned 3 hlavní chody..tolik mu chutnalo :-)



Na další dny jsou opět špatné předpovědi, déšť a bouřky. Tento rok je to takové "utíkání" před špatným počasím. Rozhodujeme se pro Rakousko a naše oblíbené lázně Geinberg.
Trasu kterou máme naplánovanou nám překazí zavřený tunel na Mittersil, dáváme tedy 150 km zajížďku, se kterou jsme nepočítali. Večer jsme v Geinbergu, tento den najeto 470 km od rána 9.30 až do večera 18.30 s jednou přestávkou na oběd.



Užíváme si tedy zaslouženého relaxu, masáží a saun a zrelaxovaní vyrážíme k domovu. Dáváme rychlostní rekord a za tři a půl hodiny jsme za sucha doma.



Tuto letošní dovolenou hodnotíme velice kladně, kdy i přes jízdu v hodně špatném počasí vše dopadlo O.K. a motorky nás dovezly bez problémů zpět domů. Celkem najeto kolem 2000 km.
8. Troníček 2013
Jako každý rok jsme pořádali setkání klubu, který zde Roman založil - VRCC CZ. I přes nepřízeň počasí byla účast hojná a to včetně Slováků a Rakušáků, ze kterých se vyklubali pěkní pařmeni.
Vyjížd'ka vedla tentokrát do centra Prahy na parník a projížd'ku po Vltavě. Klasické focení na Václaváku zpestřené o demonstraci za legalizaci konopí - ha ha ha. Odpoledne Roman pozval kamarády na pečenou kejtku a večer jim uspořádal soutěže v páce a stolním fotbálku. Páku v holkách kupodivu vyhrála RADUNKA - "tichá síla".
Srázek dopadl celkově v pohodě, takže už se chystáme na další - tentokrát podzimní.
Kompletní popis akce a fotky jsou na motorkářských stránkách www.valkyrieriders.cz



Kompletní fotogalerii od ČIČIKA v plném rozsahu a velikosti obrázků najdete na "Rajčeti" - stačí kliknout na odkaz :
rok 2012
3. Podzimní motoposezení
Jako každý rok jsme pořádali první prosincový víkend setkání na Troníčku, spojené s promítáním fotek z letošních cest. Účast 15 kamarádů byla "akorát", dokonce tři přijeli na motorkách!! Dá-li se tak těm veteránům říkat :-). Každopádně klobouk dolů neb teploměr ukazoval lehce pod 0.
První šel s kůží "na plac" Roman s letošní "Tour de France" jako inspirace, že se dá dojet i dál než na Lipno. Po něm Vojta, který před měsícem dorazil ze severního Vietnamu, kde brázdil pohoří SAPA v čínském pohraničí. Jako vždy - krásně připravená prezentace, kterou nakonec sledovala celá hospoda. Ukázka toho, že nikdy není pozdě vyrazit za dobrodružstvím!
Zábava pohodově plynula za dopingu oblíbených VIP "tataráčků" a zvěřinových hodů, které zde právě probíhaly.
Děkujeme všem zúčastněným a budeme se těšit na jarní shledání v jedné stopě, či příští rok zase první týden v prosinci.
PS: jo vlastně má být konec světa - tak až jak to dopadne :-))))


Těžká vozba 31.8.- 2.9.2012
Vyrazili jsme na každoroční sraz pořádaný kamarádem Rebelem v Beskydech. Tentokrát osada Bílá - Ondrášův dvůr. Opravdu "konec světa" :-). Kvůli počasí jsme vyjeli o den dříve - ve čtvrtek za doprovodu "Tomíka". Ten se odpojil po 200 km a dal návrat domů. My jsme pokračovali po příjemné silnici č.11 přes Jeseníky a Ostravu. Dojezd kolem 17.00 do prázdného rekreačního zařízení - ubytování v chatce 200 Kč na osobu.
Najeto 410 km.


Druhý den jsme v dešti vyhlíželi společně s pořadateli první účastníky. Těm se moc nechtělo, takže jich přijela jen polovina 45 - a to ještě dost k večeru. I tak se rozjela solidní zábava a diskotéka až do rána.

Sobota nás bohužel uvítala opět deštěm :-(. I přesto jsme vyrazili na vyjížd'ku směr Ostrava - první zastávka byla v muzeu vysokých pecí.
Skutečně zajímavá záležitost hlavně pro pány. Za chvíli nás z koukání na práci bolely ruce, takže jsme pokračovali na výstavu amerických veteránů v centru Ostravy. Tam jsme se stali sami výstavními exponáty - tedy aspoň na 2 hodinky.
Poté návrat směr základna Bílá a soutěže, tombola, tanec, volná zábava dle výdrže.


V neděli jsme dali přejezd lehkým deštíkem do Nového Města na Moravě k mamince Romana. Tam konečně pořádnou koupel a trochu oddychu.


V pondělí dopoledne s krásným počasím v zádech a příjemnou krajinou po okreskách jsme dorazili k domovu. Celkem najeto rovných 900 km. Krásný výlet - děkujeme Rebelovi a chválíme nápad Radky jet už ve čtvrtek :-))!

Tour de Čechy - srpen
Využili jsme krásného počasí a vyrazili na putování po Čechách. Nejdříve jsme to vzali na západ do Mariánských lázní, kde byl kdysi cíl i naší první motojízdy před 12 lety. Ubytování jsme našli v penzionku "Elektra" s příjemným správcem, garáží a velkým pokojem. Do centra "na dochoz". Hodili jsme se do gala a s vizáží lázeňských šviháků vyrazili na kolonádu.
Ta nás mile překvapila čistotou a dobrým jídlem. Večer jsme chtěli zakončit stylově v casinu - kam nás bohužel nevpustili díky absenci občanek, takže jsme to zalomili na pokoj v očekávání příštího náročného dne.
Najeto 220 km.

Po vydatné motorkářské snídani jsme napakovali motorky a vyjeli na přejezd Šumavy a přilehlých hvozdů. Trasa byla vedená po okresních silničkách přes N.P. Šumava a skýtala krásné výhledy i relativně kvalitní povrch cest. Roman zde objevil, že má svou vesničku "Kocourov".
Překonali jsme také nejvyšší bod jízdy - Špičácké sedlo 982 m.n.m. Na úrovni Lipna začalo docela "připalovat", takže došlo na odhoz bund a rukavic.
Nakonec jsme lehce splavení dojeli do Hluboké n. Vltavou, kde jsme měli zajištěný penzion "KAPR" přímo v centru. Motorky skončily v garáži s takovým "bordelem", že jsme je ani neviděli.
My jsme vyrazili obdivovat zámek, střílet z luku, jezdit na kozlovi a nakonec i na dobré vínko, ke kterému servírovali rovnou i REPELENT .
Najeto 310 km.


Další den se začala trasa plánovat už z postele a po snídani jsme vyrazili vstříc horkému dni a Kutné Hoře. Příjemným zpestřením byla jízda kolem několika hektarů CANABISU (konopí seté), ve kterém jsme se trochu "porochnili" a vzali i několik paliček jako suvenýr z cest :-).
První průjezdní bod bylo malé městečko Slavonice a kuriozní kavárnička u náměstí. Dál jsme pokračovali na Telč, kde jsme na krásném náměstí chutně pojedli v pizerii vedené skutečnými Italy - doporučujeme.

Nakonec jsme kolem 3 hodiny dost opocení dojeli do centra Kutné Hory, kde jsme měli penzionek "u babičky" Centrum - taková lehce obstarožní záležitost.
Odpoledne jsme vyrazili po památkách a fotit veterány, měli zrovna sraz na vedlejším náměstí. V chrámu sv. Barbory jsme zapálili svíčku za zdar cesty a odivovali dokonalou stavbu.
Večer jsme se potkali s kamarády Jarmilou a Mirkem a "dali" něco dobrého na zub, i pár lahviček vína s krásným výhledem za zády.
Najeto 220 km.

Druhý den nás babka vykopla hned ráno a to ještě bez snídaně - s pohledem na "debužírující" Němce (kde se stala chyba?), jsme sbalili igelitky a vyrazili vstříc nejteplejšímu dni v historii.
Roman posnídal kafe na pumpě a hnali jsme to středočeskýma silničkama co to šlo. Cestou jsme dokonce projeli Košicema :-). Domu jsme dorazili ještě před polednem, což nás asi zachránilo od totálního "zavaření" ten den bylo 40C
Najeto 100 km.

Celkově šlo o velice příjemný a nenáročný výlet, který si rádi zopakujeme a můžeme jen doporučit.
Najeto dohromady 850 km.
Evropa 2012 alias po stopách TOUR DE FRANCE 2011
Zaujal nás cyklistický závod TD France a rozhodli jsme se absolvovat jeho 3 horské etapy na pomezí Itálie a Francie. Poté, co Radka projevila přání vidět Cannes a Monaco, odkráčel Roman do pojišťovny, připlatit si odtah v nouzi - loňské zkušenosti ze Stelvia ještě nezmizely.
24.- 25.6. Je neděle a v 9.00 vyrážíme na naše letošní motorkářské putování do francouzských hor. Pro začátek volíme dlouhý přejezd přímo do Itálie.
Jedeme směr Rozvadov, kde zapomeneme tankovat na poslední české benzínce a vesele pokračujeme po německé dálnici bez pump. Na motorkách svítí "nízký stav paliva", musíme tedy sjet do nejbližší vesnice a natankovat, no bylo to o "prsa asijské ženy". Dále pokračujeme na Regensburg, kolem Mnichova, Bregenz, Chur a přes zajímavé Passo del S. Bernardino do malebného městečka LUINO u jezera Lago di Maggiore, na italsko-švýcarské hranici. Nepršelo, dálnice byla bez kamionů, a tak tento den jsme najeli celkem 11 hodin a 860 km. Opravdu vysilující záležitost :-(
Druhý den ráno jsme si navzájem udělili medaile, Radka za výdrž a Roman za navigaci a vypluli místním parníkem po jezeře, s návštěvou 3 ostrovů a krásné botanické zahrady.

26.6. Vyrážíme z Luina podél jezera směr Itálie přes Novaru, po dálnici kolem Turína do Pinerola - prvního města TDF. Z Pinerola už po žluté silnici č.23, přes Sestriere do Brianconu (Francie). Toto byla jedna z loňských horských etap "TOUR DE FRANCE". V Brianconu nocujeme, je to malé kouzelné městečko v horách, opevněné hradbami s krásným historickým centrem. Když už jsme ve Francii, dáváme si tradiční "Raclette". Tento den najeto 315 km.

