Cestopisy - svět

Sardinie 2023
Chtěli jsme si prodloužit letošní léto a na doporučení kamarádů se tedy vydali prozkoumat Sardinii. Ostrov je opravdu velký a nedá se během jedné návštěvy poznat celý. Pronajali jsme si stylově auto Fiat 500 a vyrazili z hlavního města Cagliari na severozápad do krásného města Alghero. Alghero je jedním z nejpůvabnějších sardinských středověkých měst s úzkými, klikatými uličkami v historickém centru, malebným přístavem a je vhodným místem, kde se dá několik dní pobýt a vyrážet na výlety po okolí. Grotta di Nettuno - neboli Neptunova jeskyně půldenní lodní výlet z Algherského přístavu. Při hezkém počasí vyplouvají lodě každou hodinu a plavba trvá přibližně půl hodiny. V jeskyni se můžete kochat krápníky různých tvarů, včetně několika sladkovodních jezer ukrytých hluboko v jeskyni. Bosa pastelové domky sedí na příkrém svahu a nad nimi dominuje majestátní hrad. Dole se na klidné říční hladině pohupují uvázané rybářské loďky. Jednodenní výlet jižně od Alghera do tohoto městečka určitě doporučujeme. Castelsardo. severně od Alghera narazíte opět na velice fotogenické a půvabné místo a tím je městečko Castelsardo. Rozkládá se na vysokém kuželu mysu vyčnívajícího do Středozemního moře. Na nejvyšším bodě se rozprostírá kouzelné historické centrum, které když dorazíte autem do Castelsarda není odnikud vidět. Proto nehledejte centrum dole a udělejte si výšlap a budete okouzleni. Severovýchod Sardinie - San Teodoro po čtyřech dnech výletů na severozápadě se přesouváme vnitrozemím na opačnou severovýchodní část Sardinie do městečka San Teodoro. To bude na dalších 5 dnů naší základnou pro průzkum okolí. Velice příjemné letovisko rozprostírající se u nádherné pláže s bělostným pískem La Cinta. Ta je dlouhá cca 2 km a každé ráno dáváme procházku jemným pískem až na její konec a zpět. Moc příjemné. Protože jsme zvídaví a v okolí se nabízí mnoho dalších krásných pláží, navštěvujeme i je a určitě tuto oblast doporučujeme, protože si každý rozhodně vybere. Večer je v historickém centru městečka tolik různých restaurací a kaváren, že nebudete vědět, kam dřív zavítat. Porto Cervo, Baia Sardinia asi hodinu jízdy autem severně od San Teodora se nachází Costa Smeralda neboli Smaragdové pobřeží, jemuž dominují městečka Porto Cervo, Poltu Quatu a Baia Sardinia. Jsou to zvláštní centra pro movitou klientelu, která nabízí nejluxusnější restaurace, ubytování a přístavy pro kotvení obrovských jachet. Asi máme trochu jiný vkus, ale za návštěvu to zde určitě stojí, už jen proto, aby jste si udělali porovnání, že v San Teodoru je určitě lépe. Při zpáteční cestě se nezapomeňte zastavit ve fotogenické vesničce San Pantaleo, usazené v horách s krásným výhledem. Orosei jednodenní výlet jižně od San Teodora krásnou krajinou až do městečka Orosei s malým historickým centrem, středověkým kostelíkem a stinným náměstíčkem. I během tohoto výletu máte možnost navštívit mnoho pláží, kolem kterých jsme projížděli a cestou míjeli např. u městečka Posada. Shrnutí Sardinie je velice příjemný ostrov plný usměvavých a pohostinných lidí. Na zdejší krásné pláže budeme ještě dlouho vzpomínat. Najeli jsme 1000km a pokud se ještě jednou vrátíme, tak na jih, který se nám bohužel během 12 dnů nepodařilo prozkoumat, tak velká Sardinie je. Takže Arrivederci Sardinie R+R
Zimbabwe, Botswana, Namibie, Jihoafrická republika 2023
Vždycky jsme si říkali, že jednou vyrazíme na safari po černé Africe, tak se také stalo a 10.6.2023 odlétáme přes Addis Abebu v Etiopii do první z navštívených zemí Zimbabwe. Zimbabwe Při večerní plavbě po Zambezi jsme pozorovali slony na pláži, hrochy koupající se ve vodě, nádherný západ slunce. Viktoriiny vodopády Jedny z nejkrásnějších vodopádů na světě, Viktoriiny vodopády jsou dvakrát vyšší než Niagarské a domorodci je nazývají "Hřmící kouř". Nádherné a dechberoucí padající až 110 m hluboko. V tropickém deštném pralese stojí i monument Dr. Davida Livingstona a všude pobíhají paviáni. Přešli jsme starým železným mostem spojujícím Zimbabwe a Zambii a fotili si řeku Zambezi z výšky. Botswana a národní park Chobe. Brzké ranní safari. Zvířata právě vstávají a začínají hledat potravu na snídani. Proto jsme měli unikátní štěstí a narazili na smečku lvů, která bez jakéhokoliv zájmu o nás (a to jsme byli necelých 10 metrů od nich) se vydala lovit něco k snědku. Dále jsme narazili na slony, žirafy, antilopy, spoustu oryxů. Návštěva domorodé vesničky v oblasti Rundu a dále Grootfonteinu - kde je největší meteorit světa Hoba 54 tun, nalezený roku 1920 a předpokládá se, že na zem dopadl před 80000 lety. Ranní safari v namibijském národním parku Etosha. Tento park je více vyprahlý než botswanský Chobe. K vidění jsou hlavně pakoně, zebry, žirafy, antilopy a z dálky jsme zahlédli samici geparda povalující se ve stínu stromu se dvěma mláďaty. Nocleh jsme měli v příjemném lodgi s bazénem v oblasti Okaukuejo a mohli tak relaxovat po náročném dni. Další den přejezd Namibií liduprázdnou pouštní krajinou k masivu Brandberg. Ubytování v oáze s nádherným západem slunce, který jsme sledovali z altánku vybudovaném v tropické zahradě. Kolem nejvyšší hory Namibie Konigsteinu pokračujeme na focení skalních masivů ve Spitzkoppe, kde jsme mohli vidět i malby Křováků. Swakopmund - "německé městečko" v Namibii, pláže, promenáda podél moře, restaurace, kavárny s výhledem na Atlantický oceán. Překročení obratníku Kozoroha a přesun pouštním parkem Namib Naukluft po prašných silnicích. Ubytování v poušti v hobytích domečcích, večer pozorování hvězd v poušti. Návštěva písečných dun Dead Vlei (Mrtvého údolí) v parku Namib. Výstup po horkém písku na vrcholek duny. Rozpraskaná pánev se zbytky mrtvých stromů - akácií mezi písečnými dunami je jedno z nejfotogeničtějších míst v Namibii. Fish River Canyon se řadí mezi největší kaňony světa dlouhý až 161 km a široký až 27 km. Hloubka kaňonu je místy až 550m. Fish River je nejdelší vnitrozemská řeka v Namibii, která zasahuje hluboko do náhorní plošiny, je dnes suchá a kamenitá a teče přerušovaně, plní se až při období dešťů. Kapské Město je druhé největší město v jihoafrické republice. Díky svým přírodním scenériím jako je Stolová hora, výhled z kopců na Atlantický oceán, je toto město označováno za jedno z nejkrásnějších měst na světě. My jsme navštívili bohémskou čtvrť Bo-Kaap s malebnými, barevně natřenými domečky. Greenmarket - trh se suvenýry. Nábřeží Victoria Waterfront s živou hudbou, restauracemi a krásnými výhledy na přístav. celodenní výlet k Signal Hill odkud je nádherný výhled na Kapské město z ptačí perspektivy. Dále scénická silnice Chapman's Peak Drive, Cape Point a nejvyšší útesy s majákem, Mys Dobré naděje, námořní přístav Simon's Town, kolonie tučňáků v Boulders. Navštívili jsme také známou vinařskou oblast Stellenbosch a ochutnali místní produkci. A u ochutnávky vín v místním vinařství jsme dopspěli k závěru: bylo to cestovatelsky náročné, ale stálo to za to !! 5000Km po Africe - bez ztráty zdraví a nálady !! Fotky najdete ZDE klikněte na odkaz: R+R
Egypt - plavba po Nilu Luxor - Asuán jaro 2022
Rozhodli jsme se poznat Egypt nejen ze života pod hladinou (při potápění), ale chtěli jsme zažít a vidět i starověké chrámy a pyramidy. Vydali jsme tedy na poznávací zájezd plavba po Nilu. Vše začalo příletem do Hurgady, kde jsme se ubytovali na 2 dny v luxusním pětihvězdičkovém hotelu. Vzhledem k válečnému konfliktu na Ukrajině, jsme v celém hotelovém komplexu pro 500 lidí byli téměř sami. Poté následoval autobusový přesun do Luxoru a nalodění na výletní loď, která byla na 4 dny naším domovem. Tento den jsme ještě navštívili chrámy na východním břehu Luxoru a Karnaku. Další den následovala prohlídka západního břehu Nilu, Údolí králů, návštěva hrobek faraónů, chrám královny Hatšepsut, Memnonové kolosy. Poté plavba do Edfu, kochání se krajinou z paluby lodi a čtení knihy od Agathy Christie Smrt na Nilu, jak výstižné :-) Večerní pohled na okolí a západ slunce při plavbě lodí je nezapomenutelný. Den třetí jsme navštívili chrám v Edfu v kočáře taženém koňmi a chrám Kom Ombo. Jelikož jsme chtěli zažít a vidět slavný chrámový komplex Abu Simbel, přivstali jsme si a brzy ráno vyrazili autobusem na fakultativní výlet. Stálo to za to! Je nádherný. Naše 4 denní plavba po Nilu je u konce v městě Asuán. Přelétáme do Káhiry (mimo jiné neskutečně špinavého města), které nás docela zklamalo. Viděli jsme Džoserovy pyramidy v Sakkáře a samozřejmě pyramidy a sfingu v Gize - to stálo opravdu za zhlédnutí. V Káhiře jsme navštívili známé archeologické muzeum, Citadelu Salah El Dien Citadel a Alabastrovou mešitu Mohameda Aliho. Poté autobusem zpět do Hurgady do hotelu, kde jsme strávili první 2 noci. Následující odpočinek a relax u moře na 3 dny také nebyl špatný. Shrnutí Celkově můžeme tento typ poznávačky určitě doporučit, protože z Egypta uvidíte tímto maximum, co tato země nabízí. R+R
Madeira 2021
Madeira - perla Atlantiku, ostrov věčného jara, hýřící exotickými barvami a celý rok prohřívaný atlantickým sluncem. Hlavní město Funchal nabízí spoustu zajímavostí a 2 dny na jeho poznání úplně postačí. Dostanete se lanovkou do čtvrti Monte odkud jsou krásné výhledy na celé město pod Vámi. Kdo má zájem, může se dostat zpět do města pomocí jízdy na proutěných saních, které obsluhují řidiči ve slamácích, aby dolů návštěvníci dorazili v pořádku. Dále jsme navštívili madeirskou tržnici Mercado dos Lavradores, kde jsou stánky s chilli papričkami mnoha druhů a pálivosti a velký rybí trh. Večer doporučujeme návštěvu Zony Velha, kde z kdysi zchátralých kupeckých skladišť vznikly malé restaurace a noční kluby. Zajímavé a fotogenické je také nábřeží s přístavem pro malé lodičky, námořní plachetnice, ale také pro obrovské plovoucí giganty brázdící oceán, přivážející tisíce nových návštěvníků. Západní část. Západní část Madeiry je oblastí, kde slunce svítí nejjasněji, s mnoha malými městečky a vesničkami. V městečku Camara de Lobos si dejte výbornou rybu s banánem zvanou tkaničnice. Poté jsme navštívili nejvyšší mořský útes na Madeiře "Gabo Girao", panoramatické výhledy z prosklené plošiny, která vystupuje nad oceán ve výšce 580 m jsou dechberoucí. Malá vesnička Paúl do Mar je surfařským centrem Madeiry. Severozápad Severozápad Madeiry je tvořen skalnatým pobřežím s vysokými útesy kolmo padající do bouřlivých vod Atlantiku. Naši základnu jsme zvolili v městečku Sao Vicente v krásném hotýlku s výhledem na oceán. Další dny jsme trávili cestováním a výlety po severozápadě. Přes městečka Seixal, kde je malá pláž s černým pískem až do městečka Porto Moniz, kde jsou Piscinas Naturais, což jsou přírodní bazénky vytvořené ze sopečných kamenů. Můžete se zde koupat a slunit dle libosti. Nejzápadnějším cípem Madeiry je mys Ponta do Pargo, kde vede stezka končící majákem s krásnými výhledy do modravých dálek Atlantiku. Vnitrozemí a východ. Severovýchod Madeiry - navštivte ves Santana, kde jsou v tematickém parku typické a fotogenické domky ve tvaru A s doškovou střechou. Silnice po severním pobřeží se klikatí přes Faial až do Porta da Cruz, kde mají zajímavou továrnu na výrobu Madeirského Rumu. Navštívili jsme, ochutnali a zakoupili. Za zmínku stojí také vnitrozemí Madeiry, které je tvořeno bujnou vegetací a pro milovníky dlouhých výšlapů podél levád, což jsou zavlažovací kanály, je zde vytvořeno spousta kilometrů různých náročností a obtížností, pro lenochy i pro horaly. Poloostrov Ponta de Sao Lourenco se nachází na východním cípu a chybějící vegetací a pustou krajinou se velmi liší od "zelené Madeiry". Výhledy jsou ale úžasné a malá, hezká pláž Prainha, která je nedaleko nabízí ochlazení i v parných dnech konce října. Shrnutí Madeiru můžeme určitě doporučit pro milovníky turistiky, cestovatele, i pro relax a odpočinek, ale pro turisty toužící po zahálení a odpočinku ve zlatavém písku bychom doporučovali raději jiné lokality. Zlatý písek zde totiž nenajdete. Jak se zde říká " Madeira je na koukání a ne na koupání" . R+R
Maskarénské ostrovy - Mauricius, Reunion, Rodrigues 2020