27.6. Odjezd z Brianconu docela brzy v 8.30 za krásného počasí po N91 do Vizille u Grenoblu. Samozřejmě si chceme vyjet na "Col du Galibier", což se nám s "chvěním v žaludku" daří. Odměnou nám jsou úchvatné výhledy na zasněžené vrcholky. Na vrcholu (2642 m.n.m.) končila loňská horská etapa "TOUR DF" - opravdu náročné. Z Vizille u Grenoblu pokračujeme na jih, po N85 do Gapu, kde i nocujeme. Tento okruh doporučujeme, všude kolem je nádherná krajina. Najeto 210 km.

28.-30.7. V hotýlku v Gapu jsme na snídani dostali pouze kafe a čaj, které jsme ještě museli zaplatit... jó Francouzi :-(, a tak hladoví jedeme po N85, dále po D900B kolem jezera "Lac de Serre-Poncon" a po žluté D900 "Col de Maure" do "Digne-les Bains", poté po úžasné N85 plné zatáček až dolů na jih, do slavné CANNES. Ubytováváme se stylově v hotelu s bazénem na střeše a nádherným výhledem na moře a celé Cannes. Celkem najeto 215 km. Zůstáváme zde nakonec 3 dny a necháváme odpočívat i motorky. V Cannes se fotíme klasicky na červeném koberci a večer si Roman zašel zahrát do Casina pokerový turnaj, kde jen zázrakem nevyhrál... a tak jsme tedy ani nekoupili tu vyhlídnutou jachtu :-))

Z Cannes se za hodinku dostanete vlakem do Monaca a Monte-Carla, bereme foťák a fotíme a fotíme. Staré známé Casino v Monte-Carlu, přístav atd.

1.7. Je zataženo, proto jen tak nalehko jedeme na výlet podél pobřeží do známého St. Tropez. Roman se fotí u legendární četnické stanice i s turistkama, které se nemohou vynadívat na jeho nádherný stroj :-) Najeto 170 km.

2.-3.7. Dost bylo Francie a luxusu, za zády necháváme Monaco a přejíždíme chvilku po pobřeží, chvilku po dálnici na italskou stranu k moři do "Pietro Ligure" poblíž Loana. Dáváme 2 denní relax u moře a večer chodíme do výborné restaurace "L'Osteria di Cunfogu", kde připravují skvělou Paellu, doporučujeme!!

4.7. Pomalu to obracíme směr sever, kolem Milána až k jezeru "Lago di Como". Na dálnici ve 120km Radce upadlo přídavné světlo a viselo za dráty podél bandy. V odstavném pruhu Roman promptně opravuje izolepou... a jede se dál. Není zatím sezóna, a tak je hodně hotelů podél jezera zavřených. V městečku "COLICO" jsme našli malý hotýlek, i s velikou garáží...což jsme v noci při bouřce ocenili, motorky máme v suchu. Najeto 320 km.

5.- 6.7.Ráno kupodivu opět "azůro" a my vyrážíme do hor přes "Chiavenna Prata" po č.37 Malojapass do Švýcarska přes St. Moritz a dále zatáčkama po č.27 do Rakouska, kde se v Landecku napojujeme na dálnici kolem Innsbrucku až k Salzburku, tam dojíždíme bouřku, než se však stačíme převléct do nepromoků, bouřka i s deštěm mizí v dáli. Pokračujeme proto až k známým do lázní do Geinbergu. Najeto 520 km. Jeden den relaxujeme naše bolavá těla v prázdných lázeňských bazénech.


7.7. Je zataženo a máme před sebou poslední přejezd směr domov. Nad Passau v dálce černo, volíme proto trasu na Linz a přes Dolní Dvořiště a Tábor. Tím se bouřce vyhýbáme a ve 14.00 jsme doma. Dáváme motorky do garáže a poprvé po 14 dnech začíná "pořádně lejt". Najeto 330 km.


Závěr: Úžasná 14 denní motorkářská dovolená, celkem ujeto 3150 km, po perfektních silnicích (vyjma ČR), za krásného počasí, bez ztráty zdraví a v dobré náladě.
Roman a Radka
Jarní klubové setkání na "Troníčku" 4.5.- 6.5.2012

Rok se s rokem sešel a my jsme opět pořádali klubové setkání VRCC Czech Republic.
Někteří nedočkavci okupovali zahrádku hotelu Troníček již od 16 hodin v pátek. Počasí přálo, takže již na první večer se dostavil slušný počet kamarádů. Ten probíhal v pohodě do té doby, než se dostavila strašlivá "panáková vichřice" :-) - nikdo neví odkud, ale byla tu. Někteří si přistavili k baru rovnou židli, aby nemuseli pořád vstávat od stolu (viz. foto). Běsnění živlů trvalo až do 2 v noci :-).



Ráno - lehce zdecimovaní večerem, jsme koukali do sluníčka a na další kamarády přijíždějící na vyjížd'ku. Ta odstartovala v 10.00 směr Příbram - Rudné doly. Tam jsme dorazili ve 12 a rovnou zfárali do podzemí. Dál jsme to vzali důlním vláčkem až na "porub", kde někteří zavzpomínali - jiní konečně viděli, jak vypadá práce! No nebylo co závidět. Dál nás ještě čekal důlní parní stroj na tahání klece a horniny.
Po prohlídce jsme se zamračenou oblohou v zádech dali přesun do Milína na oběd. Po něm následovala krátká prohlídka památníku poslední bojové operace II světové války.
Bohužel počasí bylo nesmlouvavé, takže nastal zrychlený přesun doprovázený lehkým deštěm - směr Troníček. Dojeli jsme v pořádku kolem 17h. a dali si krátký odpočinek.
Vyjížd'ky se zúčastnilo 17 strojů - Mirek bohužel z technických důvodů nejel a Rebel to nestihl :-(.

Od 19h. se rozjel příjemný večer plný různých aktivit. Nejdříve byl předán paní majitelové model Valkýrie do místní "skříně slávy", poté následovaly oblíbené tataráčky a jiné dobroty. Po jídle proběhla soutěž - poznej nainstalovaný motor ve stavbách motorek - s přehledem vyhrál Shark. Následovalo oblíbené zatloukání hřebíků do nového špalku. To bylo provázené nejen panáčkama, ale i klikama a dřepama. S pozdní nocí došlo i na pouštění lampionů štěstí, což bylo na louce u řeky opravdu romantické :-) No ještě, že nic nechytlo - občas to bylo na hraně.
Dobrá zábava vydržela do 2 hodin.

Ráno bylo kupodivu sluníčko, takže odjezd účastníků proběhl v pohodě, až na drobnost, kdy se jeden nejmenovaný člen zřejmě z lásky k asfaltu... po něm válel i s motorkou :-). Uznávám, že nájezd na hlavní silnici z údolí od Troníčka si o to říká - (všechno naštěstí dobře dopadlo).
Tímto děkuji všem za účast, speciálně Tomíkovi a Vojtovi za bezchybný doprovod a zajištění kolony za jízdy!! Těším se na další ročník.

Roman

Kompletní fotogalerii od ČIČIKA v plném rozsahu a velikosti obrázků najdete na "Rajčeti" - stačí kliknout na odkaz :

Sázava Ostrov 14.4.2012
Od Jarina jsme byli pozváni na sraz a první jarní vyjíždku klubu "Golden River Riders" sídlícího v Sázavě. Celí natěšení i z počasí, které se zázračně umoudřilo jsme vyrazili dopoledne z Jílového a celkem zmrzlí si po hodině třásli rukama s kamarády v areálu Ostrov v Sázavě.
Vyjíždka startovala ve 13 hodin směr Kolín - motocentrum. Tam si Radka koupila kulicha - praktický to doplněk na motorku, ale nešlo odolat když měl nápis HONDA - že jo :-). Bohužel vázáni dalšími společenskými povinostmi v Praze, jsme museli kolem třetí otočit naše stroje směr domov. Proto jsme se také minuli s další skupinou Valkýrií ze "severu" - Čičici a spol., kteří dorazili těsně po nás :-(
Celkem se zúčastnilo cca 30 strojů z toho 7 Valkýrií - bohužel tak nějak "postupně". Zábava probíhala přes noc v areálu na Ostrově.
Každopádně děkujeme za pozvání.
Další fotky tentokrát z odpoledne od Čičika najdete v jeho galerii na "Rajčeti" - stačí kliknout na odkaz

rok 2011
Podzimní posezení
Stejně jako minulý rok jsme uspořádali pro kamarády motorkáře "podzimní posezení na Troníčku" . Ten nás uvítal novou malbou a velkou TV na které jsme pouštěli fotky z letošního putování po Evropě a Vojta jízdy Indií do Nepálu na Enfieldu - což byl velice zajímavý počin.
Zábava ubíhala v pohodě do cca 1-2 v noci. Byl předjednám možný výlet do ALP či až k moři a sraz pořádaný Jardou - vše příští léto. Včetně "annonce" jarního Troníčku s tématem "Dole v dole" :-)). Někdo přespal na hotelu, někdo u nás, další ještě v noci volili "ústup" autmo.
Doufáme, že se z této příjemné akce stane tradice s větší účastí a více zajímavými reporty z cest.
Roman
Bělokozly + kolaudace pergoly
Za krásného sobotního počasí jsme vyrazili na místní motosraz "Bělokozelský krocan". Akci pro Valkýrie organizoval Jarin ze Sázavy, u něhož i pár kamarádů přespalo. My jsme po krátkém bloudění dorazili těsně před vyjíždkou do Bělokozel.
Příjemný výjezd po místních komunikacích skončil ve vojenském muzeu Lešany. Tam jsme měli možnost prohlídky expozic a vzpomínání na to "jak jsme vojákovali" - někdo u expozice "1 světová" někdo u "Ostravská operace" :-))) - podle věku.
Srazu se nakonec zúčastnilo krásných cca 7-8 strojů Valkýrie. Dokonce proběhl lehký servis a úpravy tlumičů. Ve 14 hodin bylo zaveleno k ústupu z bojišť - my jsme se ovšem přes Troníček plynule přesunuli na akci -

kolaudace pergoly
aneb když se chtějí motorkáři sejít - důvod se vždy najde !! Akce se konala u Tomíka na zahradě a příjemně se protáhla až do pozdních hodin. Roman se také dočkal svého vysněného originálu koberečku z Afghánistánu :-)). O to významnějšího, že byl ještě před 2 dny v Kábulu na tržišti.
Tímto děkujeme Jarinovi a kamarádům na Valkýrách za hezkou vyjíždku a Tomíkovi za krásné grilování!!

Jižní Čechy - Tour de Fish
Využili jsme časové mezery vzniklé absencí na srazu "Těžká vozba" (oprava Romanovy motorky) a vyrazili za pěkného počasí na výlet po vlastech českých.
První kilometry vedly do Rožmberka nad Vltavou, kde Radka jako vždy vzpomínala na "dětská léta" :-). Ubytovali jsme se u vzdálených příbuzných v penzionu (800 Kč s snídaní) a šli se mrknout na "poslední plavbu" na Vltavě - různých veselých plavidel. Poté do Rybářské bašty na "rybí baštu" aneb - Candáta na česneku. Večer ještě na noční prohlídku hradu + zajímavé promítání na jeho venkovní fasádu.

Ráno jsme vyrazili za pěkného počasí a hned za rohem potkali kamarády motorkáře z Moravy - WEB a spol. Dál nás vedly místní silničky až do Třeboně, kde jsme chutně poobědvali rybku - jak jinak. Po průjezdu a focení na hrázi rybníka Rožmberka jsme pokračovali dál do Jindřichova Hradce. Tam jsme našli hotel Vajgar na náměstí (1000 Kč včetně snídaně). Řekli nám, že můžeme zaparkovat v chodbě - to neviděli předem Romanovu zebřičku :-)) trochu se jim tam zasekl napříč a marně přemýšlel jak jí dostane ven!! Nakonec vše dobře dopadlo i prohlídka města a zámku. Opravdu příjemné. Noc v centru byla ale dost děsivá, stejně jako pokoj :-((.

Bohužel ráno nebylo o nic lepší a mraky na obloze i předpověď počasí nevěstily nic dobrého. Zahájili jsme proto ústup a vzdali se i připravené snídaně. Vyrazili jsme směr východ do Nového Města na Moravě. K Romanově mamince.
Ta nás již vyhlížela s otevřenou garáží a uvařeným obědem. Za námi se přihnala sodoma-gomora s kroupama jak pinpongový míčky. Měli jsme to akorát. Usínali jsme a poslouchali kvílení větru.
Ráno kupodivu - ažůro, takže posledních 150 km směr domov po malých silničkách v okolí Humpolce, byla již příjemná záležitost. Pohoda a krása.
Najeto cca 700km.

Roman výlet pojal coby - tour de fish - konzumoval pouze ryby - (začal už v Praze o den dříve) - jeho poznatky z konzumace ryb po cestě:- hodnocení 1-5 :

Obento losos - Jap. rest. Miyabi - 400 Kč - 2 vysoká cena
Kapr s bramb. salátem - rest. Petrovice - 100 Kč - 4 nedopečený hnus
Candát na česneku - Rybářská bašta 160 Kč - Rožmberk - 1 bez připomínek
Úhoř na kmíně - Šupinka - Třeboń 330 Kč - 2.5 - dobrý, ale drahý
Pstruh na másle - rest. hot. Vajgar - Jindř. Hrad. 140 Kč - 2.5 česká klasika z mrazáku

Evropa 2011
Letošní "Evropskou vyjíždku" plánovala Radka a vůbec se s tím "nemazala"! Německo, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Itálie, Rakousko a to včetně přejezdu náročného Passo di Stelvio a nejkrásnější silnice Evropy Davos - Bormio - Itálie.
Vyrážíme kvůli počasí až v pondělí 4.7. směr jezero CHIEMSEE v Německu. Už při obědě ve Vimperku Roman zjišťuje, že se mu rozpadly jeho 10 let staré kalhoty, takže shání pořádnou jehlu a niť - na opravu. Na místo dorážíme kolem 16 hodiny a ubytováváme se u místní selky sídlící na náměstí i se svýma 40ti krávama a hnojem. Tato kombinace prosycuje odérem nejen náš pokoj, ale i příjemné městečko. Roman se pouští pomocí kombinaček do opravy kalhot :-). Potom procházka a příjemná večeře - opravdu hezké místo. Najeto 380km.

Druhý den - po snídani na dvorku statku, vyrážíme na vyjíždku směr Hitlerovo "Orlí hnízdo" v OBERSALZBERGU. Nedá se vyjet až nahoru musíte speciálním busem a vstupenkou - potom chodbou a výtahem! Hezké výhledy - počasí nám přeje. Focení u krbu - dárek od Musolliniho. No bydlet bychom tady nechtěli, je to fakt divný - spíš taková turistická chata. Při cestě zpět spadne pár kapek, ale jen co dorazíme a dáme motorky do garáže přichází pekelná bouřka, jejíž následky likvidují místní hasiči do noci. Najeto 160 km.

Ráno vyrážíme za krásného počasí přes MURANAU, LINDEN až do KONSTANZ (Kostnice). Tam bohužel nenacházíme vhodné ubytování, tak nakonec končíme ve vedlejším Švýcarsku, ve vesničce Gotliebe u nějaký babky na privátě. Jinak cestou jsme několikrát do Švýcarska vjeli a zase vyjeli - nijak se to tady neřeší. Navigace nás občas vede po malých, leč kvalitních "polních" cestách.
Dáváme dobrou večeři s výhledem na Bodensee, ale zjišťujeme, že je zde opravdu draho - pivo 150 Kč a za jídlo 500!! I místní proto jezdí jíst do levnějšího Německa - cca 2km :-), tak pro zítra. Najeto 370km.

Další den věnujeme poznávání "širšího okolí". Začínáme cestou do Schaffhausenu na největší Evropské vodopády, které jsou na řece Rýn. Opravdu hezké a stojí to za vidění. Dál pokračujeme do Curychu. Vyvoněné švýcarské město plné drahých hodinek, pánů bankéřů v kravatách a vlajek. Nic pro nás, tak se dáváme na ústup. Najeto 160km.
Odpoledne se oblékáme do "civilu" a převlečení za klasické turisty jedeme 2 stanice vlakem do Kostnice. Pod pojmem "švýcarský vlak" si nepředstavujte NIC, co jezdí u nás!!
Absolvujeme krátkou prohlídku hezkého centra a končíme v Husově domě, kde je i muzeum. Zrovna na den přesně, kdy ho tady ti "skopčáci" upálili :-(. Dorážíme už po zavíračce, ale paní díky tomu, že jsme Češi, nás ještě pouští samotné na rychlou prohlídku. V místním kostele zapalujeme svíčku za zdar naší cesty i za Husa a večer uzavíráme v zahradní restauraci, kde přes lehký deštík koukáme na krásnou duhu nad přístavem. V noci doprava vlakem zpět a úprk přes pole ve slejváku domů.

Další den ráno je kupodivu krásné modro. Bába nás vyrazila už v 8 ráno (co také s motorkářema, kteří už zaplatili), takže vyrážíme na přejezd k městu LUZERN. Cestou trochu bloudíme a najednou vyjíždíme na letišti, kde si to vesele jedeme přes obě dráhy - a hezky se u toho fotíme :-)). Na tý "věži" z nás byli asi na mrtvici - ještě, že to sem létá jen párkrát denně!
Nacházíme tady příjemný camping a po vybalení stanu vyrážíme na místní největší turistickou atrakci horu PILATUS - nejstrmější ozubnicovou železnicí na světě (prý). Má to být až 48°. Šokuje nás už na začátku jízdné 132 CHF (2600Kč) teda pro oba. Ale jinak to opravdu stojí za to. Výhledy jsou krásné a švýcarské "Milky" k tomu krásně zvoní. Dá se pouze doporučit. Večer nám majitel campu dělá buřta s hranolkama za pouhých 400 Kč...ach ty ceny:-(( V noci leje, ale stan je OK a motorky suchu v přístřešku. Asi už změníme zemi :-). Najeto 160 km.

Jak řekli, tak udělali :-) Ráno balíme mokrý stan a bez snídaně vyrážíme do lehce zatažených hor. Dostáváme se i do rodiště Wilhelma Tella - má tady krásný pomník :-).
Sluníčko nakonec zvítězí a my absolvujeme první "horské etapy" a přejezdy přes Klausenpass - opravdu výživné - hezké srázy bez svodidel. Směr Linthal a kolem Wallensee do Lichtenštejnska. Místo přechodu tu vlají jen vlajky a hlavní město VADUZ je velké asi jako Beroun :-). Dáváme oběd, fotíme malé centrum, plánujeme další trasu.
Suneme se dál po "žluté", ale zajímavé silnici na Balzers, Klosters a DAVOS - ten nás nijak neuchvátil. Zato silnice která zde začíná ANO !! A nejen nás - byla vyhlášena pořadem "TOP GEAR" jako nejkrásnější silnice Evropy. Trasa Davos - Bormio - Stelvio. Tak hurá na ni.
Nejdříve musíte placeným jednosměrným tunelem (na semafor) opustit Švýcarsko a přes hezké Passo d´Eira jet směr Livigno. Tam dojíždíme kolem 17 hod. a protože máme zatáček už dost, volíme ubytování v příjemném hotýlku s garáží a veselým majitelem. Večer vyrážíme do města, které je bezcelní zónou - takže všude mraky obchodů a nakupujících Italů. My dáváme vínko (levnější než pivo), vynikající pizzu a na konec prosseco s pálenkou - docela smrtící. Ceny jsou přiměřené, lidé veselí. Vítejte v Itálii. :-) Najeto 290 km.