Pro rok 2020 jsme si naplánovali trochu volnější a relaxační dovolenou. Proto jsme doma nechali kulichy, rukavice, teplé boty, (což byla dříve naše standartní výbava) a vzali si pouze kraťasy, trička, plavky a opalovací krém. Zároveň ale i mapu a cestovního průvodce abychom se neváleli jen na plážích a prozkoumali tři ostrovy z Maskarénského souostroví. Mauricius Mark Twain kdysi napsal, že Bůh nejprve stvořil Mauricius a teprve pak ráj jako jeho kopii. Chtěli jsme tedy poznat, jestli je to pravda. Po příletu jsme se ubytovali v letovisku Flic en Flac na západní straně Mauricia, což jsme poté zkonstatovali jako dobrou volbu, protože na východní straně v tuto dobu stále prší. My měli krásné, slunečné počasí během celého našeho pobytu a tímto můžeme tuto lokalitu jen doporučit. Odtud jsme poté půjčeným autem dělali výlety do celého okolí Mauricia. Flic en Flac je letovisko s nekonečně dlouhou bělostnou pláží, safírovým a nádherně teplým mořem. Kolem je reef, takže nečekejte žádné vlny, ale klidnou mořskou hladinu vhodnou ke koupání, šnorchlování, vodním sportovním aktivitám. Je zde výběr z mnoha apartmánů a hotelových komplexů s různou cenovou hladinou. Celkově je ale tato lokalita dražší a je typickou pro plážové povaleče, batůžkářů jsme tady doopravdy moc nepotkali :-) Port Louis Hlavní a největší město ostrova, spleť špinavých uliček, nehezkých domků a všudypřítomných odpadků značících převládající Indickou komunitu, která jak víme z cest po Indii, si s pořádkem hlavu moc neláme. Jedinou zajímavostí je Blue Penny Museum, jehož pýchou jsou dvě nejvzácnější poštovní známky na světě Modrý a Červený Mauricius. Sever ostrova Grand Baie Turistické epicentrum s poněkud zahuštěnou atmosférou plnou nových betonových hotelových komplexů. Dojeli jsme až k Cap Malheureux odkud je krásný výhled na okolní ostrovy. Západ ostrova Tamarin, Chamarel, poloostrov Le Morne Tato strana známá jako Riviére Noire je tvořená pobřežní silnicí vedoucí přes malé vesnice směrem k poloostrovu Le Morne. K zastavení určitě doporučujeme vesnici v národním parku Black River Gorges zvanou Chamarel, kde je impozantní palírna rumu, dále Chamarelské vodopády a oblast barevných písečných dun. Končíme u ikonického poloostrova Le Morne, spousta fotek z Mauricia je právě odtud - od sklanatého útesu Le Morne Brabant. Centrum ostrova St. Aubin je luxusní plantážní sídlo z roku 1819 s výbornou restaurací, kde se vyplatí mít rezervaci dopředu. Mají tu výborné kuře na vanilce, kterou poblíž pěstují. Čajová plantáž Bois Chéri je nedaleko, mají zde muzeum a asi hodinovou prohlídku o historii a zpracování čaje. Grand Bassin je známým poutním místem, k němuž se každý rok vydává až 500 000 hinduistů žijících na ostrově, aby tu během oslav Maha Shivaratri vzdali poctu Šivovi. Réunion Patří k posledním velkým ostrovním dobrodružstvím Indického oceánu. Rozmanitost zdejší krajiny je skutečně obdivuhodná. Ostrov se vypíná z oceánu k výšinám a je plný svěžích lesů, křišťálových vodopádů, nádherných panoramatických výhledů, malých upravených vesniček s množstvím pláží s bílým i černým pískem. V každém městečku jsou pravidelné páteční trhy a žije zde namíchané obyvatelstvo od Francouzů, Afričanů, Číňanů až po Indy. St-Gilles les Bains a L'Hermitage les Bains - západní Slunečné pobřeží. Dvě letoviska, kde jsme se při naší 14 denní návštěvě ubytovali. Pobřeží je zde koncipováno trochu jinak než na Mauriciu. Zde nejsou až na pár vyjímek typická plážová letoviska. Ubytování je zde převážně v apartmánech, v soukromých bytech, které se nachází většinou blízko malého městečka, kde najdete zároveň restaurace, pekárny, supermarkety, tak aby jste si mohli vše podstatné obstarat. V apartmánech si většinou vaříte, zde si pronajímatelé nepotrpí na přípravu snídaní pro své hosty. Apartmány jsou většinou velice jednoduché a žádný luxus zde nehledejte, ale naproti tomu jsou zde ceny za ubytování přemrštěně vysoké a neodpovídají stavu apartmánu. Ale Francouzi to prostě tak mají :-( Cirque de Mafate Nejdivočejší a nejodlehlejší réunionský vulkán, je obklopen kamennými hradbami, protkán roklinami a korunován úzkými horskými hřebeny. Maido je vyhlídková plošina do celého krásného okolí. Cirque de Cilaos Zdejší krajina snad už ani nemůže být nádhernější. Rozeklané sopečné vrcholky, hluboká údolí, na vrcholu malé městečko Cilaos vhodné jako základna pro pěší túry. Cirque de Salazie Klikaté silnice plné zatáček, vodopády, malé vesničky rozeseté po krajině. Odměna na konci vesnice Hell-Bourg, kde se zastavil čas. Rodrigues Nejmenší, báječně odlehlý od všeho ruchu, vzdálený více než 600 km severovýchodně od Mauricia. Populaci tvoří čtyřicet tisíc Afričanů a Kreolů a zdejší pomalé životní tempo je velice nakažlivé. V hlavním městě Port Mathurin je velice ospalá atmosféra, ostatně jako na celém ostrově. Pořádá se zde sobotní trh, kdy město trochu ožije. My jsme se ubytovali na severovýchodě v menším hotýlku s výhledem na moře a s velice šikovným kuchařem, který každý den uvařil a připravil neskutečné lahůdky. Půjčili jsme si opět auto a prozkoumali s ním celý ostrůvek. Na východním pobřeží se nachází jedny z nejkrásnějších pláží na ostrově, které jsou tu jen pro Vás, protože ostrov zatím není masivně navštěvován turisty, takže si připadáte doopravdy jako v ráji. Místní jsou velice příjemní, živí se převážně rybolovem. Tento ostrůvek určitě doporučujeme k návštěvě, pokud chcete opravdu relaxovat jen tak s knížkou, na prázdných plážích se zlatým pískem, koupat se v teplém oceánu a ochutnávat speciální kreolskou kuchyni. Shrnutí Během necelých dvou měsíců jsme navštívili tři zajímavé ostrůvky v Indickém oceánu. Každý je jiný a každý má svá specifika. Mauricius - pro nás možná až moc komerční záležitost, kde cílí na movitější Evropskou klientelu, ale mimo samozřejmě krásných pláží a luxusních resortů - nemající až tolik co nabídnout. Réunion - velice různorodý, zajímavý, přírodní klenot, kde můžete skloubit jak poznávání horských hřebenů, nádherných vodopádů tak i potápění, slunění a koupání v tyrkysových lagunách. Určitě doporučujeme pro milovníky těchto obou variant. Rodrigues - zapomenutý, pohodový, klidný a odpočinkový ráj daleko od dnešní uspěchané doby. Určitě doporučujeme k návštěvě i když je vzdálen 2 hodiny letu od Mauricia - stojí to za to! R+R Kompletní album fotografií s popiskama najdete na "Rajčeti" - stačí kliknout!!
Argentina, Patagonie, Chile, Velikonoční ostrov 2019.
Když už jsme projeli velkou část střední a jižní Ameriky, rozhodli jsme se, že naše výpravy musí být kompletní a to by nebyly bez dvou nejjižnějších států, Argentiny a Chile. Vydali jsme se proto prozkoumat krásy a zajímavosti těchto zemí a spojili expedici i s Patagonií, Ohňovou zemí a Velikonočním ostrovem. AGENTINA - Buenos Aires Hlavní město Argentiny - svůdné, okouzlující, připomínající Paříž v jižní Americe. Plné parků, zahrad, ale i zajímavé svou moderní čtvrtí mrakodrapů. Protéká jím řeka Rio de la Plata, u které jsou ze starých doků přestavěné luxusní restaurace a příjemná promenáda Puerto Madero. Mimo jiné jsme navštívili centrum města Plaza de Mayo s proslulou Casa Rosadou, Avenidu 9 de Julio s Obeliskem, nedělní trhy v San Telmu, čtvrť pestrobarevných domků a tanga La Boca a v ní stadion Boca Juniors - La Bonbonera a ve čtvrti Recoleta velkolepý hřbitov La Recoleta. Využili jsme blízkosti Uruguaye a vyrazili na jednodenní výlet lodí do městečka Colonia del Sacramento. Buenos Aires je jedno z mála měst v jižní Americe, kde se nám velice líbilo a dokážeme si představit, že se zde místním obyvatelům velice příjemně žije. Písničku z filmu EVITA a trochu Argentinské historie máte k poslechu. Klikněte na obrázek: El Calafate Přesunuli jsme se letecky do argentinské patagonie do městečka El Calafate. To slouží jako základna pro výpravy k ledovci Glaciar Perito Moreno a zajímavostem v okolí jezera lago Argentino. Přes den stále fouká studený vítr a přes noc je mráz. Ve městečku najdete vše pro příjemný pobyt, hotely, restaurace, kavárny, cestovní agentury. Ledovec Glaciar Perito Moreno patří k největším přírodním divům Argentiny jehož stěny dosahují výšky až 60m. Prohlídku lze absolvovat buď z výletní lodi, která odveze zájemce až k samému ledovci nebo z dřevěných lávek odkud je úžasný výhled na celou ledovou masu. Dále jsme podnikli výlet do vesnice El Chaltén odkud začínají několikadenní výpravy k masivu Fitz Roy. Puerto Natales Po 10 hodinách jízdy autobusem přes argentinsko-chilské hranice jsme dorazili na území chilské Patagonie. Jedná se o menší městečko vhodné k výpravám do národního parku Nacional Torres del Paine. Navštívili jsme jeskyni Cueva del Milodón a krásná jezera a sledovali horský masiv Paine. Punta Arenas Největší město stále ještě na chilské straně Patagonie ležící na okraji Magellanova průlivu. Zde jsme navštívili pustý ostrov Svatá Magdalena, kde se nachází známá kolonie tučňáků magellanových. Malý ostrov s červeným majákem leží asi 35 km os města a vyplouvá se sem pouze za velice příznivého počasí. Tierra del Fuego - Ohňová země - Ushuaia Stačilo 12 hodin v autobuse a jsme na konci světa! Dále už je pouze Antarktida. Ushuaia je celoročně fungující argentinské letovisko odkud se vyplouvá k nejjižněji postavenému majáku světa ve vodním kanálu Beagle, kde se dají pozorovat tulení kolonie. Vodopády Iguazú Z úplného jihu se letecky přesouváme na úplný sever Argentiny do subtropického pásma, kde se nachází jedny z největších vodopádů světa Iguazú. Jedná se on úsek několika kilometrů vodních kaskád, padajících do obrovské hloubky. Nachází se na rozhraní Argentiny a Brazílie a kousek dále i Paraguaye. Doporučujeme, doopravdy nádhera. Mendoza Malbec a pořádný argentinský steak, to je základ, co si představíte , když se řekne město Mendoza. Byli jsme se podívat v nejvyhlášenějších vinařstvích a zúčastnili se největší slavnosti vína Fiesta de la Vendimia. Argentinci prostě umí žít a vědí jak řádně oslavit sklizně révy vinné. Loučíme se s Argentinou. Hasta la Vista! CHILE - Santiago de Chile Autobusem z Mendozy to do Santiaga trvá přibližně kolem 8 hodin. Projíždí se ale krásnou horskou krajinou And a během cesty se nemůžeme vynadívat. Samotné město se dá pohodlně procourat během dvou dnů, což jsme učinili a navštívili Plaza de Armas, Mercado Central, což je pozoruhodná rybí tržnice, kde Vám naservírují k obědu skvělé, čerstvé ryby a mořské potvory. Poté jsme navštívili Cerro San Cristóbal a lanovku odkud je výhled na celé Santiago. Večer doporučujeme čtvrť Bario Bellavista se spoustou zajímavých restaurací a barů. San Pedro de Atacama Malá vesnice do které jsme přijeli připomínala záběry z Afghánistánu. Prašné ulice, domky z hlíny, potulní psi a potácející se turisté. I přesto je to jedna z nej zajímavostí na severu Chile. Leží v nadmořské výšce 2400 m.n.m. a dají se odtud podnikat zajímavé výlety do okolí. Salar de Atacama největší solná planina v Chile, El Tatio divoce tryskající gejzíry v mrazivém ránu, Valle de la Luna - měsíční údolí a sledování západu slunce. To vše stojí za návštěvu! Noci jsou zde mrazivé a dny rozpálené od slunce. La Serena Menší město nacházející se asi 3 km od pacifického pobřeží s dlouhou pobřežní promenádou Avenidou del Mar, nekonečnými plážemi, v době naší návštěvy téměř bez lidí, vhodnými na dlouhé procházky. Reňaca, Viňa del Mar, Valparaíso Nejznámější chilská letoviska, která jsou během letního období plná lidí, při naší návštěvě (po sezóně) byly pláže téměř prázdné až na několik surfařů, kteří proháněli svá prkna ve studených vodách pacifiku. Reňaca je vzdálená asi 5 km od Viňi a je nejklidnější ze všech tří oblastí, je známá svými stupňovitými ubytovacími zařízeními. Viňa del Mar je rušné město s mnoha výškovými budovami a dlouhou promenádou u moře. Valparaíso je lehce se rozpadající bývalý největší přístav v Chile. Velikonoční ostrov jedno z nejodlehlejších míst světa, maličký ostrůvek Rapa Nui neboli Velikonoční ostrov je vzdálen 5 hodin letu ze Santiaga de Chile. Světově známý je svými Moai (obří kamenné sochy), které stojí na Ahu (plošinách z kamene) a jsou rozesety po celém ostrově. Navštívili jsme všechny zajímavosti, které se na ostrově nachází včetně krásných pláží, lomu kde se sochy tesaly a zažívali úchvatné západy slunce v osadě Hanga Roa. Doporučujeme toto místo navštívit alespoň jednou za život! Santa Cruz - Ruta del Vino Pokud jste milovníci vína, jeďte se podívat do oblasti jihozápadně od Santiaga de Chile. Čekají Vás tu nekonečné vinice, staré usedlosti, příjemná atmosféra, pohostinnost, že se Vám ani nechce odjíždět. Nejvíce se nám líbilo v rodinném vinařství Viu Manent, kde pochopili jak okouzlit zákazníky. Až se rozhodnete vyrazit do Chile ať už za poznáváním nebo za vínem určitě toto vinařství navštivte, stojí to za to! www.viumanent.cl Shrnutí: Za dva měsíce putování po nejjižnějších zemích latinské ameriky jsme využili pro přepravu 13 letadel, 30 autobusů, nepočítaně taxi, 2 lodě a jedno pronajaté auto. K spánku jsme se ukládali v různě kvalitních postelích v 17 hotelích a urazili bez úhony 15000 km. Viva Latino América! Hasta pronto amigos! R+R Kompletní album fotografií s popiskama najdete na "Rajčeti" - stačí kliknout!!
Ekvádor, Galapágy, Peru, Bolívie 2018
Rozhodli jsme se pokračovat v poznávání dalších zemí jižní Ameriky a to Ekvádoru, Galapág, Peru a Bolívie. Rezervovali jsme si 2 měsíce a 12. února 2018 odletěli vstříc jihoamerickému dobrodružství. EKVÁDOR - Quito - hlavní město Vysoko v Andách mezi impozantními, mlhou obestřenými vrcholky leží Quito, hlavní město Ekvádoru. Nachází se v 2850 m.n.m. Nejzajímavější je památník Mitad del Mundo neboli "Střed světa". Podle měření bylo dokázáno, že rovník vede právě tudy. Dalším turistickým lákadlem je Staré město, které je na seznamu UNESCO. Není rozlehlé a tak koloniální uličky a kostely a kaple máme za jedno odpoledne prohlédnuté. V Quitu si také zařizujeme výlet na Galapágy, ten nás ale čeká až za 2 týdny, takže dost času na prozkoumání dalších zajímavostí Ekvádoru Otavalo Přívětivé a prosperující město v severní vysočině, v nadmořské výšce 2550 m.n.m. je proslulé obrovskými sobotními trhy na nichž se prodává nejen oblečení a rukodělné výrobky davům cizinců, ale je tady také vyhlášený zvířecí trh. Kolem se hemží domorodí indiáni s prasaty, kravami, kozami i kuřaty a morčaty. Vše je na prodej, o ceny se smlouvá. Na pozadí sopečných vrcholů Cotacachi a Imbabury je to nezapomenutelný zážitek Baňos Dost bylo trhů a indiánů. Jedeme do nejvyhledávanější turistické destinace Ekvádoru , do městečka Baňos. Obklopené zarostlými, zelenými vrcholky a obdařené termálními lázněmi a s velkou možností outdoorových aktivit. Dají se tu dělat výšlapy po okolí jak s doprovodem průvodce, tak i zcela sami. V okolí je velké množství vodopádů a lázně, kde se ohřejete až v 50 stupňové vodě. Zůstali jsme 6 dnů a nelitujeme! Cuenca Malý klenot jihu. Úzké dlážděné uličky, hezká náměstí, protékající řeka Rio Tomebamba vytváří vrcholně působivé město. Toužíte-li po důkladné prohlídce města, doporučujeme jízdu vyhlídkovým autobusem s otevřenou střechou, vezme Vás na všechna zajímavá místa a ještě Vám průvodkyně sdělí všechny důležité informace. Mimo jiné je toto město na předních příčkách v hodnocení "nejlepší místo pro trávení důchodu" asi se odstěhujeme :-) Guayaquil Přes Parque nacional Cajas se přesouváme do města Guayaquil odkud máme následující den odletět na Galapágy. Na městě kromě velice hezky upraveného Maleconu podél řeky Río Guayas není až tak nic zajímavého. GALAPÁGY staly se inspirací nejen pro Charlese Darwina (připlul sem roku 1835), ale i pro nás (přiletěli sem roku 2018) pro svou nepopsatelnou výjimečnost. Je to jako návštěva do jiného světa, kde zvířata nemají vůbec žádný strach a tak jsme mohli zblízka filmovat a fotit nejen lachtany, leguány, želvy, galapážské ptáky s modrýma nohama, tučňáky a pod vodou žraloky. Vyrazte alespoň jednou za život, dokud je tento svět stále k mání, jelikož za pár let tomu už tak být nemusí. PERU - Lima - hlavní město Moderní rafinovanost zasáhla civilizaci starou tisíciletí. Honosná muzea, koloniální centrum s čínskou zónou, čtvrť zvaná Miraflores s moderním centrem Larco s výhledem na Pacific a výbornými restauracemi, to vše je Lima, nezapomeňte ji navštívit při cestě do Peru. Nazca Vyslovíte-li název Nazca okamžitě se vám vybaví obrazce a záhadné geoglyfy zvířat, jež jsou nejlépe vidět z malého letadélka, které s Vámi během půl hodinového letu obkrouží celou oblast Nazcy. Obrazce byly poprvé zdokumentovány v roce 1939 a jsou největší turistickou atrakcí jižního pobřeží Peru. Arequipa Druhé největší peruánské město střežené třemi sopkami. Od roku 2000 se město zaslouženě octlo na seznamu UNESCO díky své architektuře, souboru barokních budov postaveného ze sillaru (bílého sopečného kamene). Doporučujeme zde zůstat několik dnů a udělat si návštěvu do nedalekého Kaňonu del Colca za pozorováním kondorů a návštěvu domorodých indiánských městeček a vesnic. Puno Podle andských pověstí je Titicaca rodištěm slunce. Navíc jde o největší jezero v jižní Americe a nejvýše položené jezero s pravidelnou lodní dopravou na světě. Zajímavostí jsou plovoucí rákosové ostrovy Islas Uros a pohřební věže v Sillustani. BOLÍVIE - La Paz - hlavní město Je nejvýše položené administrativní centrum na světě 3632 m.n.m. a je zároveň sídlem bolivijské vlády. Již sám příjezd do města je úchvatný, neboť teprve když se dostanete na hranu hřebene, spatříte pod sebou celé město, nacházející se v 5 kilometrů širokém horském kotli. Centrem města je náměstí Plazza Murrilo s budovami Národního kongresu, Prezidentského paláce a katedrály. Zajímavé je také Mercado Las Brujas - neboli čarodejnický trh, kde koupíte vše od svetrů z lamy až po čaje z koky. V následující dny jsme podnikli výlet do městečka Coroico se zastávkou na silnici smrti. V oblasti Coroica je spousta polí pro pěstování koky, krásné vodopády a celá kopcovitá oblast je vhodná pro pořízení hezkých fotek. 2 Copacabana Copacabana je městečko ležící v Bolívii v departmentu La Paz, v provincii Manco Kapac, u západní hranice s Peru na břehu jezera Titicaca. Rozprostírá se v nadmořské výšce asi 3.820 metrů nad mořem, zaujímá rolohu 1,5 kilometru čtverečních a má okolo 3.000 obyvatel, některé zdroje ovšem uvádějí až 6.000 obyvatel. Až do konce první třetiny 16. století bylo zdejší městečko v držení Inků, kteří zde měli vlastní svatyni a městečko využívali jako výchozí bod pro přístup k ostrovům na jezeře Titicaca, které pro ně měly velký náboženský význam, především na Isla del Sol, tedy Ostrov slunce, kde se podle legendy slunce narodilo. V roce 1534 a 1538 přišli do oblasti první Španělé, Inkové byli vyhnáni a Copacabana se stala centrem dominikánů. Na přání místokrále Francisca de Toledo pak byli nahrazeni kněžími. Vnuka slavného Inky Manca Kapaca zaujaly sochy Panny Marie v La Pazu natolik, že se pokusil vyrobit vlastní sochu, která byla umístěna do svatyně v Copacabaně, aby ochraňovala věřící. Roku 1589 byli kněží nahrazeni augustiány. V 16. století zde byla, zřejmě na základech chrámu Kotakawana, postavena rozlehlá Basílica de la Virgen de la Candelaria de Copacabana nebo zkráceně jen Basílica del Santuario de Copacabana, tedy Bazilika Panny Marie Copacabanské, tedy patronky Virgen de Copacabana. Je to klidná oblast vhodná pro procházky kolem jezera a relax po náročných cestovatelských "štrekách". PERU - Cuzco Kosmopolitní incká metropole, vyšňořené katedrály, incké chrámy, úzké dlážděné uličky, ženy v tradičních sukních na procházce s lamou...to vše zažijete v Cuzcu. Určitě doporučujeme navštívit v místě obrovské rozvaliny Sacsaywamán, úchvatné Plaza de Armas, nedaleké Pisacké rozvaliny a hlavně sedmý div světa Machu Picchu. Machu Picchu Je kapitola sama pro sebe. Mohutná světově známá citadela z 15. století stojí ve výšce 2430 m.n.m. na úzkém hřebeni nad řekou Urubamba. Byla považována za politické, náboženské a administrativní centrum i za královské sídlo Inků. O jeho existenci kromě místních Kečuů neměl nikdo tušení až do roku 1911, kdy historik Hiram Bingham toto mystické místo pomocí nich objevil. Cestu na tuto fascinující záležitost si pečlivě a dopředu naplánujte, určitě doporučujeme alespoň jednu noc přespat v Aguas Calientes - což je nejblíže položené místo plné restaurací a hotelů pro cestovatele, kteří nechtějí zdolat Machu Picchu pouze jako jednodenní uspěchaný výlet z Cuzca. Shrnutí: Naši cestu jsme plánovali a záměrně přesunuli odjezd až na 12. února 2018 abychom se vyhnuli špatnému a deštivému počasí, což se nám i podařilo. Lilo pouze jeden den a to při návštěvě Machu Picchu, ale bohužel ne vždy se zadaří. Díky velkým nadmořským výškám bylo cestování poměrně náročné na fyzičku, ale vše jsme zvládli a s nadšením a krásnými vzpomínkami se po dvou měsících vrátili zpět. Najeto cca 6000 km, autobusem, letadlem, lodí, vypito spoustu piv a čaje z koky a s vytrénovaným tělem z vysokých nadmořských výšek zdravíme a doporučujeme každému cestovateli návštěvu těchto krásných končin! Adios amigos příště. Hasta pronto amigos! R+R Kompletní album fotografií s popiskama najdete na "Rajčeti" - stačí kliknout!!