Po snídani vyrážíme s mávajícím hotelierem v zádech a lehkým chvěním v žaludku na "zážitek dovolené". Tomu předchází několik hezkých "passů" směr Bormio. Nejen na zahřátí, ale i pro krásné výhledy. Také přibývá motorkářů, kteří nás potkávají. Minimum jich je ovšem na chopperech - což nás lehce zneklidní.
Konečně přichází kýžený okamžik a vjíždíme do "nekonečných" zatáček Passo di Stelvio. Nakonec to není taková hrůza. Ani Radka díky bravurní jízdě nemá žádné problémy. Nahoře vládne všeobecné veselí dojetých motorkářů a zápach pečených buřtů. Hodně lidí si fotí Valkýru a nechápe jak sem to tam dostal :-) My se tady potkáváme s našima kamarádama Vojtou a Tomášem, kteří sem dorazili chvíli po nás. Dáváme pivko, povinné foto a zjišťujeme, že na druhou stranu - teda dolů je to podstatně horší. I přes pomalou jízdu Roman v půlce klesání "uvaří" zadní brzdu, která přestává fungovat. Dál jen na motor a ručku. Všechno dobře dopadlo a dole po kontrole a vychladnutí brzdy pokračujeme dál.

Co dále? Díky dobrému času se rozhodujeme ještě ten den dojet až k moři. Zkoušíme zrychlení po dálnici - bohužel zabloudíme a dáváme pekelnou zajíždku, v pekelném vedru přes Veronu. Na rozpáleném asfaltu se dají smažit vajíčka :-( Romanovi se z toho ukroutil náhon tachometru, takže zapomene tankovat - celkem nervy. Lepí si náhon k "vidlicím" - a dál bez něj.
Dojíždíme v 20.00 večer do Lido di Jesolo a po chvíli hledání si bereme apartmán u klidného campu JOKER - doporučujeme.
Jsme totálně mrtví. Tento den padl v Itálii teplotní rekord 46°. Najeto 500 km z toho 350 km po žhnoucí dálnici.

Další 2 dny si užíváme relativně prázdných pláží, sluníčka, moře, místních specialit a zaslouženého odpočinku. Sušíme také stan a provádíme další udržovací servis. Motorky jsou v garáži a nechceme je ani vidět. Na rozloučenou kupujeme "v opilecké pýše" dárek - pelech pro naši kočku - takový praktický suvenýr z Itálie. :-)))


Povalování nás díky šílenému vedru přestalo bavit a tak vzhůru přes hory směr domů. Nejdříve, ale přejezd Dolomit přes Cortinu a Alp přes Mittersil.
Příjemná záležitost, dobré silnice, krásné výhledy. Roman si dává poslední špagety v Itálii. U toho bohužel zjišťuje, že mu z motorky kape voda :-(. Ve vedru na dálnici mu prasklo těsnění u vodní pumpy. Na benzince dolévá 1 litr vody a další 3 kupuje do zásoby. Snižujeme cestovní rychlost a otáčky na max. 2000 - pro jistotu.
Bohužel v horách se začíná z jeho zadního kola ozývat zvuk "broušené kosy" a to i přes nové destičky. Převařená kapalina ze Stelvia přestává fungovat. V tuto chvíli se na dojezd moc sázet nedá - máme před sebou několik přejezdů - tak uvidíme.
Nakonec dojíždíme do města Bruck kde se potkáváme s Vojtou a Tomášem. Po večeři vyrážíme popařit do Zell am See (5km) na nějaký festival. Motorkářská kalba jak se patří - co dodat - Roman se popral, Vojta zapálil nás i bar a Radka to roztáčela na parketu. V noci jsme se ještě vloupali do našeho zamklého hotelu :-)). Opravdu vydařený večírek, jak se na motorkáře sluší.
Najeto 400 km.


Ráno po společné snídani se naše cesty rozcházejí. Kluci míří domů - my do našich oblíbených lázní v Geinbergu. Cesta probíhá při opatrné rychlosti s občasným doléváním vody a trochou letního deštíku. Brzda chrastí o něco méně :-)
Dorážíme po obědě a vydáváme se okamžitě naložit naše těla do termálních bazénů - doporučujeme!! Večer - zasloužený spánek. Najeto 160 km.


Poslední den vyjíždíme do zamračené oblohy, ale ani nekápne. Roman líbá hraniční sloupek a děkuje bohu, že na motorce bez brzdy, tachometru, větráku, vody a chlazení dojel. To Radky motorka jela po celou dobu jak víno, bez chybičky. Dál už je to brnkačka a kolem 14 hod. jsme doma. Odstrojujeme a umýváme motorky a říkáme si, jaká to byla perfektní dovolená! Ten den najeto posledních 280 km.


Celkem najeto 2900 km, projeto 5 států, vypito MOOC piv a vypoceno litry potu. Prostě SUPER dovolená na motorce jak má být.
Roman a Radka červenec 2011

Jarní klubové setkání na "Troníčku" 6.5.- 8.5.2011

Není jaro bez "Troníčku". Takže jako každý rok jsme pořádali klubové setkání VRCC.
Kupodivu nám přálo počasí, takže celý víkend byl v záplavě slunce a samých pozitiv :-). První účastníci přijeli již v pátek a začátek "posezení" byl ve znamení fandění na MS v hokeji - vyhráli jsme !! Dál už vyhrával jen jukebox a množství zkonzumovaného pitiva. Poslední "zhasínal" v lokále kolem 4 ráno :-)).



Ráno bylo trochu těžší, ale sluníčko a připravená vyjíždka vše "rozpohybovala". Ta vedla přes tankování v Davli, podél Vltavy až do Prahy. Tam jsme se po průjezdu centrem dostali až "Na František" kde nás čekal soukromý parník na plavbu Vltavou. Co dodat - pohled na centrum a pražské mosty z paluby byl velice zajímavý zážitek pro všechny zúčastněné.
Po hodinové plavbě následoval přesun na Václavské náměstí a focení s půlitry "Vallhaly" na památku návštěvy v České Republice. Dále klasický pražský buřt a obdiv množství turistů co místo Václava fotili nás :-))


Protože čas pokročil dali jsme odjezd a zastavili na oběd ve Vestci, kde byl již připravený stůl a gulášek se svíčkovou.
Posilněni jsme vyrazili konečně na vyjíždku, kterou jsme po dohodě na kafi v "Rozmarné" protáhli ještě na Slapskou přehradu a okolí.
Večer proběhl slavnostní zápis do listin provázející "Vallhalu", focení a následná volná zábava, která se protáhla do nočních hodin. Ráno nás u snídaně vítalo sluníčko a garantovalo pohodový návrat domů.


Vyjíždky se zúčastnilo cca 20 kamarádů vč. zástupců SHOC Bohemia klubu. Tento počet se ukázal po minulém roce jako optimální - specielně pro průjezd Prahou .
Tímto chci poděkovat i Radce za automobilovou asistenci a fotografické služby :-)).
Roman

Kompletní fotogalerii v plném rozsahu a velikosti obrázků najdete na "Rajčeti" - stačí kliknout na odkaz :

Poděbrady 2011

Jako každý rok, motorkářský národ vyrazil první víkend v dubnu do Poděbrad. I my + kamarád Jarda s doprovodem.
Díky krásnému počasí (teplotní rekord za 40 let), jsme očekávali pořádné "maso" na cestách. Dojeli jsme proto o hoďku dříve a v klidu na prázdém náměstí, vyčkávali kamarády z VRCC. Ti se dostavili za chvíli a v hojném počtu 10 strojů (2x Run), jsme zabrali nejlepší místo hned u vjezdu na náměstí :-) To se začalo brzo plnit, stejně jako kolonáda, vyhrazená tento rok pouze pro HD.
Laťka nasazená 10 Valkýrama v jedné řadě byla však těžko k překonání.
"Dálkový rekord" tentokrát získal REBEL, který neváhal dorazit z Moravy. Většina zúčastněných pokračovala dál na oslavu narozenin "Sharka". My jsme dali návrat domů a celý příjemný víkend zakončili v "kultovní hospodě" z filmu Slavnosti sněženek v Kersku. Tam jsme chvíli bádali jestli "šípkovou nebo se zelím" :-)). Dali jsme to "na půl" a můžeme jen doporučit.
Děkujeme kamarádům z HD clubu za skvělou akci.
Roman



rok 2010
Podzimní vyjíždky
Využili jsme velice příznivého počasí a pilně vyráželi na poslední jízdy nejen "kolem komína". Roman jel i s kamarády z VRCC omrknout do Humpolce "Motorkářské doupě". Na konci října jsme dali s Martinou a Standou silničky kolem Karlštejna.
Nakonec jsme se propracovali k "dokonalým motorkářům", protože jsme s sebou vozili rovnou i věnce na hrob :-)).
Doufáme, že příští sezona bude alespoń stejně dobrá, jako ta letošní a hlavně BEZ NEHOD!!

Těžká vozba 2010
Jako každý rok poslední víkend v srpnu, se konal sraz toho nejtěžšího, co jezdí po našich silnicích na 2 nebo 3 kolech.
Jako vždy vzorně organizoval "srdcař" REBEL a jako vždy lilo :-(. Tento detail nás ani dalších cca 110 účastníků neodradil od vyjížd'ky, "procházky" místní přehradou, soutěží a veselého poskakování při rytmu hudby. Tombola byla jako vždy bohatá, účast díky Rakušákům a Polákům - mezinárodní.
Došlo zde k předání "VALHALLY" od Einsteina z VRCC Austria do držení našeho klubu - komu čest tomu čest :-))
Návrat za proměnlivého počasí, byl ve znamení "utrpení" na 450 km po D1 - opravdu děs běs!! Každopádně akci i díky spoustě kamarádů, hodnotíme jako velice kladnou a už se těšíme zase za rok.
Najeto 900km.

Rakousko 2010
Jako každý rok jsme vyjeli směr cizina - tentokrát do Rakouska na sraz k 10. výročí založení VRCC Austria. Cestou jsme si naplánovali zastávku na 3 dny v Geinbergu v našich oblíbených lázních s přespáním u Norberta a Gabi.
Bohužel výjezd z domova byl do deště, který vydržel celých 300km!! Opravdu HNUS :-(. Odpoledne po 5 hodinách jízdy v dešti, jsme se mokří "vytaškovali" do pokoje a zřídili pomocí fénu sušící místo v umyvadle. Poté jsme se konečně vyrazili naložit do termálních bazénů :-)
Ve čtvrtek proběhl krátký přejezd na místo srazu do příjemného hotelu u Dunaje v SCHLOGENU - kousek od Lince.

Počasí nám přálo a postupně přijelo cca 250 kamarádů z celé Evropy povětšinou na "Valkýriích" - krásný to pohled. Pátek byl ve znamení privátních výjezdů - my jsme vyrazili do "Louise" v Linci shánět Radce nové boty - bohužel marně. Tak jsme alespoň v 30C vylezli na místní hrad a najeli 140 km po vesnických silničkách.