MEXIKO 2017
Pro letošní rok jsme se rozhodli vycestovat pouze do této jediné země a zároveň završit naše 4 leté poznávání jejích krás. Baja California Začali jsme proto návštěvou severní části zvané Baja California, která je známá svým zajímavým podmořským životem. Naplánovali jsme si potapěčské zajímavosti, které jen tak nezažijete a doopravdy se nám je podařilo uskutečnit. V příjemném letovisku La Paz jsme měli možnost potápět se s lachtany a šnorchlovat s žralokem velrybím. Úžasné! St. Magdalena Další zajímavostí, za kterou jsme se vypravili do zálivu Magdalena bylo pozorování velryb. Ve vesničce Puerto San Carlos jsme se nalodili na malé loďky a vypluli vstříc velrybám. Měli jsme štěstí na asi 10 kusů plovoucích gigantů s možností hlazení, focení a natáčení. Zážitek na celý život, obzvlášť když se jich můžete dotknout a ony se ani trochu nebojí. Loreto Z tohoto zálivu jsme se přesunuli na pár dní do městečka Loreto, kde se nachází nejen nejstarší misijní klášter na poloostrově, ale i malebné vilky Amerických důchodců. Čas se zde zastavil kolem roku 1970 a tomu odpovídá vzhled, klid a pořádek - radost pohledět a udělat si několika denní relax. Barranca del Cobre Z Loreta jsme se busem přesunuli zpět do La Paz odkud jsme trajektem přes Kortézovo moře přepluli na severní mexickou pevninskou část. Přespali jsme v městečku Los Mochis odkud vede železnice do velice krásné oblasti Barranca del Cobre, což je soustava nádherných kaňonů a místo, které je domovem mexických indiánů. Přespali jsme v Posada de Barranca a Creelu odkud jsme měli možnost prozkoumat nejhlubší kaňon této oblasti Urique a navštívit výše zmíněné indiánské kmeny Rárámurí. Ovšem vrcholem všeho byla možnost svezení se na přední části lokomotivy s úžasným výhledem. Chihuahua Následoval přesun do města Chihuahua, které je celkem nezajímavé a je pouze spojnicí mezi severem a jižnějšími městy a má zde konečnou stanici vlak Chepe. Durango Pokračujeme do města Durango, které je na rozdíl od Chihuahuy mnohem hezčí. Krásné koloniální stavby, příjemná pěší zóna a nedaleké westernové kulisy, kde natáčely hollywoodské stars stojí určitě za několika denní zastávku. Ještě když u toho narazíte na celomexické sekání "šašků" :-) Zacatecas Následuje Zacatecas slavné stříbrné, hornické město zapsané v UNESCO. Samozřejmě jsme navštívili místní důl, kde je mimo jiné umístěná diskotéka 300 metrů pod zemí. Ideální záležitost - opravdu nikoho neruší Guadalajara Poté se přesouváme do Guadalajary, druhého největšího města Mexika. Máme smůlu nebo štěstí? Slaví se zde velký svátek založení města, takže davy Mexičanů jsou všude v ulicích, které si tímto moc v klidu neprohlédnete. Dva dny nám stačily a stihli jsme i projížďku kočárem a Roman poker v místním kasinu. Mizíme směr pobřeží. Barra de Navidad Barra de Navidad a San Patricio-Melaque jsou malá městečka nacházející se v zálivu Bahía de Navidad l emovaném medově zbarveným pískem s krásným výhledem na Pacifický oceán. My jsme zvolili malebnější Barru a strávili zde pohodových 6 dnů. Můžete se procházet po pláži, koupat, ochutnávat výborné mořské speciality a jen tak lenošit. Je to klidné letovisko, kde nikdo nikam nespěchá. Puerto Vallarta Na rozdíl od poklidné Barry de Navidad je letovisko Puerto Vallarta jejím přesným opakem. Jedna z nejluxusnějších destinací v Mexiku, kam se sjíždějí turisté z celého světa žije dnem i nocí. Centrum starého města - dlážděné malebné uličky a opravdu dlouhý Malecon, který se táhne podél moře doporučujeme navštívit. V celé Puerto Vallartě vyrůstají nové hotely a condominia pro Američany a Kanaďany, kteří zde tráví zimní měsíce. Pro nás tato komerce ale moc není, takže jsme zažili a viděli a mizíme vstříc "naší Zipolite". Zipolite Zipolite - jsme tady tentokrát už po čtvrté. Trávíme tu měsíc a půl a trošku nemilé je zjištění, že díky internetu se dostala do povědomí turistů s kuframa z Ameriky, skupinových zájezdů, mnoha Mexičanů, kteří díky nyní pravidelným leteckým linkám mají Zipolite nadosah během 1 hodiny z Mexika City. Tímto její kouzlo baťůžkářské, free lokality, kdysi bez turistů - upadá. A tak i my se loučíme a říkáme si, že se možná někdy vrátíme, ale v nejbližší době to asi nebude :-( Shrnutí: Tímto můžeme naše 4 leté putování po Mexiku zakončit. Viděli a zažili jsme maximum z této krásné a rozlehlé země, poznali jak přírodní krásy, tak i stará, koloniální města, ochutnali skvělou Mexickou kuchyni a poznali jen samé příjemné domorodce. Viva la Mexico! Hasta pronto amigos! R+R Kompletní album fotografií s popiskama najdete na "Rajčeti" - stačí kliknout!!
KOLUMBIE a MEXIKO 2016
Po průzkumu zemí střední Ameriky jsme se vrhli na Ameriku jižní, hned první zemí, která se nabízí je Kolumbie. Poté jsme se vrátili zpět do našeho milovaného Mexika. Bogota Po 11ti hodinovém letu přistáváme v Bogotě, hlavním městě Kolumbie. Město na nás udělalo velice příjemný dojem. Vše zásadní se odehrává ve staré čtvrti zvané „La Candelaria“, kde jsme i bydleli. Z hlavních atrakcí doporučujeme navštívit rozhlednu Cerro de Monserrate, ze které je krásný pohled na celou téměř 7,5 milionovou Bogotu a zároveň stojí za zhlédnutí největší muzeum zlata v jižní Americe. Jelikož je leden a jsme v 2600mnm. je tu v noci pouze 10 stupňů. Zůstáváme 2 dny a přesouváme se dále. Salento Mírné zvlněné kopce, v nich toto poklidné městečko plné koloniální fantazie. K tomu kávové plantáže, nedaleký přírodní park Valle de Cocora a určitě Vás toto místo nenechá chladnými. Medellin Město nejhrdějších obyvatel Kolumbie, se stálým jarním klimatem, pulzujícím nočním životem , mnohem pohostinější než Bogota a určitě ne tak nebezpečné , jak jsou zažité mnohé představy lidí. Velice zajímavé město a proto určitě nevynechejte pokud někdy do Kolumbie zamíříte. Cartagena Pohádkové město romantiky, legend a čisté krásy rozkládající se u Karibského moře. Koloniální uličky, velké kostely, skrytá náměstí, velké výškové budovy v nové části…to vše je Cartagena, jedna z nejzajímavějších turistických atrakcí. Taganga Malá rybářská víska, kde místní tak úplně nechápou, co je to postihlo. Rozkládá se nedaleko Santa Marty na karibské straně a přitahuje spousty batůžkářů z důvodů levného ubytování, hezkého potápění, pohodové atmosféry a nedalekého nádherného národního parku Tyrona. Barichara Městečko vypadá jako filmová kulisa plná 300 let starých, vápnem obílených domků a osobitých kamenných ulic. Nachází se v národním parku Chicamoca, ve kterém se dá udělat mnoho treků a zajímavých pěších výletů. Po téměř měsíci putování po Kolumbii se letecky přesouváme do Mexika. MEXIKO - Guanajuato Neobyčejné město Guanajuato, které je zapsáno na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO je plné okázalých koloniálních budov, muzeí, galerií a divadel. Jeho bohatství pochází z dávných dob z těžby zlata a stříbra. Pátzcuaro Pokud chcete zažít pravou Mexickou atmosféru jeďte to Pátzcuara. Malé, dobře zachovalé městečko bez davů turistů s nedalekým stejnojmenným jezerem je balzám na duši cestovatele. Zihuatanejo Neboli Zihua, je někdy nazýváno tichomořským rájem krásných pláží, přátelských lidí. To vše je určitě pravda, ale my k tomu ještě můžeme dodat, že je to i místo pro pobyt důchodců z USA, takže žádné velké noční mejdany se zde nekonají  Puerto Escondido Surfařský ráj. Jedno z nejpříjemnějších měst na tichomořském pobřeží Mexika. Je zde legendární surfařská lokalita Mexican Pipeline, kde se schází surfaři z celého světa. Moc si tady sice nezaplavete, díky opravdu obrovským vlnám, ale zato si tu užijete spousty zábavy při večerních párty na pláži. Zipolite Jak jinak ukončit naše putování, než na „naší milované“ Zipolite. O této lokalitě už bylo vše napsáno, řečeno, takže ještě přikládáme pár fotek a vzpomínáme na ten zvuk velkých vln, které Vás provází celým pobytem. Shrnutí: Při našem letošním putování a objevování nových míst jsme najeli cca 6000 km. Opět jsme vyzkoušeli jak autobusy, letadla, lodě, tak i taxíky. A vše přežili v pohodě, ve zdraví a bez ztráty dobré nálady. Hasta pronto amigos! R+R Kompletní album fotografií s popiskama najdete na "Rajčeti" - stačí kliknout!!