V sobotu proběhla perfektně organizovaná vyjíždka "jak jinak v Rakousku :-)" včetně oběda pod kaštany. Prostě pohoda a klídek. Večer se o zábavu starala buď kapela, dýžej nebo probíhalo vození personálu okolo hotelu a jiné motorkářské zábavy. Také jsme utužily přátelské vztahy s VRCC POLSKA a její "mocnou grupou", která na sraz dorazila. Celková úroveň srazu byla skutečně perfektní a na úrovni 4**** hotelu ve kterém se vše odehrávalo - pějeme jenom chválu!! Škoda, že za náš klub jsme zde byli pouze 2 :-(.
V neděli jsme lehce "přeslavení" skočili "do sedel" a vyrazili směr domov, kam jsme v pohodě dojeli za krásného počáska brzy odpoledne.
Výlet i sraz hodnotíme velice kladně i přes prvotní déšt. Najeto cca 950km.
Cestou v horách překonala Romanova Valkýrie magické číslo 666666 - budiž jí přáno alespoň jednou tolik.
Motosraz PRASEK 2010
Začátkem července jsme vyrazili s kamarády z VRCC na větší motosraz nedaleko Bydžova do PRASEKU. Vzhledem k tomu, že jsme tyto akce poslední 4 roky vypouštěli, byli jsme zvědaví na úroveň zábavy i srazu. Bohužel žádná sláva to za 300 Kč vstupu nebyla. Musíme konstatovat, že pokud se něco změnilo tak snad jen k horšímu. :-(
To ovšem neznamenalo, že by to ovlivnilo naši dobrou náladu a chuť se trochu pobavit. O zábavu se postaraly kapely více či méně věhlasných jmen, klasické striptýzky, mokrý trička atd....
Nechybělo ani "gumování", střílení z výfuků a jeden šoumen, co se snažil něco stále zapálit. S přibývajícím alkoholem v krvi se někteří kamarádi(dky) začali občas válet po zemi, ale díky vlahé letní noci to bylo vlastně příjemné.
Někdo přespal pod širákem, někdo ve stanu. Bohužel ranní vstávání několika jedinců v 6.30 a zoufalá nabídka jídla k snídani nás přesvědčili k tomu, abychom skočili na motorky a stihli posnídat už u nás doma.
Celkově díky setkání s kamarády z klubu šlo o příjemnou akci, ale určitě si dáme zase "pauzu" od podobných srazů!!

Jarní klubové setkání na "Troníčku" 30.4.-2.5.2010
Není jaro bez "Troníčku". Takže jako každý rok jsme pořádali klubové setkání VRCC + nejbližší kamarádi.
Účastníků přibývá a kapacita Troníčku byla téměř vyčerpána, ale dál již byla pouze "samá pozitiva". Dorazilo cca 30 motorkářů s dobrou náladou. O tu se starala v pátek místní hudební skupina. Samozřejmě tanec a všeobecné veselí nechybělo. Ti poslední šli spát až v 5 ráno.

O to těžší však bylo vstávání :-((. Vyjížd'ka začala v 10 hodin a byla naplánována na "Žehnání motorkám" v Milevsku - 70 km daleko.
Cestou jsme ještě stihli oběd a hromadné foto v Petrovicích. Na místě jsme měli díky dohodě s pořadatelem zajištěno privátní místo hned u vchodu, kde jsme budili "zaslouženou" pozornost. Mše začala v 14 hodin a kostel "praskal ve švech". Tak snad nám to bude bezpečně jezdit v nové sezoně.
Zpáteční trasa vedla pohodovou krajinou kolem Vltavy až do motobaru Rozmarná na kafčo a dál zpět na Troníček. Všichni svatí stáli asi při nás takže "ani nekáplo" a vše dopadlo OK. Najeto 150km.
Večer proběhla předváděcí akce firmy METALTEC a "zadírání" ložisek na jejím demo zařízení. Ti kdo METALTEC nemají již aplikován si ho rovnou dokoupili :-)
Poté nastalo oblíbené "zatloukání hřebíků", kterého se kupodivu ujaly dámy. Po několika rundách "jablíček" se zatloukalo raději pouze o kliky a dřepy. Dozoru se jako správný voják a velitel ujal "Tomík" a kdo už nemohl za toho to odklikoval ON :-)). Pohodová nálada vydržela až do 2 hodin, kdy se odpískal odchod do postelí. Před tím, ač v dešti byl vypuštěn "balon přání" s přáním - ať je letošní sezona bez problémů.
I přes noční déšt kupodivu ráno ani kapka, takže po snídani a všeobecném loučení se "zalamováním palců" nastal okolo 10 odjezd směr domovy po celé republice.
Celkově akce dopadla výborně a už se chystáme na příští 6tý ročník.
Roman

Výstava Motocykl 2010
Jaro klepe na dveře a motorkáři na výstaviště v Holešovicích.
Bohužel v době krize, kdy všichni spojují síly si hoši v Brně myslí, že nejlepší je udělat stejnou výstavu, ve stejném termínu na dvou místech Praha a Brno - no comment. Z toho plyne fakt, že i pražská byla menší než jindy. I když počet stánků 100 a výstava staveb motorek Customs 2010 stála za návštěvu.
Hned po otevření jsme narazili na 3 členy z klubu VRCC Frantu G., který se zde pravidelně prezentuje se svými stavbami, Olda se svým HD (snad už ho konečně někdo koupí), "Jelcin" z Jihlavy a já s Radkou.
První kroky mířily do stánku s kvalitním mazivem METALTEC, který provozují naši kamarádi Tomáš a Luboš. Jejich firma NEZADRES.CZ byla k nepřehlédnutí a všichni "zadírali" o sto péro :-)). Takže pokud chcete něco kvalitního do oleje - určitě se mrkněte na www.nezadres.cz
Z bohatého výběru různých doplňků si nakonec Radka vybrala novou dobrou helmu NOEL a já alespoň rukavice. Helmu na mou "drzou" bradu neměli - byla mě malá.
Celkově pohoda a příště by to chtělo asi veletrh jen 1, aby to nebyly jen 2 "trhy". :-((!!

rok 2009
Letní jízda po Evropě 2009

Jako každý rok jsme vyrazili na 14ti denní vyjížd'ku po Evropských silničkách. Radka zajížděla svůj nový stroj, tak jsme to vzali "řádně" přes kopečky.
Trasa - Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Itálie, Rakousko, Německo a domů - dávala tušit zajímavé zážitky.:-)
Radka ve Slovinských horách na šotolinou opravované silnici "prověřila" i své padací rámy (nic moc). Jinak přejezd - Itálie, Slovinsko je opravdu zajímavý!! Po ujetí cca 800km jsme dorazili do městečka Medulin (kousek pod Pulou) a v dešti si sehnali apartmán u moře i s garáží. Což se ukázalo jako správná věc. Zanedlouho totiž dorazil promoklý REBEL, který vzal s povděkem nejen sprchou a jinými vymoženostmi, ale i garáží na sušení stroje a výstroje.
Druhý den vysušen a umyt pokračoval dál na své pouti Evropou. My po návštěvě PULY a vylehávání u moře také.
Počasí nám moc nepřálo, tak jsme se rozhodli pro přejezd přes Itálii, Dolomity, Alpy až do Rakouska. Původně plánovaná trasa - 3 dny se díky dešti stáhla na DEN!! Takže po 800km, 3x přes hřebeny hor a za stálého deště jsme dorazili k večeru úplně "hotový" k našim rakouským známým do lázní Geinberg kousek pod Passau. Tam jsme se z toho 3 dny léčili v místních termálních bazénech:-)
Celkově najeto cca 2000 km - žádné dálnice, většinou hory a úzká sedla - "pasy". Bez nehod a ztáty zdraví či nálady!!

Burčák - 18.9.-20.9.2009
Jako i minulý podzim se DRAK ujal organizování "Burčáku". Otevřeného srazu VRCC. I díky přesunutí na dřívější termín vyšlo krásné počasí takže všech cca 40-50 kamarádů na silných strojích si užilo maximum.
Od dobré cimbálovky a "šroubování žárovek" přes možnost ustřelit (nebo střelit) si svého holuba, po návštěvu skanzenu ve Strážnici. Tato návštěva byla velice poučná škoda jen, že někteří jedinci sežrali personálu vzorky na předvádění řemesel a kuchyně, takže po našem odchodu to zavřeli a na dveře dali ceduli - "Motorkáře nepouštíme -knedlíky nevedeme"!
Večer proběhl při bujaré diskotéce, ohňostroji a pečeném praseti, které bohužel brzy připomínalo spíše pečeného chrta - kde se v nás ta žravost bere? :-))


Těžká vozba 2009
Co dodat od "zaujatého" pozorovatele!! Rebel se co by organizátor opět překonal a vzrůstající počet účastníků svědčí o větší a větší oblibě AKCE
Dočkali jsme se všeho nad míru i pravidelného deště "a tak to ma byt".
REBELE -dík!
Roman