NICARAGUA, SALVADOR, GUATEMALA, MEXIKO 2015
Letošním putováním jsme chtěli ukončit průzkum zemí centrální Ameriky (Kostariku, Panamu, Belize, Honduras jsme již v minulosti navštívili) a tak zbývala Nikaragua, Salvador, jižní část Guatemaly a část Mexika. NICARAGUA MANAGUA - hlavní město Nikaragui na nás moc velký dojem neudělalo. Díky zemětřesení v roce 1972 a následné válce trvající 11 let bylo zničeno i "to málo" historických budov, které tu měli. Zdrželi jsme se 2 dny na aklimatizaci a jeli dále. GRANADA - přezdívaná "Velký sultán" je okouzlující koloniální město a při návštěvě Nikaragui se určitě nesmí opomenout. Mnozí cestovatelé využijí město jako základnu pro výlety po okolí, ale stačí i nekonečné procházky po dlážděných uličkách plných zrekonstruovaných koloniálních budov. Navštívili jsme nedalekou sopku Mombacho, sopku Masaya, Lago de Apoyo, Pueblos Blancos. ISLA DE OMETEPE - ostrov ležící uprostřed jezera Lago de Nicaragua udělá dojem naprosto vždy. Díky dvojitému sopečnému vrcholu, čisté vodě, archeologickým nalezištím získává místo na předních příčkách cestovatelských plánů. Zůstali jsme tu týden, prozkoumali okolí a můžeme jen a jen doporučit. SAN JUAN DEL SUR - městečko u pacifického oceánu, jedna z mála surfařských oáz Nikaragui ( dle průvodce Lonely Planet) nás zase až tolik nenadchlo. Avizované velké surfařské vlny jsme nikde neviděli, na pláži byl docela nepořádek, moře studené a ani náš hotýlek nebyl z nejpříjemnějších, takže nás tu nic nedrželo a jeli jsme dále. LEON - velice hezké koloniální město, ale ne tolik "turisticky nakašírované" jako Granada. Spousta kostelů, krásná katedrála z jejíž střechy je úchvatný výhled na celé okolí. Loučíme se zde také s Nikaraguou, jelikož pokračujeme přes hranice do Salvadoru. SALVADOR PLAYA EL TUNCO - toto nádherné pacifické pobřeží s názvem La Costa del Bálsamo (svůj název dostalo od ceněného aromatického oleje) se nachází asi 2 hod. jízdy od hlavního města San Salvadoru. Samotná pláž "El Tunco" je opravdovou světovou surfařskou lokalitou. Turisté jako my dva jsou zde v menšině a celá "osada" Tunco je zaměřena spíše na surfaře. Vlny jsou obrovské, uvolněná atmosféra, ubytování spíš jednoduché (žádný hotelový luxus), to vše dělá z této lokality příjemné místo na několikadenní lenošení. Návštěva nedalekého přístavu La Libertad, kde si můžete pochutnat na opravdu čerstvě ulovených mořských pochoutkách. Bye, bye Salvador a přejíždíme dále směr Guatemala. GUATEMALA ANTIGUA - turistický klenot Guatemaly, místo výjimečné krásy, velkého historického významu, jehož návštěvu nesmí žádný cestovatel Guatemalou vynechat. Bylo zapsáno na seznam světového kult. dědictví UNESCO a je tak kouzelné, že se Vám nebude chtít odjet. Zažili jsme zde dokonce i výbuch sopky Fuego, která je jedna ze tří sopek, obklopujících Antiguu a jako jediná je stále činná. LAGO DE ATITLAN - 3 hodiny jízdy z Antigui se nachází sopkami lemované jezero obklopené malými vískami. Ubytovali jsme se v doporučované batůžkářské osadě San Pedro. Bohužel nás to tu moc neuchvátilo, jak řekl Roman "podivné uskupení rozestavěných betonových domků a vlnitého plechu, plné podivných existencí ať turistů nebo místních, na Vás neudělá dobrý dojem". Je tady hodně škol a kurzů španělštiny pro cizince. Pár dní jsme pobyli a rozhodli se pro přesun do Mexika. MEXIKO ZIPOLITE Zipolite, Zipolite, Zipolite - po zdlouhavém a únavném cestování jsme konečně dorazili na "naši" pláž na pacifické straně Mexika. Co bychom dodali? Vrátili jsme se po druhé na to samé místo (to svědčí o velké vyjímečnosti), jak jsme zjistili, nejsme jediní a vrací se pravidelně všichni, kdo tu už někdy byli. Takže velká pohoda, koupání, hraní pokeru, romantické sledování západu slunce, východu slunce ..............vždyť se zase vrátíme :-) Zdravíme do Lolas - Xaviera, do Posady Mexiko, do Pacha Mama, Sal y Pimienta.......atd. ACAPULCO - se svými žlutými plážemi a nikdy nekončícím nočním životem bylo nazýváno "Perla Pacifiku". V době své slávy se sem sjížděli slavní a bohatí umělci jako Frank Sinatra, Elvis Presley, Elizabeth Taylor a stalo se nesmrtelným díky filmu "Muž z Acapulca". Tyto doby už dávno pominuly a v poslední době bohužel nechvalně proslulo velkou kriminalitou spojenou s pašováním drog. Dnes zde probíhá něco jako renesance zašlé slávy a investuje se do luxusních hotelů a kondominií. Nás osobně Acapulco docela příjemně překvapilo. Ubytovali jsme se v zoně Hotelera s krásným výhledem na zátoku "de Acapulco". Navštívili jsme proslulou místní atrakci "La Quebrada Clavadistas" - což jsou skokani z útesů, krásně opravenou místní pevnost San Diego, staré Acapulco se Zocalem. Můžeme návštěvu tak na 5 dní klidně doporučit, jen pozor na víkendy ....Acapulco je plné mexikánů na víkendových výletech. TAXCO - neboli město stříbra. Je vzdáleno asi 4 hod. jízdy busem od Acapulca. Už při prvním pohledu na město, k němuž se blížíte údolím se strmými svahy po točité silnici, se člověku tají dech. Taxco je přilepené na příkrém úbočí, pyšní se dokonale zachovanou koloniální architekturou, úžasnou katedrálou, malými krámky se stříbrem a všudypřítomnými taxíky zn. Brouk. V Taxcu je vše v kopci a tak máte po celém dni pocit, že máte nohy jako Marco Polo. Navštívili jsme nedaleký obrovský jeskynní cacahuamilpský komplex - zajímavé, švýcarskou kabinovou lanovku Teleférico, vyhlídku od Ježíše Krista. Jsme rádi, že jsme se v Taxcu při našem putování alespoň na 4 dny zastavili, jelikož se jedná o kuriozní a zajímavé místo. MEXICO CITY - dvoudenní pobyt před odletem. Nákup suvenýrů, poslední mexická večeře na náměstí Zocalo spojená s návštěvou katedrály a hurá domů - 2 a půl měsíce uteklo jako voda. Tak zase příští rok????????????? SHRNUTÍ Při naší letošní cestě jsme najeli cca 3000 km. Projeli jsme 4 státy, potkali spoustu zajímavých lidí, kteří nám vždy vyšli vstříc, naučili se zase pár nových slov a frází ve španělštině, vypili mnoho piv, pojedli zajímavé pokrmy a to vše bez úrazů, nemocí a s úsměvem na rtu :-) Mexiko se začíná stávat naší srdeční záležitostí...... Adios amigos, el próximo año ! R+R Kompletní album fotografií s popiskama najdete na "Rajčeti" - stačí kliknout!!
MEXIKO, BELIZE, GUATEMALA 2014
Jednou jsme dostali tip na skvělé potápění v Belize. Prý je tam druhý největší bariérový útes na světě. Časem jsme si to ověřili při návštěvě Hondurasu a začali plánovat téměř 3 měsíční putování. Když už se plahočíte přes půl světa, chcete zažít a vidět co možná nejvíce, a tak vznikla expedice MEXIKO, BELIZE, GUATEMALA. I když nás někteří kamarádi odrazovali od možného nebezpečí válek drogových kartelů, únosů atd. nic nás neodradilo a v lednu jsme vyrazili vstříc dálkám. MEXIKO MEXIKO CITY životem pulzující kosmopolitní hlavní město nás mile překvapilo svou čistotou, upravenými ulicemi, které se dá svou historickou částí srovnat s mnoha evropskými městy. Nadmořská výška je 2240m, takže je tu přes den příjemných 20 stupňů, v noci ale jen kolem 7. Nyní je největším hlavním městem na světě s 26 mil. obyvatel. Co vidět a navštívit? Historickým srdcem je široké náměstí Zocalo, obklopené prezidentským palácem, metropolitní katedrálou. Od tohoto náměstí odjíždějí pravidelně turistické busy, které Vás odvezou do nejzajímavějších částí, včetně ulice "Prezidente Masaryk". Na to vše se můžete podívat z výšky mrakodrapu "Latinoamerikana". Prohlédnout aztécký sluneční kámen a nádherné pozůstatky mexické předkolumbovské minulosti je možné v Antropologickém muzeu. Na výbornou snídani doporučujeme podnik Sanborns v Casa de los Azulejos. Úžasný jednodenní výlet na slavný TEOTIHUACÁN a pyramidy Měsíce a Slunce, to je asi povinnost. Po 4 dnech poznávání hlavního města se přesouváme busem do Puebly. Mimo jiné autobusová nádraží v Mexiku jsou na úrovni našich letištních terminálů a autobusy jezdí luxusní a včas. PUEBLA na východ asi 2 hod. od hlavního města, kdy cestou v dálce vidíte sopky Popocatepetl, Iztaccíhuatl se nachází městečko Puebla s krásným koloniálním centrem, nádhernou katedrálou a řadou krásných kostelů. Město založili 1531 španělští kolonisté, takže je na co se dívat. Další den jsme navštívili nejširší pyramidu, jaká byla kdy na světě vybudována Pirámide Tepanapa v Cholule. Pokračujeme busem do 4 hod. vzdáleného města OAXACA. OAXACA oplývá zvláštním kouzlem, jemuž podléhají Mexičané i cizinci bez rozdílu. Je jedním z nejkrásnějších a nejrušnějších měst celého Mexika. Je domovem nejoriginálnějších řemeslníků. Nabízí prvotřídní muzea, okouzlující hospůdky, neuspěchanou atmosféru. Co ještě vidět v okolí? Určitě Monte Albán, což je prastará zapotecká metropole s nádherným panoramatickým výhledem do okolí. Dále jsme navštívili nevelké naleziště v Mitle, El Arbol del Tule - údajně nejobjemnější strom na světě. Slavnou tkalcovskou vesničku Teotitlán del Valle, kde je možné zakoupit krásné ručně tkané koberce, továrnu na výrobu Mezcalu a krásné minerální prameny Hierve El Aqua lze jen doporučit. A jedeme dále....přes městečko Pochutla k pacifickému pobřeží. ZIPOLITE nádherný, půldruhého kilometru dlouhý pás světlého písku zvaný Zipolite, je opěvován coby nejkrásnější z levných přímořských lokalit na jihu Mexika. Zipolite je také vyhlášenou nudistickou pláží. Plánovali jsme 4 dny, zůstali 14 dní. My hodnotíme jako nej "free" pláž, kterou jsme kdy zažili. Můžete tu chodit v plavkách, bez nich, kouřit trávu, meditovat, cvičit, lenošit, výborně a levně jíst a pít, koupat se ve vlnách...už víc nevíme co dodat, můžete prostě všechno.... Určitě se sem ještě vrátíme, jelikož takových míst už moc není :-) SAN CRISTOBAL DE LAS CASAS městečko se rozkládá v horském údolí obklopené borovým lesem, obklopené desítkami tradičních cocilských a celtalských domorodých vesniček. Za návštěvu stojí rušný městský trh, tak i domorodé indiánské vesnice San Juan Chamula nebo Zinacantán. Dále přejíždíme do Palenque. PALENQUE vznosné, tropickou vegetací obrostlé svatyně jsou jedním z národních pokladů a jednou z nejlepších ukázek mayské architektury na mexickém území. Nejstarší osídlení se datuje do roku 100 př. n.l. za vlády krále Pakala. Prostě nádhera, to se musí zažít. Agua Azul - majestátní oslnivě bílé vodopády a Misol-ha - peřeje se řítí z výšky 35 m. do tůně obklopené džunglí. To vše vzdálené pouhých 20 km od Palenque. CAMPECHE představuje se svým kompaktním opevněným jádrem s vkusně zrestaurovanými pastelovými domy hotovou koloniální idylku. Bylo zařazeno na listinu UNESCO a bylo upraveno s takovou péčí, že si klademe otázku, je-li vše pravé. Renovací tu prošlo až 1000 budov. Zajímavosti Plaza Principal s katedrálou, obranné bašty kolem starého města. Dále jedeme směr karibská část Mexika. Všichni nás varovali, ať tam nejezdíme, že je tam draho a s pravým Mexikem to nemá nic společného, ale chceme zažít vše a tak uvidíme :-) ISLA MUJERES ostrov nedaleko Cancunu a první z míst, které jsme navštívili na karibské části Mexika. Kromě velice drahého ubytování (kvalita neodpovídá ceně), tučných američanů jezdících pouze na golfových vozítkách, velice drahých restaurací (kvalita neodpovídá ceně) a pouze jedné ucházející pláži (narvané k prasknutí) zde doopravdy nic moc není. Vydrželi jsme zde 3 dny a jeli "o lokalitu" dále. PLAYA DEL CARMEN momentálně třetí největší město státu Quintana Roo. Jelikož to není ostrov, ale přímořské město - ceny zde jsou o něco málo nižší než na ostrově Isla Mujeres. Město je vyhlášeno svou "Pátou avenue", což je pěší zóna asi tak 5 km dlouhá, a tak jestli jste si do Mexika přijeli pouze nakupovat, je toto místo právě pro Vás :-) My jsme tady vydrželi 4 dny jen díky tomu, že jsme měli příjemné ubytování a léčili zde chřipku, která nám bránila v odjezdu dále. Nic víc zde zajímavého není. TULUM opět drahá karibská destinace, pokud ovšem nechcete bydlet v špinavém městě u hlavní silnice. Zajímavosti jsou zde jediné - Tulumské rozvaliny, které se tyčí nad členitým pobřežím lemovaným překrásnou pláží. Na leguány tu narazíte na každém kroku a mnozí se chovají, jako by jim to tu patřilo. CENOTE DOS OJOS vstupní brána do obřího jeskynního systému, celá jeskyně je se svou délkou bezmála sedmapadesáti kilometrů třetím největším systémem podmořských jeskyní na světě. Můžete tady šnorchlovat nebo se potápět, je tady průzračná voda a skvělá viditelnost. CHETUMAL pouze tranzitní město a přístav z kterého vyplouvají lodě do Belize. Po měsíci a půl putování po Mexiku měníme destinaci za Belize. BELIZE AMBERGRIS CAYE ostrov, který je vzdálen 3 hod. rychlou lodí z Chetumalu (Mexiko). Hlavní městečko se jmenuje San Pedro a na to, že to je ostrov, zde najdete vše na co si vzpomenete. Jezdí se tu na golfových vozítkách, skladba obyvatel je jiná než v Mexiku (několik cizinců, jinak rastamani, černoši). Nedaleko je hlavní lákadlo - druhý největší korálový útes světa, takže vše se tu točí kolem potápění a šnorchlování. Pláže tu nejsou, pouze mola, odkud je přístup do vody. Při našem příjezdu byl tento ostrov vyhlášen jako nejatraktivnější ostov světa (dle Tripadvisoru). Proslavila ho Madonna, která po zdejší návštěvě vydala písničku "La Isla Bonita". CAYE CAULKER 30 min. jízdy rychlým člunem se ocitnete na menším, klidnějším, pohodovějším CAYE CAULKER. Podle našeho názoru jedno z nejlepších míst na pobyt v Belize. Bariérový útes nedaleko, nikdo nikam nepospíchá, slunce a moře, co více si přát. DOPORUČUJEME! PLACENCIA poloostrov v jižní části Belize. proslavený díky nejužší ulici světa, což je chodník mezi chatkama. Velké překvapení bylo, že se zde každá druhá nemovitost prodává. Další velké nemilé překvapení bylo ubytování u pana Slávka (čechokanaďana), který má v této části hotel Manatee Inn. Až Vás bude někdo lákat na levnou dovolenou v Belize, dejte si pozor jestli to není k panu Slávkovi. URČITĚ NEDOPORUČUJEME! Ledaže by jste si chtěli vzpomenout na léta trávená na chmelové brigádě :-) FLORES - TIKAL pokud si sednete na minibus v Belize City, tak jste za 5 hod. i s celními formalitami v Guatemalském Floresu. Jde o městečko na malém ostrůvku na jezeře Petén Itzá, které je druhé největší v Guatemale. Nedaleké mayské ruiny v národním parku TIKAL jsou úchvatné a zajímavé tím, že je zpřístupněna pouze malá část z tohoto naleziště. Ostatní je zatím ukryto na obrovské ploše národního parku a čeká na objevení. Shrnutí: Najeli jsme cca 4000 km busama, taxi, lodičkama - jak to šlo Vystřídali jsme 22 ubytování. Byli jsme mile překvapeni čistotou a bezpečností Mexika, přírodou Guatemaly a nemile cenama v Belize. Určitě doporučujeme návštěvu mexického vnitrozemí, pláže v Zipolite (Mexiko) a ostrova Caye Caulker v Belize + Guatemalského Tikalu. Radíme vyhnout se karibské straně Mexika, draho a zase draho. Ani jednou jsme nenarazili na nějaké nebezpečí, všude pouze na velice milé a vstřícné domorodce, výborné jídlo, skvělou hudbu. Myslíme si tedy, že může klidně vyrazit každý cestovatel, není se čeho obávat. Rádi poradíme a vysvětlíme :-) Kompletní album fotografií s popiskama najdete na "Rajčeti" - stačí kliknout!!
Maroko 2013
Protože přísloví říká " všude dobře - tak co doma " - nebo tak nějak to je :-), rozhodli jsme se opustit listopadové lijáky a vyrazit prozkoumat Maroko. Stejně si na něj Radka už dlouho brousí zoubky. Ta také poctivě a důkladně naplánovala 3 týdenní trasu. Vzali jsme to sem přes Lisabon, kde jsme přespali...jídlo a vínko dobrý, ale pečené sardinky nedoporučujeme. Druhý den jsme přistáli v Casablance a po bloudění vlakem a tramvají jsme našli příjemný koloniální hotýlek ve starém městě (Medině). "Útulný pokojík" velikosti 2x2m, měl pouze postel a žárovku na drátech, zato krásný výhled na město. Další den ráno jsme vyrazili na prohlídku největší mešity Hasana a francouzské koloniální čtvrti Ville Nouvele. Je to tady hodně podobné Istanbulu, samej "vopálenej kudrnáč" , ale cítíte se bezpečně. Jídelny jsou 3 kategorií, francouzský bufet za 10 DHM, bufet s obsluhou za 30 a restaurace s ubrusem za 80 DHM za malé jídlo. 1DHM=cca 2,50 CZK. Na trhu mají samý padělek, ale asi malý výdělek. Nemají tu alkohol, takže pouze kafe a čaj, Roman si konečně začal léčit játra. Počasí přes den 25, přes noc klepeme kosu pod lehce olepenou dekou. Dál přejíždíme vlakem do Rabatu. Rabat je proti Casablance lehce ospalé město. Široké bulváry nezapřou francouzský vliv a náš hotel je jak z Paříže (30 let). Navštívili jsme souk v medině...překlad do češtiny (trh na starém městě), opravdu zážitek chutí a vůní. Neodolali jsme a nakoupili vlašské ořechy velikosti pěsti a datle velikosti melounu. Roman si tu také u místního krejčího nechal opravit rozpadající se brašnu na foťák. Dále jsme navštívili Kasbu des Oudaia, kde to vypadá jak v Řecku na Santorini, dále Hassanovu nedostavěnou mešitu a mauzoleum Mohameda V., po kterém se tady jmenuje každá hlavní třída. Nakonec jsme zajeli i do Chellah, což je 1000 let opuštěné město, takže už pouze ruiny. Zažili jsme tady i místní demonstrace, ale netušíme za co demonstrují. Jinak lidi jsou tu přátelští a večer chodíme pravidelně jíst s místníma do jejich bufetů. Je tu dost žebráků, ale neobtěžují. Místní jim celkem přispívají jídlem i penězi, kam se na ně hrabeme. Dál přejíždíme do dalšího královského města FES. Dali jsme dva dny ve Fesu, kde jsme navštívili starou Medinu a v ní vyhlášené koželužny. Na barvící kádě je krásný pohled, ale strašlivý smrad, dělají to pořád jak ve středověku. Naše cesty se protly s marockým králem, který je zde náhodou na návštěvě. Dost bylo měst, sedli jsme proto na autobus a vyrazili směr pohoří Atlas do berberského městečka Azrou cca 200 km od Fesu. Jsou tu kolem cedrové lesy, vodopády a opice..hodláme to tedy zítra prozkoumat. Potíž je v tom, že všichni mluví jen arabsky nebo francouzsky. Při zjišťování možného autobusu z Azrou do Marakéše jsme půl hodiny hráli pantomimu na autobusovém nádraží. Vše píšeme a ukazujeme tužkou, hlavně že je veselo, místní jsou v pohodě. Jediný co nám vadí, je zima, chodíme nabalený ve všem co máme, stejně jako místní. Joo opice a vodopády - prdlajs!! Ráno koukáme nevěřícně z okna hotelu na sněhovou vánici, přes noc napadlo 5 cm sněhu a na zmrzlé "horaly", kteří nám tvdili, že tady už 3 roky nesněžilo ani v lednu. Postavili jsme si prokazatelně prvního marockého sněhuláka a šli hledat autobus pro úprk za teplem. Kupodivu jel. Čekalo nás 480 km a 8 hod. místním busem marockou krajinou středního Atlasu. Pustina a sem tam koza, oslík nebo ovce. Večer jsme dorazili do města Marakéše; a ubytovali se v místním riadu. "Riad" je slovo pro zrekonstruovaný původní dům v centru starého města. Prohlédli jsme si místní mešitu Kotoubia a hlavní náměstí Djemaa El Fna s množstvím stánků trhů a atrakcí pro příchozí. Pojedli jsme předražené jídlo, vyfotili se s opicí, nakoupili zbytečnosti a začali řešit přesun do přímořského městečka Essaoira, dost bylo vnitrozemí. Dojeli jsme do Essaouiry, příjemného přímořského města, jejíž medina (staré město) je přizpůsobeno turistům a je tu radost pobývat. O zásobování restaurací čerstvými rybami se starají místní rybáři a všechny strany jsou spokojené. Určitě doporučujeme navštívit! Máme pro sebe celý zrekonstruovaný RIAD a jednu místní holku, co nám připravuje snídaně na terase - romantika jako blázen. Po třech dnech přejíždíme cca 7 hod. busem do El Jadidy, což je bývalé portugalské město asi 80 km pod Casablancou. Máme problém v noci sehnat ubytování, jelikož tu skoro žádné není. Je to taková esence Maroka bez turistů. Nakonec bydlíme v kutlochu na střeše, alespoň máme hezký výhled na dlouhou pláž, kde hrají všichni místní kluci fotbal. Radost pohledět a tak jim fandíme od kafe. Bohužel nám nepřeje počasí a jeden celý den nám propršelo. Tímto můžeme Maroko vřele doporučit. Informace k cestování po této zajímavé zemi rádi poskytneme. Kompletní album fotografií s popiskama najdete na "Rajčeti" - stačí kliknout!!
Indie, Andamany, Nepál 2013
Říká se "nevstoupíš dvakrát do stejné řeky", my jsme toto rčení porušili a už potřetí navštívili Indii, k tomu přidali Nepál a Andamanské ostrovy. Chennai (Madrás) Naše putování začalo v městě Chennai na jihovýchodě Indie, kde jsme navštívili továrnu na výrobu známých motocyklů Royal Enfield. Kromě této továrny a nejdelší pláže v Indii, která měří 13km, tady už není moc co k vidění. Andamanské ostrovy Celý natěšený na teplo a moře jsme přeletěli 1000 km do Bengálského zálivu na Andamanské ostrovy, hlavně na ostrov Havelock. Hlavní městečko Port Blair nabízí několik zajímavostí jako je "Žalář kobek, Roosův ostrov". Na Havelocku jsme bohužel netušili, že počet návštěvníků bude překračovat nemnohé ubytovací možnosti, ale nakonec jsme sehnali pohodovou chatku u pláže a potápěli se a relaxovali zde 14 dnů. Tip na dobrou potapěčskou základnu - Andaman bubbles. Tip na dobré potapěčské lokality - Dixon's Pinnacle, Johnny's Gorge, Minerva Ledge. Tip na vynikající restauraci - Anju Coco restaurant. Tip na jednu z nejkrásnějších pláží asie - Beach No.7 Jaipur Nejenom z lenošení je cestovatel živ, a tak se loučíme s Andamanama a přelétáme za dalším putováním na sever Indie do Jaipuru. Zdejší zajímavosti, které jsme si nenechali ujít jsou velká pevnost "Ambér", kam jsme vyjeli na sloním hřbetu, Hává Mahál (Palác větrů), Jantar Mantar (observatoř). Agra Kdo byl v severní Indii a nenavštívil Tadžmahal v Agře, jako by nebyl. Navzdory bombastické reklamě je na Tadžmahalu opravdu každý detail přesně takový, jaký byste očekávali, takže jenom v úžasu koukáte na tu krásu. Další zajímavosti jsou Agerská pevnost, která je jednou z nejkrásnějších mughalských pevností v Indii. Orčha Neboli (Ukryté místo) na břehu řeky Betvy, je opravdu mystické místo s chrámy a paláci ukrytými v džungli. Na Indii velice klidné a tiché místo, které stojí za návštěvu. Khadžuráho Kamenné reliéfy zobrazující scény z Kámasutry, nádherně vytesané do zdí chrámů, patří k nejkrásnějším na světě. Stačí se jen kochat a fotit. Váranasí Jenom málo míst v Indii je tak osobitých, charizmatických či spirituálních, jako jsou gháty, sloužící k rituálním koupelím, které lemují Gangu ve Váranasí. Jedno z nejsvětějších míst v Indii, kam hinduističtí poutníci přichází smýt celoživotní hříchy. Nepál - Káthmandů Rychle rostoucí nepálská metropole, je určitě nejsvětějším a nejkosmopolitnějším městem v zemi, je domovem mnoha etnických skupin a jeho atmosféru ani nelze popsat, to se musí zažít. Oproti Indii oáza i když už i tady je silně znečistěné ovzduší. A co určitě navštívit? Starobylé město Bhaktapur, Boudhu - největší budhistickou stupu na světě, Pašupatináth a spalovací gháty. Naprosto úchvatný je letecký výlet nad Mt. Everest, K2, Lhotse atd., poté dostanete diplom na kterém je psáno "Nevystoupil jsem na Mt. Everest..ale dotkl jsem se ho svým srdcem"! Nepál - Pokhara 200 km západně od Káthmandů se nachází příjemné prázdninové město Pokhara na březích jezera PhéwaTál, odkud se za jasných dnů naskýtá ničím nerušený výhled na osmitisícovky regionu Annapurny. Pro sportovně založené jedince si tady můžete půjčit horská kola, jezdit na lodičkách po jezeře, chodit na treky nebo se jen kochat při popíjení piva "Everest". Darjeeling Nachází se na strmém horském hřebenu 2000 m/n.m obklopený čajovými plantážemi. Kdo by čekal romantické místo k procházkám, tak ten se plete. Je to spíše zaprášené velkoměsto, které bohužel indové dokázali zničit, při místní neřízené výstavbě a plné výfukových plynů ze starých džípů. Velice hezké je náměstíčko Chowrasta, z něhož naštěstí udělali pěší zónu a doporučujeme vyhlídku Tiger hill (pouze za hezkého počasí) odkud máte krásný výhled na Himaláje a největší indickou horu K2. Dilí Naši 2 měsíční cestu končíme jak jinak než v hlavním městě Indie Dilí. Zajímavosti k vidění: Red Fort (Červená pevnost), památník Ghándího smrti, Brána Indie. Jinak spousta lidí, omamné vůně tyčinek, troubení klaksonů aut a samozřejmě podvodníci, žebráci a to vše na "Main Bazaru", kde se ubytuje každý batůžkář aby nasál tu pravou indickou atmosféru. Několik dat a postřehů z cesty: Měli jsme celkem 7 přeletů, cca 6000km. Místní dopravou, vlaky, busy, tuk tuky, slony jsme najeli cca 2000km. Vystřídali jsme celkem 16 ubytovacích zařízení. Vypili mraky drahých piv a snědli hodně thálí, čapátí, nánu, knedlíčků momos, polévek thupka..... Závěrem: Indie je úžasně rozmanitá země, od vznešených velehor zapadlých sněhem až po sluncem zalité pláže, vybere si každý, tak neváhejte a zkuste to, než si tuto krásnou zemi indové úplně zničí. Takže čeká jen na Vás :-) Rádi poradíme. "Namaste" Kompletní album fotografií s popiskama najdete na "Rajčeti" - stačí kliknout!!