Zhodnocení a pár "statistik" od ORGANIZÁTORA
7.ročník Těžké vozby je už minulostí.
Na 7.ročník přijelo 105 účastníků. Prvním přijetým se stal Marcel Novotný v čase 12.50hod. a získal bábovku, kterou upekla moje Markétka.
Letos byla i podstatně větší účast z řad zahraničních jezdců. D 1,CH 1,SK 9,PL 11 a co se strojů týká, tak po jednom přijel ROCKET III,RUNE,VTX 18OO,GOLD WING 1500,CBX 1000,HARLEY DAVIDSON. Dva stroje našly znaky BMW a INTRUDER 1800, tři byly GOLD WING 18OO, SHADOW, VIRAGO. 5x INTERSTATE, 8 x TRIKE, 14 x různé stroje a 21 VALKYRII.
Soutěže v Beskydském desetiboji o automobil Chevrolet Spark se do zápolení pustilo 12 borců a nejlepšího výsledku dosáhl Dalibor BOČEK.
Do soutěže o největšího jedlíka se s chutí pustilo 10 soutěžících a nejlepšího výkonu dosáhl Jirka ŽÍLA, který spořádal 5 koleček tvarůžků ve fantastickém čase 1.03min. Odpolední soutěž o největšího siláka se 10 borců snažilo udržet 52 kg vážící špalek v objetí rukou. Po nelehkém klání vyšel jako vítěz Rasťo PLAŇAVSKY,časem 1.11
Nejvzdálenější a zároveň nejstarší byl her FISCHER Viland, který přijel ze vzdálenosti 1007 km.
Srazu se zúčastnilo 5 krásných holek řidiček - taky rekord.
Co říci závěrem na tuto akci? Snažil jsem se, aby jste se bavili a bylo Vám fajn a to se myslím splnilo i přes sobotní pořádný déšť během vyjížďky.
Tak na 8 ročníku se budu těšit s Vámi všemi na viděnou.
.Váš REBEL.
Jarní klubové setkání na "Troníčku" 8.-10.5
Jako každý rok proběhlo jarní klubové setkání tentokrát již 4 a to za solidní účasti cca 25 kamarádů a 18ti strojů. Z toho 12 Valkýr.
Příjezd v pátek byl poznamenám deštěm, ale sobotní vyjížd'ka už byla v tomto směru super. Navštívili jsme muzeum motorek na Konopišti, dali dobrý oběd v moto hospodě ve Štěchovicích a přes prodejnu "Bikerscrown" jsme podnikli spanilou jízdu Prahou s ukončením na Václaváku - samozřejmě "u koně" - jak jinak.
Někteří si toto místo jen tak užívali, někteří obohatili zástupy "Pražáků" o své technické znalosti a někteří jak jinak šli ke stánku na buřta a kafe. Po půl hodině a se slovy "Pražákům těm je tu hej" jsme se vydali přes Davli zpět na Troníček.
Tam proběhlo příjemné večerní posezení za doprovodu swingové kapely a doplnění podpisů na zakládacím znaku uloženém tamtéž :-). A zatímco se muži pustili do nelehké hry -"zatloukání hřebíků " trubkou, či fotbálku - ženy probraly situaci (viz. foto) a vše potřebné.
Ráno nás pozdravilo sluníčkem, takže odjezd kolem 11 hodiny - směr domů (tj. celé Čechy a Morava) byl bez jakýkoliv problémů - stejně jako celý sraz.
Takže vzhůru do nové sezony!!
Roman Roman

Poděbrady 2009

Jako každý rok, motorkářský národ vyrazil první víkend v dubnu do Poděbrad. Počasí přálo, takže už na srazové pumpě za Prahou to bylo pěkné "maso". Kdo přijel do Poděbrad od jinud a dříve - určitě neprohloupil. Vyjížd'ka kdy jsme za 2 hodiny ujeli 30km a předjížděli nás kolaři -nic moc.
Každopádně jsme dorazili, pokecali, zhodnotili stroje a domluvili první jízdy. Takže zase za rok v Poděbradech. :-))
Valkýrií se sešlo cca 6-7 kousků, za klub Mirek + Jarmila, Roman + Radka, Luboš + Gábina.
Račte povšimnout poslední fotografie a "vylepšovacího" nápisu na blatníku našeho člena!! Předpokládám, že bude zastřelen za úsvitu hned první den srazu na Troníčku :-( Jen nevím jestli od HDček nebo od nás?
Roman



Výstava Motocykl 2009
Jako každé jaro - vzhůru na největší místní výstavu - do Prahy -Holešovic
Bohužel výstaviště zasažené požárem a společnost zasažená krizí se negativně podepsali i na této akci. Díky nedostatku financí i nálady, účast odmítla Yamaha, Suzuki a více menších vystavovatelů.
Tento propad byl částečně kompenzován pochybnými monstry z Asie (viz.foto) a větší nabídkou doplňků, oblečení a různou všehochutí pro naše stroje - jen houšť!!
Dále byla úplně zrušena výstava Customs a přestavby - to je opravdu škoda :-(( Takže přestaveb bylo pouze pár ve stáncích s doplňky.
Vzhledem k požáru levého křídla paláce byl tento prostor nahrazen STANEM!! Nakonec, co by jste víc chtěli postavit z 2miliardový pojistky - že jo :-((
Díky těmto skutečnostem byla i návštěvnost trochu menší než bývá zvykem. Ale i tak tady šlo potkat spoustu kamarádů a doplnit zásoby různých "nezbytností" před začátkem sezony. Už aby byla !! :-))
Roman
rok 2008
Burčák -ukončení sezony 2008
Pro velký úspěch jarního "sklípku" uspořádal Ddrak ukončení sezony tentokrát s burčákem.
Sešli jsme se od 3.do5.10 v Mutěnicích na krásné jižní Moravě ve sklípku "Jarošek". Bohužel počasí nám moc nepřálo a tak někteří dorazili "autmo" -pořád lepší než Ti co nedorazili vůbec :-((!!
Přijelo asi 40 kamarádů a organizace byla jako vždy za 1. Páteční cimbálovka nasadila správnou atmosféru ,která v rámci lehkého alkoholového opojení vydržela až do neděle.
Mezitím jsme absolvovali střelbu z brokovnice ,prohlídku sklepů ,SUPER prase ,krásný ohňostroj ,discotéku a spoustu "bratření" :-)
Vše dopadlo na výbornou takže když se v neděli srovnal obsah alkoholu a krve 50 na 50 mohli jsme vyrazit spokojení domů.
Každopádně díky Drakovi za skvěle odvedenou práci a osobní nasazení. Roman
Těžká vozba 2008
Jako každý rok se poslední víkend v srpnu uskutečnil sraz "pořádných mašin" organizovaný REBELEM -komu čest tomu čest.
Tentokrát v hezkém prostředí chaty a osady Bílá, se sešlo cca 60 kamarádů na 30ti strojích. Začalo se tradiční páteční noční vyjíždkou ,která se proměnila v boj o život v lijáku ,větru a tmě -tam se dělilo zrno od plev -pár Němců ,který dorazil již v pátek, se ráno v sobotu raději "vypařil".
Sobota a neděle nám však přála takže jsme absolvovali vyjíždku-200km!!!! - s návštěvou hradu Helfštýn -kde místní kovář Radce vykoval uraženou páčku brzdy a Přemek jí ochotně zprovoznil (děkujeme) ,klasický bazén a kuřátka v "Kotelně", soutěže - o největšího siláka, a ve střelbě. Večeru opět kralovala bohatá tombola plná potřebných věcí jako -sprcha ,mazadla řetězu či viagra, a místní "dýžej" ,který roztáčel pecky na přání.
Večer také proběhla schůze VRCC a zcela demokraticky byl zvolen nový prezident -RADEK-Ddrak.
Ráno jen co jsme protřeli oči do slunce a smetli LED z motorek byl čas návratu s předsevzetím "já se vrátím"!! Nakonec jako vždy.
REBELE -dík!

ALPY 2008
V termínu 24-27.7 se uskutečnil klubový "výjezd" směr Rakousko -Alpy.Vyráželo se od Prahy ze základny Troníček. Bohužel do deštivého dne ,který v tomto stavu potrval až do večera.
O první vzrušení se postaral Ddrak když mu u Písku bouchla na dálnici zadní guma "tato pryž byla sjetá již" :-)) Incident ustál a 3 hodiny na dálnici v dešti také. Mezitím se v Písku rozjela akce -sežeň atypickou gumu a servis co jí vymění. Nakonec nás zachránila RADKA ,která jednu ojetou přivezla z Prahy a servis Yamaha kde jí vyměnili.Dějujeme tímto oběma. Prostě bez ženský by to nešlo.Díky časovému zdržení a dešti jsme se rozhodli přespat u hranic v Rožmberku. Pohoda a celé patro rod. domku za 200 na osobu!
Ráno jsme vyrazili směr Linz -kde proběhla debata co dál.Vzhledem k tomu, že REBEL nás čekal již u jezera Attersee bylo rozhodnuto dojet v dešti až tam a "dál se uvidí".Bylo dobře, že převážila motorkářská srdce ,protože déšt ustal a dál už jsme ho nepotkali :-)).v kompletní sestavě 5ti strojů -3x Valkýra 1x trik a 1x BMW Jsme vyrazili směr GROSSGLOCKNER ,který jsme v klidu zdolali kolem 3 hodiny.Po chutné polévce a povinném fotu jsme ho přejeli na druhou stranu směr Spittal kde jsme zůstali na noc v campu.
Ráno nás probudilo slunce takže po vydatné snídani připravené REBELEM jsme vyjeli vstříc horským sedlům a silničkám směr sever. Maximální pohoda až na pokutu za rychlost v obci -35Eur :-((-pouze tomu prvnímu -teda mě :-(. Odpoledne jsme skončili u Dunaje u města MELK. Bohužel se část výpravy vábena blízkým domovem odtrhla směr Morava. Zbytek příjemně poseděl v zahradní restaučce pod lípou s výhledem na Dunaj a probral celou akci.
Ráno jako vždy -REBEL obstaral teplé párečky a takto posilnění jsme každý vyrazili za teplem domova.
Najeto celkem cca 1100km. Za klub- Roman ,Rebel ,Ddrak+ Radek a Vláďa.
Celkově vzato -dodrá akce bez vážnějších potíží!!
SKLÍPEK 31.5-1.6.2008
Pro úspěch z minulého roku -opakovaná akce -návštěva sklípku.
Jako organizátor se v nejlepším světle projevil Ddrak ,který vzal veškerou tíhu akce (i finanční!!!) na svá bedra. Tímto před ním smekám!
Motorky se začaly sjíždět dopoledne v sobotu u příjemného hotelu v centru Čejkovic. Po sešikování cca 25-30 strojů jsme vyjeli na pečlivě připravenou jízdu krásnou jižní Moravou do Lednice (ne tý z kuchyně - i když ta by také bodla :-) ). Tam následoval výlet na zámek ,který některé slabší povahy vzdaly u bufetu se zahrádkou a studeným pivem. Po "kulturním zážitku" a ujetých 70km jsme se vrátili zpět do Čejkovic na prohlídku Templářských sklepů ,kde se i abstinet REBEL opil jak carský důstojník po té co zjistil ,že "degustace" je v ceně vstupného.
Večeře proběhla tamtéž v příjemném prostředí vinárny.
Po té jsme se přesunuli do blízkého podniku s bowlingem ,fotbálkem ,barem a vším potřebným ke strávení pohodového večera.Ten zpestřil nejen bowling kde perlil FERDA ,ale i bohatá tombola plná vín a samých potřebných věcí. Kdo vydržel až do konce (pouze "tvrdé" jádro) ,dočkal se i striptérky ,která sice dorazila ve 3 ráno ,ale o to víc vlnila svým vnadným tělem. Marně se jí Mirek snažil napodobit a loudit z nás další bankovky.
Ve 4 jsme to konečně zamázli, vyfotili se s tatíčkem Masarykem a odpotáceli se na kutě.
Ráno nás přivítala nejen snídaně ,ale i modrá obloha takže odjezd proběhl v pohodě ,jako i cesta zpět do všech koutů republiky.
Určitě chci vyzvednout veliké úsilí , práci a nadšení ,kterou Radek akci věnoval. Bylo to na tom skutečně vidět :-))!! A nezbývá jen doufat ,že ho to nepřejde a brzo si to zopáknem na burčáku :-)
Celkem účast cca 30 strojů z toho 11 Valkýr.
Za klub - Radek ,Roman ,Mirek,Jarmila ,Ferda ,Rebel ,Franta ,Rosťa ,Zbyněk.
Roman


2.INZANE Německo 22.-25.5 2008
Podruhé se konalo celoevropské setkání klubů VRCC. Organizoval ho Německý klub ve městě Brunschweig poblíž Hannoveru. Vzhledem k Německé povaze vše bylo perfektně připravené - ubytování v pohodlném hotelu ,dostatek parkovacích míst ,pěkné vyjíždky i kuchaři se sakra vysokýma čepicema ,kteří se starali o žaludky účastníků. Těch se sjelo ke 4 stovkám na cca 200 strojích. - co Valkýra to originál :-))
Nejvíce lidí bylo z Německa a Polska z nejdále z Portugalska. Nechyběla ani početná Finská výprava ,která přijela okouknout organizaci - příští INZANE je v LAHTI!!
Díky skvělému počasí a pohodové atmosféře 4 dni utekly jak voda - takže co dodat - určitě to stálo to za to vidět!!
ROMAN



Několik "kuriozit"
Co se týká "holek" na Valkýrách - přijeli 3!! z Toho ta "nejmenší" - má 160cm a 45 kg!! JO a pořád se směje :-))

Jarní klubové setkání 3-4.5. 2008
Již po třetí se konalo na Žampachu jarní klubové setkání -členů a příznivců VRCC. Ve 14.00 zaduněly těžké stroje a postupně se sjelo 7 Valkýr (6x klub) a jako doprovod 1 Shadow a 1 "Virážka". Bohužel tak dlouho se čekalo s odjezdem až se ve 15.00 přihnala tak strašná vichřice déšt ,kroupy ,trakaře a hovna s hákem a všechno nám to padalo na hlavy :-(( Proto jsme si demokraticky odhlasovali návrat do útulné hospůdky! Tímto se omlouváme kamarádům s Goldwingama a Oldovi co nás ve slunečném počasí o 15 km dál vyhlíželi na Konopišti.:-))
Zábava se přelévala mezi Romanovým sklípkemm a místním lokálem kde okolo 1ráno v pohodě skončila.Nikdy bych nevěřil kolik toho jeden člověk dokáže sežrat - žejo FRANTO
Ráno jsme ovšem neváhali přivstali si a vyrazili po prázdných a prosluněných silnicích na slíbenou vyjíždku směr -Davle ,Slapy ,Benešov. Tam se naše cesty rozdělili.
Účast - za klub: Roman,Radek,Mirek,Franta,Rebel,Metud,další Valkýra -Jarda ,doprovod -Radka,Jitka,Martin.

Poděbrady 2008

Pravidlem jarní sezony zůstává výlet do Poděbrad pořádaný HD clubem. Komu čest tomu čest -je to čím dál tím větší. Bohužel to se nedá říct o účasti Valkýrií :-(( Počasí zázračně vyšlo ,takže všech asi 500 - 1000 motorkářů si užívalo krásnou jarní vyjíždku a výstavu strojů na kolonádě.
Popisy k foto: sraz kolony na pumpě v Jirnech ,lidí jak o pouti ,Harleyáři jako vždy vyjeli na tom nejlepším co se dá od této značky sehnat , Mirek a Jarmila u přeláklého stroje sbírají obdiv publika
Za klub Roman ,Mirek ,Jarmila.
Roman


Výstava Motocykl 2008
Jako každé jaro -vzhůru na největší místní výstavu -do Prahy -Holešovic
Davy lidí jsou tam čím dál větší -takže doporučuji všední den :-((. Co bylo potěšující bylo tentokrát 3!!! Valkýry + Valkyrie RUN + 1 stavba na výstavě Customs. Takže každý rok obsazujeme pravidelně tuto výstavu tímto krásným strojem. Tyhle krásky pocházejí z Moravy a můžete je potkat -na rozdíl od většiny vystavovaných staveb ,i v normálním provozu. Co dodat -nádnera :-)) A kdo pak se "pochlapí" příští rok??
Roman

rok 2007
Těžká vozba 2007 Čeladná 24. - 26.8.2007
Pohodová záležitost -jako vždy perfektně zvládnutá REBELEM a jeho sličnými pomocnicemi. Co dodat -lze jen doporučit už jenom kvůli tombole kde každý vyhraje aspoň 2x. Už se těšíme na další ročník.Roman
Účast za VRCC Czech Republic: Roman + Radka, Mirek + Jarka, Radim, Radek, Radim Metůd (chviličku)
Foto: Radim
Video: Radim



Rakouská jezera 2007
Pokud si chcete zajezdit po dobrých silnicích , vykoupat v čisté vodě a usínat v pohodových a "vyvoněných" kempech - vyražte do Rakouska - na JEZERA!!
Jedná se o oblast mezi Salzburgem a Gmundem. Příjezd z čech přes přechod Dvořiště - dále doporučuji použít kousek dálnice A1 směr Salzburg - sjezd č. 216 na GMUND. Na první den zcela dostačující trasa po které se nabízí spaní v několika kempech u jezera TRAUNSEE. Za návštěvu stojí krásný jezerní zámek ORTH přímo u města i večerní procházka po Gmundu samotném.
Další den lze podniknout vyjíždky po okolí směr jezero v horách OFFENSEE pro osamocené koupání , město BAD ISCHL s císařskou rezidencí Františka Josefa a parkem okolo , a dále na OBERTRAUN kde vás lanovka vyveze na zadní stranu Dachsteinu. V mezistanici si můžete vystoupit a vypravit se na prohlídku ledové jeskyně. Je fakt , že tam se lámal chleba , protože motorkářský boty opravdu nejsou vhodný pro vysokohorský tůry . Dolů jsem šel raději bos!
Pár tipů na zajímavosti v okolí pro trasy dalších dnů : jezírko GOSAUSEE odkud je krásný výhled na Dachstein - doporučuji , solné doly v HALEINu - vyfasujete "fáráky" a už to frčíte vláčkem do hlubin - zajímavé , jezero GRUNDLSEE na jehož zadním konci najdete příjemný kemp ve vesnici GOSSL a pláž ke koupání , SCHAFBERG - pro milovníky železnic , protože tady mají "zubačku" co vás vyveze do neskutečné výšky místní hory , kde si můžete dát pivko a oběd za rozumnou cenu a s krásným výhledem , a samotný Salzburg na jehož okraji najdete několik příjemných malých kempů pro přespání.
CENY: benzín téměř jako u nás , ubytování v penzionech 30-50 Eur za pokoj , kempy 10-20 Eur. Za stan, motorku + 2 lidi - prosím nesrovnávat s kempama u nás !!! Společný mají jen název.
CESTA: perfektní silnice plné zatáček , příjemní lidé i policajti , NEKRADE SE , celkem najedete dle aktivit tak 1000-1500km za celý pobyt - není to daleko.
Délku doporučuji min.4 dni , ale týden stačí. Jezdíme každý rok znovu a znovu takže se třeba potkáme - určitě to stojí za výlet!!
Roman


Inzane 2007 Karpacz - Polsko 22. - 23.6.2007
Absolutní vyvrcholení sezony -1 Evropský sraz. Takže zástupci a motorkáři z 10ti států -nejdále ze Španělska a Moskvy. Perfektně zorganizovaná záležitost -účast cca 400 lidí -300 strojů. Bylo to trochu dražší :-(( ,ale kvalita stravy i ubytování byla na výši. Takže - vzhůru příští rok do Německa na INZANE č. 2. Roman Účast za VRCC Czech Republic: Roman + Radka, Mirek + Jarka, Radim, Radek (sólo)
Foto: Roman + Radka
Video: Radim




Videa
Sklípek 12-13.5.2007 v květnu organizoval Rosta výlet do sklípku ,nejen jako první setkání po zimních měsících ,ale i připomenutí 1 roku činnosti klubu. Místo bylo vybrané ve vísce Pavlov kousek od Mikulova v příjemném sklípku s ochotným sklepmistrem.
Vína bylo dostatek jídla také - zábavy též. Určitě by chtělo OPAKOVAT !!
Bohužel účast i přes sliby mnoha kamarádů byla jen poloviční než se čekalo. Za klub - Roman ,Rosta ,Radim ,Metud ,Ferda. Za kamarády a příznivce : Libor - vzpomínající se slzou v oku na roky s F6C ,Radka , a kamarádi z Polska Kapiszon a Ola . Počasí přálo a i díky dobré organizaci ze strany Rosti (bohužel bez motorky - díky nehodě) šlo o velice kladnou akci :-))
Došlo zde i k důležité věci pro klub: po roce od založení a péče o klubové záležitosti se Roman vzdal z časového důvodu prezidentské funkce ,které se ujal RADIM. Budiž mu tímto přáno maximum nadšení pro věc ,pevné nervy a ruku ve vedení klubu. :-)
Roman


Poděbrady 2007 Ahoj, tak takhle nějak to vypadalo v Poděbradech v sobotu 7.dubna 2007, účast motorkářů i diváků byla rekordní, z našeho klubu Mirek,Jarka, Radim-Metůd ...
Mirek ,Jarka


Výstava Motocykl 2007 Jako každý rok motorkářský národ vyrazil do Pražských Holešovic na největší výstavu motorek v sezoně. Potěšující je to , že ve specializované výstavě přestaveb byla opět jedna krásná Valkýra a dokonce se umístila na 2!! místě ,což je v takové konkurenci "totálních staveb" počin opravdu vyjímečný. Takže doufáme ,že jí nebudeme obdivovat jen na výstavách ,ale i na srazech a silnicích.
Mirek, Jarka

rok 2006
Podzimní setkání
6. - 8. 10 se uskutečnilo podzimní setkání členů VRCC a příznivců 6ti válců v útulné hospůdce Troníček. Sešlo se cca 10-12 lidí za klub Mirek,Jarka ,Zbyněk,Roman,Olda,Julek (host),+ různé doprovody a kamarádi.
Večer v pohodě ubíhal při pokecu o všem možném za uplynulou sezonu a skřípění houslí přítomné dámské Country kapely :-)). Ukončení ve 2 při slivovici , pivu a sledování filmu Indian.
Druhý den se objevil Olda - sice o den později ,ale na mopedu !! Byla domluvena jízda na Hlubokou - ta bohužel skončila již ve Štěchovicích v hospodě u dobrého obědu , ale i tak asi nikdo ze zúčastněných nelitoval.Prostě a celkově pohoda -slunce -kamarádi na závěr sezony.