Indonesie 2012
Vzhledem k "procestovanosti" větší části Asie - rozhodli jsme se vyjet do INDONESIE Na expedici Indonesie 2012 jsme vyrazili řádně vybaveni pláštěnkama, jeli jsme totiž do "deštivé sezóny". Ostrov Bali nás přivítal po 30 hodinách letu a přestupů, jak jinak než tropickým lijákem. Bali Kuta, Legian, Seminyak tuto oblast jsme zvolili pro aklimatizaci a je asi 30 minut jízdy z letiště taxikem. Jedná se vlastně o hlavní třídu plnou obchodů, restaurací a barů, táhnoucí se podél moře. Druhý den jsme prozkoumali pláž a byli jsme ohromeni, tolik špíny a odpadků jsme už dlouho neviděli. Této oblasti se proto obloukem vyhněte. Není o co stát. Povinnost je ale návštěva balijských chrámů Ulu Watu a Tanah Lot, zajímavé. Jáva Yogyakarta, Borobudur, Prambanan, sopka Bromo Přelétli jsme se společností Garuda za zajímavostmi Jávy. Yogyakarta (pozor neplést s Jakartou hl.městem) je velice zajímavé, klidné místo, plné jávského umění a tradicí. Pronajali jsme si "kolorikši" a viděli jak Sultánův palác...kde on sám dodnes žije, ale i jeho lázně, ptačí trh. Další dny jsme vyrazili k budhistickému chrámu Borobudur a hinduistickému Prambananu. Oba chrámy jsou úžasné, získaly v roce 1991 status Svěrového dědictví UNESCO. Doporučujeme je navštívit brzy ráno, kdy tam není tolik turistů a výhledy na okolní krajinu a sopky jsou nezapomenutelné. Jelikož jsme také chtěli zažít, jak to vypadá na pravé Jávské sopce, odjeli jsme na známou Bromo. Z vesničky Cemoro Lawang jsme ve 3 ráno, po asi hodinovém bloudění ve tmě vystoupali na okraj sopky, počasí nebylo "nic moc", takže ani pořádný východ slunce jsme neviděli, ale zato ta krajina kolem..nevídané. Bali Lovina, Munduk, Ubud, Tulamben Vrátili jsme se zpět na Bali, na sever do Loviny. Jsou tady pláže s černým pískem, plné rybářských lodí, takže se tady ani nikdo nesluní, ani nekoupe. Skvěle a levně tady však vaří v typických jídelnách zvaných "Warung". Půjčili jsme si skůtra a navštívili Singaraju, vodopády Git Git a lázně Air Panas Banjar v džungli. Centrální oblast a vesnička Munduk, která se nachází v kopcovité oblasti plné rýžových polí a vodopádů, je trochu mimo turistické trasy, takže jsme tam byli sami. Milí domorodci nás pozvali na pravou balijskou svatbu, Roman pečlivě fotil, takže od nás dostali novomanželé darem spoustu fotek. Ubud je "profláklé" místo, díky knize "EAT,PRAY,LOVE", ale pokud se vydáte do okolí, jsou tady příjemné procházky mezi rýžovými políčky a taky spousta dotěrných opic v rezervaci "Monkey Forest Sanctuary". Mimo jiné jsme se zúčastnili i přehlídky balijských tanců. V Tulambenu se zastavujeme proto, jelikož je tady známý potopený vrak "Liberty". Udělali jsme dva ponory, vrak už je rozpadlý na kusy a nebyla ani moc dobrá viditelnost. Zato nás nadchla spousta tuňáků, co kroužili kolem. Lombok ostrovy Gili, Lombocká Kuta Jedeme do ráje. Ostrovy Gili jsou nedaleko Lomboku, jsou tři, dostanete se na ně rychlou lodí z Bali, cesta trvá tak 2 hodiny. Navštívili jsme všechny. Určeno spíše pro baťůžkáře...pohodáře. Na všech třech nejezdí auta ani motorky, jsou tu jenom prašné cesty, neuvidíte tady žádného psa - zato spoustu koček a hlavně kolem dokola nádherné moře a korálové útesy, na nich skvělé šnorchlování. Gili Trawangan - spousta barů, restaurací, stovky ubytovacích možností, určitě tu nenajdete žádné velké hotely, hodně to tu žije..hlavně večer. Gili Meno - úplný opak Trawanganu. Pár resortů, pár restaurací, ticho, klid, romantika. Gili Air - náš favorit. Něco mezi oběma. Nám se tady líbilo nejvíc, ale hlavně tady skvěle připravují grilovaný rybí kebab. Lombocká Kuta - oblast jižního Lomboku určena převážně pro surfaře. Jinak ale docela špinavá díra u silnice. Pokud se dostanete do okolí na pronajaté motorce, najdete i krásné, liduprázdné pláže - bohužel, bez jediného stínu, kam se může člověk v poledne schovat. Flores Po náročném přejezdu (36 hodin) jsme dorazili na východ Indonésie ostrov Flores, do Komodského národního parku. Malebný přístav Labuanbajo nám připomínal spíš Chorvatsko. Chtěli jsme vidět Komodské draky (na vlastní oči), tak jsme najali loď a dorazili do Komodského národního parku. Měli jsme štěstí, jelikož jsme viděli nejen varany při krmení, ale i volně v džungli, při hlídání nakladených vajec. Celý národní park je téměř neobydlený, kopcovité území, v době naší návštěvy byly ostrovy krásně zelené, v období sucha jsou to jenom vyprahlé hnědé kopce. Nusa Lembongan Půl hodiny rychlou lodí z Balijského Sanuru jsou ostrovy Nusa Lembongan a Nusa Penida. Kolem je spousta potapěčských lokalit a tak jsme si jeden den dali také potapěčský výlet. Slibovali nám manty, bohužel asi měly zrovna prázdniny, takže jsme je neviděli. Určitě je moc zajímavé místo k návštěvě "Secret Point" odkud si odvážní mohou skočit z útesu přímo do oceánu. Je tu také spousta míst pro surfaře. jižní Bali - Sanur Naši expedici zakončujeme v Sanuru, což je letovisko, plné důchodců z Evropy, kteří sem utíkají před zimou. Ceny hotelů a komfort tomu odpovídá. Vydrželi jsme tu celé dva dny před odletem domů. Několik dat a postřehů z cesty: najeli jsme cca 2500km + 1800km letecky, projeli jsme cca 10 ostrovů a vystřídali rovných 15 ubytovacích zařízení - vše relativně v pohodě . Co určitě vidět: JAVU a její chrámy + město YOGYAKARTA, nějakou sopku - jedno kde, město UBUD a vesničku MUNDUK na Bali, Komodský národní park a jeho draky, ostrovy GILI. Čemu se vyhnout: rekreačním zónám na BALI typu KUTA, SANUR, LEGIAN - děs běs a draho. Tajný TIP: Ostrov Gili AIR a nebát se přijet v deštivé sezóně (zima), vše stojí polovic a nikde nikdo a počasí v pohodě. "TERIMA KASIH, SELAMAT TINGGAL" Kompletní album fotografií s popiskama najdete na "Rajčeti" - stačí kliknout!!
Vietnam, Kambodža, Thajsko 2011
Všechny tři země jsme již v minulosti navštívili a jelikož se nám v nich líbilo, rozhodli jsme se pro podrobnější průzkum. Přílet do Saigonu byl v nočních hodinách, po zdlouhavém cestování a třech přestupech. Den aklimatizace a už jsme frčeli do HoiAnu, byl to náš nejdelší přejezd busem, celkem 1000 km a 23 hodin..mňam. HoiAn je klidné, malé a velice příjemné městečko ve středním Vietnamu s kouzelným historickým centrem. Doporučujeme pro návštěvu rezervovat tak tři dny. Můžete vidět staré pagody, spousty dílen na šití oděvů, projet se lodičkou po místní řece a večer ukončit v jedné z romantických hospůdek na nábřeží. Po několika dnech pobytu se přesouváme trochu jižněji na Vietnamskou vrchovinu do města Dalat. Na naše představy to bylo docela velké město, které v noci žije...bary, diskotéky, stánkaři. Okolí je ale klidné a pěstuje se zde spousta květin, káva a mají tu krásné "Elephant" vodopády. Po Francouzích starou zubačku, která Vás doveze k starověkým chámům. Mimo jiné doporučujeme návštěvu cvrččí farmy s ochutnávkou :-)) Na skok jsme se zastavili v Saigonu pro víza do Kambodže a jeli dále na jih do delty Mekongu a městečka CanTho. Ještě za svítání jsme pluli na malé loďce na největší plovoucí trh CaiBe a fotili a fotili. Majitelku lodičky jsme "uplatili" a jela s námi i do bočních mnohem menších kanálů, takže jsme se zpět vraceli až odpoledne. Jinak mestečko CanTho je pohodové a příjemné v tom, že na každém kroku nenarazíte na turisty (jako jinde), takže si užíváte mezi místníma bez různého okřikování a nabízení čehokoliv. < Dále dáváme přejezd lodí na ostrov PhuQuock za relaxem u moře. Rozhodně doporučujeme, není to zatím žádné profláklé místo..jako třeba v Thajsku a většinou se orientují na baťůžkáře, takže žádné luxusní hotely apod. Půjčili jsme si skůtra a projeli ostrov křížem krážem. Silnice tady nehledejte, jenom prašné cesty.. podle toho taky člověk vypadá, když z tý motorky sleze. Navštívili jsme perlovou farmu, pepřové plantáže, výrobnu rybí omáčky. Moře čisté, klídek a pohoda :-) Zůstali jsme zde nakonec 14 dnů. Dost bylo Vietnamu a tak se přesouváme do Kambodže. První na ráně je městečko Kampot, tak to opravdu stojí za návštěvu a pro Radku "number one" z toho co jsme zatím viděli. Tohle městečko vybudovali Francouzi v minulém století a má krásnou koloniální tvář, hned si ho oblíbíte. Určitě stojí za to si zaplatit celodenní výlet do národního parku Bokor a po okolí. Na náhorní plošině uvidíte staré Casino, křesťanský kostel..úchvatné. Dále solná pole, jeskyně, pagody a všudypřítomné děti, které si s Vámi pořád chtějí povídat. Můžete navštívit malé přístavní město Kep, které kdysi bývalo Kambodžským "Monte Carlem", dnes se po řádění Rudých Khmérů vzpamatovává. Dále pokračujeme v jižní části Kambodže po pobřeží do známého Sihanoukville. Pokud máte rádi davy lidí, špínu na plážích, jedno lehátko vedle druhého, bary a noční život..pak je toto místo právě pro Vás. My jsme se ale rozhodli pro něco klidnějšího a našli jsme asi 30 minut jízdy odtud krásnou OTRES BEACH. Malý resort bez elektřiny, s špinavou vodou na mytí, spoustou komárů a chatkou velikosti stanu. Přesto všechno to mělo něco do sebe. Liduprázdná pláž, průzračné moře a v noci jenom cikády. Romantika maximální:-)) Při cestě směrem k Thajským hranicím jsme se ještě zastavili v městě KohKong původně kvůli potápění. To nám bohužel nevyšlo a tak jsme alespoň vyrazili na výlet do národního parku, který skončil šílenou bouřkou, která nás potkala uprostřed jezera. Tak hodně jsme se nebáli ani v bouřce na moři :-)). Přežili jsme a rozloučili se s Kambodžou. Naše dvouměsíční putování končíme na ostrově KoChang ve východním Thajsku. Relax, koupání, pohoda. Opět jsme si půjčili motorku a jezdili na výlety po okolí. Zůstali jsme nakonec 14 dnů. Na skok do Bangkoku, nákupy amuletů pro štěstí v místních chrámech a tradá domů. Málem jsme neodlétli, nastal problém ve společnosti KLM, ale po pěti hodinovém hádání jsme nakonec 10.3.2011 hladce přistáli v Praze. Celkem najeto cca 3000 km a přes různé nástrahy, ve zdraví a s dobrou náladou. Pro návštěvu doporučujeme speciálně Kambodžu a Vietnam. Thajsko už se bohužel stalo mekkou seniorů, rodin s dětma a Rusů, kteří tam mají dokonce už svou televizní stanici. Takže KhawpKhun, Sawat dii R+R Kompletní album fotografií s popiskama najdete na "Rajčeti" - stačí kliknout!!