Roman


Těžká vozba 25-27.9
Na dlouho a předem ohlašovanou akci jsem nakonec vyrazil pouze s doprovodem kamaráda Jirky na goldwingu (členové VRCC z čech měli opět něco důležitého :-) ) a určitě jsme nelitovali.
Cestou jsme se sešli s Rostou -OV. a Zbynkem (VRCC) . Bohužel od Olomouce se jelo v dešti.Přivítání od pořadatele REBELA bylo veselé , protože jsme v 18.00 byli první!! No ne však poslední. Dunění těžkých motorů a motorek přijíždějících se ozývalo do noci stejně jako discotéka dýžeje - co dělal co mohl on i jeho aparatura -( kdo byl viděl).
Druhý den nás uvítalo sluníčko a první soutěž v pojídání koblih :-(( - "no coment" (poslední jsem už dlouho nikde nebyl) Přijel i Libor , Radim ,Ferda (VRCC). Celkem se počet strojů ustálil na cca 25-30 včetně tříkolek. Trasa vyjíždky vedla přes exkurzi Pivovaru Radegast ,středověkou hospodu Hrad , a bazén se saunou. Celkem 90km k plné spokojenosti všech zúčastněných. Odpoledne proběhla soutěž o největšího siláka , které se Rosta (VRCC) odmítl gentlemansky zúčastnit - škoda mohli jsme mít pohár Ferda ani já jsme k těmto metám nedosáhli :-)
Večer proběhla velice bohatá tombola s pestrým složením věcí -namátkou -Viagra , záchodové prkénko ,originál Moet-šampus a mazadla řetězů (všichni máme kardan) :-). Dýžej i tanečníci se opět snažili takže zábava plynula nerušeně do 2-3 ráno.
Ráno za krásného slunce a velkého loučení každý vyrazil směr domov. Z "venku" přijeli Slováci a Poláci. z nejdál jsme byli my s Jirkou - 380 km. Za klub se zúčastnili Libor ,Radim ,Ferda ,Roman ,Zbyněk ,Rosta. Celkově šlo o velice vyvedenou akci a tímto děkuji organizátoru -Rebelovi za pozvání!!!
Roman


Návštěva "bratrů" z Německa
Cestou - necestou ze srazu Valkýrií v Grazu se zde objevila (předem ohlášena) skupina 8 lidí z VRCC GERMANY . Přijeli na 5ti strojích a po 10 dnech na cestách lehce unavení.Takže první večer jenom krátké posezení a domluvení jízdy po Praze.
Druhý den když zázračně v 10 přestalo pršet jsme vyrazili s doprovodem jedné Yamahy na trasu po pražských pamětihodnostech - celkem 6 hodin po centru - konec na Václaváku na nákupech. Mimo zablokování kasáren Hradní stráže žádné potíže a všude "kladný" přístup policie v rámci parkování a pobytu těchto "zjevů". Večer se nesl v pohodové zábavě při sluníčku , grilování a osvětlení otázky "vas i das schlivovice und merunkchovice" . O půlnoci a vypití 2 lahví to zcela jistě pochopili všichni kdo chtěli.
Ve středu ráno dle německé přesnosti v 9.00 konvoj vyrazil přes Prahu směr Dresden :-).
Akce dopadla na 1s* , máme pozvání na srazy v Německu i Polsku a navázaný "fročaft" s jednou z nejsilnějších skupin Valkýrií v Evropě!!
Tímto chci poděkovat Radce a Vojtovi - ač oba majitelé Yamaha Virago tak se odpovědně ujali tlumočnické a doprovodné role bez ohledu na svůj čas a potřeby.
členové klubu VRCC - byli totiž všichni "zaneprázdněni" asi důležitějšími věcmi , než je nějaká návštěva 8mi motorkářů ze zahraničí :-((
Roman


Sraz Znojmo -Vampires 24.-25.6. Znojmo -vidím tě dvojmo - jsme si mohli klidně notovat - dvojmo a to vzteky.Bohužel jsme podlehli hezké reklamě a názvu mezinárodní sraz s účastí 3000 lidí. Skutečnost byla tedy jiná. Asi i kvůli počasí (nakonec ani nekáplo) se sjelo tak 500 lidí no účast klubu taky bídná!! - Libor ,Jarka , Mirek , Roman + Radka co by doprovod na (Virážce) do počtu to "zachrańovali" Slováci se 3ma Valkýrama. Program i celkové pojetí odpovídal počtu diváků - takže tak :-((.
Nakonec jsme se trochu hezky projeli v neděli při odjezdu směr domov.:-))

Roman

Zakládající sraz 2006 Dne 22.4.2006 nastala vytoužená chvíle a k hotelu Troníček na Sázavě se začaly sjíždět Valkýrie z celé republiky. Okolo 5té hodiny se počet ustálil na 11ti strojích. Při následném jednání a schůzi došlo k založení Valkyrie Riders Cruiser Club pro českou republiku I přes vážnost situace kdy "ženy brečely dojetím a muži zatínali pěsti" :-)) jsme si všichni zachovali dobrou náladu pro příjemné večerní posezení zpestřené hudbou kapely STRESOR tombolou ,a oblíbenou jízdou majitele lokálu na motorce mezi stoly. Tímto mu také chci poděkovat za hezké místo na zdi pro umístění našeho klubového znaku a plné pochopení pro naše všechny pitné i konzumační potřeby.
Večer někteří protáhli u moravské slivovičky až skoro do rána :-). To bylo bohužel pod mrakem s mírným deštíkem - čímžto se část členů rozhodla vzít "nohy na ramena" -nasedlali své stroje a vyrazili do všech koutů republiky. Zbytek udělal dobře , že vydržel na jízdu Prahou kde panovalo krásné počasí a davy zírajících turistů :-) Vše bylo zakončeno svíčkovou v motorestu na D1 a přáním brzkého shledání na nejbližším srazu. Tímto také děkuji páru z Polska Kapiszonovi a Ole za odlesk mezinárodní účasti :-))
Pokud se chce někdo podívat na Polské stránky je to odkaz http://www.valkyrieriders.com.pl/pl/gallery/

Zakládající členové - Roman -Praha , Radim -Třinec , Libor -Kroměříž ,Olda -Praha ,Rosta -Jihlava , Radim - Chotěboř , Mirek -Kutná Hora , Jarmila -Kutná Hora ,Rosta - Ostrava , Zbyněk -Třinec
Roman



Poděbrady 2006 Po šílené zimě nastal dlouho očekávaný okamžik „první jízdy“ . Termín se hodil 1.4. ve spojitosti s vyjížďkou do Poděbrad , pořádanou pražský klubem Harley Davidson. Jako zázrakem se udělalo na ten jeden den krásně a mohlo se vyrazit.
Na tuto akci se pravidelně stejně jako my nabalí spousta dalších motorkářů s „absťákem jízdy“ v očích. Vyjeli jsme ve 3 - za VRCC Roman a Olda - směr Říčany s domluveným srazem s větší skupinou jedoucí z Prahy, u benzínky. To by člověk neřekl , že mají v Říčanech 2 benzinky :-))!! Díky této drobnosti jsme se potkali až při bloudění v Českém Brodě. V Poděbradech jsme se doploužili přes rozvodněné Labe na plné náměstí. Tam už čekali se svými Valkýrami Radim z Chotěboře a Mirek s Jarmilou z Kutný hory , což bylo velice potěšující , protože 4 Valkýry vedle sebe je už opravdu krásný pohled pro oko i duši což oceňovali přítomní diváci i motorkáři.
Tímto také proběhlo první neoficiální setkání členů VRCC :-)). Potvrdili jsme termín 22.4. pro zakládající sraz , pochválili stroje a kolem 14.00. se pomalu začali sunout k domovu.
Cesta zpátky probíhala v pohodovém tempu asi 30tičlené kolony a lehkého deště co nám připomínal , že je vlastně ten apríl. Každopádně najetých 160 km a zablácená motorka jasně svědčí o tom že – SEZONA ZAČALA !! Roman



Výstava Motocykl 2006 9.3. nastala celým motorkářským národem každoročně očekávaná akce - výstava Motocykl 2006 Vzhledem k tomu , že v noci napadlo dalších 20cm sněhu - moc to na začátek sezony nevypadalo :-(
V základu vystavovatelé a expozice zůstávají stejní + příjemné rozšíření do spodních 4 Křižíkových pavilonů a expozice soutěžní výstavy Custom Bikes - v úpravách a přestavbách motorek. Valkyrie zastupovala jedna pruhovaná ZEBRA :-)
Zastoupení Hondy bylo opět asi největší - bohužel při jednání o možné technické nebo finanční podpoře pro klub VRCC - bylo vše zamítnuto - prostě hoši nemají zájem , aby majitelé Valkýrií navštěvovali značkové servisy. OK: zůstávám u svého oblíbeného a levného MOTOMAXU - ostatním doporučuji totéž :-) , dle domácích podmínek.
Přikládám pár fotek tak jak je vidělo oko laika - motorkáře -(pár mašin pár holek a hezký přestavby). co bylo zajímavý třeba novej Dněpr a nebo dřevěná Jawa - takový kuriozitky.
Roman