Kostarika ,Panama ,Honduras 2010
Letos jsme udělali změnu a místo do Asie odcestovali do střední Ameriky, do zemí výše uvedených. Přílet do San José ve večerních hodinách po hodinovém kroužení nad městem. K našemu překvapení je San José město "okresního formátu" za jeden den ho máte prohlédnuté..Národní divadlo,Indiánské muzeum plné zlata ,Centrální tržiště, Park de la Central.... Unaveni jsme si dali naše první jídlo v typické Kostarické "restauračce" zvané SODAS-zdroj naší obživy do konce pobytu. S hrůzou v očích zjišťujeme, že zde opravdu všichni mluví pouze Španělsky. Ještě že máme slovníček zakoupený v trafice na letišti bude naším věrným průvodcem. Dále míříme do města Heredie...návštěva kávových plantáží a továrny Café Britt-největšího zracovatele kávy v Kostarice. Další den jedeme do národního parku na"vzdušnou tramvaj"v deštném pralese...kupodivu zde opravdu prší :-)) Přejezd do "La Fortuny" na sopku Arenal kterou jsme chtěli vidět, bohužel štěstí nám nepřálo a 3 dny hustě pršelo..sopka byla v mracích..viděli jsme tímto kulový a tak jsme se přesunuli k Pacifiku. Montezuma na Pacifické straně Kostariky je krásná, ospalá, travelerská, surfařská vesnička kam se dostanete pouze terénním vozem. Super pláže, velké vlny, opičky, varani, co více si přát.... Příjemně odpočatí přejíždíme po 5ti dnech rychlým člunem přes mořský záliv do Manuel Antonia - přírodní rezervace. Platíme pekelně drahý hotel a druhý den i 10 USD za vstup do lesa. Nic v něm nevidíme. Všechny zvířata čekají totiž na pláži..tam jsme dorazili i my. Nejdříve nám opice sežraly ovoce a když jsme se šli koupat tak nám mývalí gang vyraboval z baťohu oběd. Hladoví a bez peněz proto pokračujeme další den dále na jih po pobřeží do surfařské oblasti Dominical. Všichni jsou tu "free" hulí trávu, nosí dredy. Potíž je v tom, že když jsme se tedy "free" začali koupat bez plavek, zavolali na nás policii která nás slavnostně zatkla. Poté co policajti zjistili, že u sebe nemáme nejen plavky, ale ani peníze a pasy udělali "ty, ty" a byli jsme slavnostně propuštěni. Poté dáváme 800 km dlouhý přejezd do Panamy - opravdu výživné. V noci dorážíme do Panama City a hledáme ubytování. Ráno vyjíždíme na prohlídku "Casco Antigua" starého města. Tam se nám podaří proniknout zadním vchodem přímo na jeviště Panamského Národního divadla..na zkoušku dětského baletu..kde vylezeme z kulis s kamerou a foťákem. Při focení bývalého baru navštěvovaného "Noriegou" narážíme na místní vojenskou kapelu, také při zkoušce. Kupodivu nás ani z jednoho nevyhodili násilím - jsou to milí lidé :-). Večer jsme sehnali lístky na turistickou loď projíždějící Panamským průplavem. Tato vyráží pouze v sobotu a není lehké se na ní dostat. Stejně jako město plné mrakodrapů, tak i Panamský průplav nás ohromil a je pro nás zcela nepochopitelné jak ho dokázali před 100 lety vykopat. Po třech dnech přejíždíme autobusem na sever Panamy na souostroví Bocas del Toro. Cestou na přestupu do místního "busku" řešíme problém "kam s nimi" -je tady asi 80 indiánů 5 psů a nezjistitelný počet dětí + bus pro 20 lidí Po "lehkém" předběhnutí necháváme zkoprnělé indiány na nástupišti a s jejich psi na střeše (viz. foto) mizíme dál. Po dalších 4 hodinách honíme poslední lodičku jedoucí večer na ostrovy. Když jsme se jí konečně dočkali, kapitán řekl ať přijdeme ráno. Nakonec jsme ukecali konkurenci a dopluli do hezkého koloniálního městečka zahaleného tmou a deštěm. Po hodině hledání se ubytováváme ve starém penzionu, u staré paní s třemi psy a jedním papouškem..opravdu jak u "babičky" v Karibiku. Následující dny věnujeme průzkumu okolí a přilehlých ostrovů a vidíme, že to nebude to pravé ořechové. Přímořské slumy plné "zevlujících" dvoumetrových černochů nedávají velký pocit bezpečí. Rozhodujeme se proto pro odjezd zpět do Kostariky. K přechodu do Kostariky využíváme starý železniční most v Sixaole, který drží pohromadě už jen rez. Tomu nebrání aby po něm ,ale nejezdili autobusy. Tímto se také dostáváme do střediska "Puerto Viejo de Talamanca" mekky surfařů, huličů trávy a jak se později ukáže i zlodějů. Vrháme se na místní sámošku a vystrojujeme si jednohubkové hody s vínem - konečně normální jídlo :-) Krásné pláže objevujeme na vypůjčených kolech..to se nám však stává osudné neboť třetí den Radku přímo za jízdy okradou dva místní týpci jedoucí na motorce o bágl na nosiči. Škoda 15000Kč...místní policii to nechává v klidu..řeší pouze koupání bez plavek. Rozhodujeme se pro přesun do San José a koupi letenek do Hondurasu. Což se nám zázrakem daří i přesto, že je neděle a ještě k tomu prezidentské volby..vyhrála je kandidátka Laura Chinchila (fakt nekecáme) první prezidentka v dějinách země. Slavící Kostariku s "Činčilou" necháváme za sebou a s krásným výhledem na sopku Arenal mizíme do Hondurasu na ostrov Roatan. Jsme tady hlavně kvůli potápění neboť zde končí 2 největší korálový útes světa vedoucí z Belize. Sehnali jsme si starší domek v zahradě u moře za 50S ,horší je však sehnat levné jídlo - vše i ceny je podřízeno Americkým turistům ,kteří to tady berou útokem - jak Češi Tunis :-(. Mimo letadel i obřími turistickými loďmi. Zachraňuje nás sámoška s pečenými kuřaty a kávovar kde si z nich vaříme polévky - život je někdy boj!! Po 14ti dnech a 10ti ponorech + krásném šnorchlování na korálových útesech, to balíme zpět do Kostariky. Určitě můžeme doporučit jako lokalitu pro potápěčě a milovníky života pod mořem !! Během celodenní letecké cesty padá rozhodnutí - strávit posledních deset dní našeho pobytu v Kostarické vesničce Montezuma. Tuto oblast jsme vyhodnotili jako nejlepší místo pro baťůžkáře. Problém je, že si musíte stopnout na dálnici ten správný autobus, nám se to daří, ale až sedmým autobusem odjíždíme. Odměnou jsou nám krásné pláže, varani, opice, papoušci a koupání v serfařských vlnách. Sezóna pomalu končí a ceny jsou na půlce...to zřejmě oslavují místní každou noc na jediné křižovatce ve vesnici. K tomu jim vyhrává místní DJ s neskutečnou aparaturou umístěnou v místním baru. Vzhledem k tomu, že jsme se ubytovali necelých 20 m vedle něj...jsme nyní hudebními znalci stylů RAP a HOUSE MUSIC. Také už dokážeme usnout při 150 decibelech ..což se může někdy v budoucnu hodit..nakonec zjišťujeme, že je lepší jít pařit do baru než se snažit usnout..prostě jak v Kostarice říkají "PURA VIDA". Roman zde slaví i své další "35tiny" jako každý rok :-)) ,potkáváme i zajímavou holčinu ze Slovenska (Lucku), která je už na cestě 4tým rokem i se svým psem Lolou - fakt "síla" - přejeme jí vše nej!! Jinak jsme zde viděli 2 kusy "Valkýrií" -vymazlené- viz. foto. Po 30ti hodinách cesty a "odpočinku" v Madridu (viz. foto), končíme večer v zasněženém domově :-). Celkový dojem z cestování... krásná nedotčená příroda, příjemní a otevření lidé, bohužel horší služby pro nezávislé cestovatele, a trochu vyšší ceny než bychom za ně čekali. Můžeme doporučit. Najeto cca 3000 km, krom krádeže batohu ve zdraví a pohodě. PURA VIDA R+R
Thajsko a Laos 2009
Chtěli bychom navštívit Laos, ale protože do Laosu se nelétá napřímo, po letech se tedy vracíme do Thajska a odtud pojedeme do Laosu. V Bangkoku už nikam nechodíme po chrámech atd. ale užíváme si příjemné masáže..doma nám budou chybět, bydlíme kousek od KHAOSAN ROAD..kde vlastně všichni cestovatelé a pozorujeme cvrkot. Vyřizujeme jízdenky na sever do "CHIANG RAI", jedeme na výlet na "GOLDEN TRIANGLE" a za mlžného a chladného rána vyrážíme na dvoudenní plavbu po Mekongu už na straně LAOSU. Radka opět kupuje kulicha..a vytahujeme všechno teplé oblečení co máme..stejně to nestačí..v noci je pod nulou, ale jinak hezká krajina, sem tam malá vesnička. Opět potkáváme partičku 3 Čechů a tak máme o zábavu postaráno. Druhý den jsme dorazili do plánovaného "LUANG PRABANG" staré koloniální město, má své kouzlo. Zůstáváme 3 dny a pokračujeme do oblasti "VANGVIENG". Tohle městečko je pro mladé, na řece můžete jezdit na duších od traktoru, nebo lézt po skalách, prozkoumávat jeskyně, ale večer se moc nevyspíte, je tady jeden bar vedle druhého a pořádnej randál..kam se hrabe "matějská" Hlavní město Laosu "Vientiane" stojí za krátkou dvoudenní zastávku a máte ho prohlédnuté. Tímto se loučíme s Laosem, zajímavá to země a mizíme zpět do Thajska, tentokrát ostrov "Ko Chang"..chatka u moře na kůlech, lenošení, moc se nám tu líbí..zůstáváme nakonec 14 dní. Přesouváme se na PHUKET..odtud totiž jezdí potápěčské výpravy na "Similanské ostrovy" paráda, pohodový divemasteři i celá posádka na lodi, pod vodou bylo stále co vidět. Po 8 letech nám to nedá a vracíme se na ostrov Lanta..jak to tam asi po letech vypadá? Tsunami ostrov kompletně zničila, ale také jeho kouzlo, dnes jsou všude drahé hotely, bungalovy s televizí uvnitř a vyhřívaným bazénem..no nevíme jestli za tímhle se lidi táhnou takovou dálku..třeba jo. Všude jsou asfaltky, no původně jsme mysleli, že se otočíme a odjedeme někam jinam, ale po 2 hodinách hledání jsme přeci jen našli nám vyhovující pohodové místo na trávení zbytku dovolené. Hezké, ale od Thajska si teď dáme zase na chvilku pohov...
Jižní Indie - Srí Lanka 2008
Radka se do Indie trochu bojí, zvláštní země..nevím co mám čekat...a tak letíme směr "BOMBAY" doopravdy zvláštní směs vůní, chrámy, učaruje svým kouzlem..je to jiné než asijské země, které jsme navštívili před tím. Prohlédli jsme si "Bránu Indie", hotel "TÁDŽ MAHAL", pláž "CHOWPATI", místní velkoprádelny, hřiště na kryket...vše stojí za vidění. Za návštěvu stojí i "HAMPÍ" mystické místo, spousta starověkých chrámů. Vlakem se přesouváme do oblasti GOYA a ubytováváme se u moře v "CALANGUTE"..jestli jste nikdy nebyli na přelidněné pláži plné špíny a odpadků..tak tady máte možnost..viděli jsme a odešli jsme...stejně jsme tu hlavně proto, že se zde koná "velký středeční trh v Andjuně" Parta "hipíků" se do téhle oblasti zamilovala a už tu zůstala a pořádají trhy kde koupíte vše od náramků, šperků, triček, batikovaných látek...až po CD s příjemnou lounge hudbou.. Odtud pokračujeme vlakem do města "MYSORE" zde můžete vidět krásný maharadžův palác..krásný je obzvlášť večer kdy se celý rozsvítí (pozor pouze o významných svátcích)... my jsme měli to štěstí. Následují hory "OOTY" jsme tu týden a podnikáme výlety do okolí na čajové plantáže, továrna na zpracování čaje, z hor potom odjíždíme raritou parním vláčkem přes krásná údolí..doporučujeme Město "KOCHIN" příjemné místo kde hraje představení místní divadelní soubor "KATHAKALI", chrámy, trhy, rybáři stále je na co koukat. Končíme v "TRIVANDRUMU" odkud nám letí letadlo na SRÍ LANKU do Colomba. Horší místo než Colombo jsme snad nezažili, špína, všude vojáci, bombové útoky...vyřizujeme jízdenky a pryč odtud.. Městečko "GALLE" je už o dost hezčí..hlavně stará pevnost..jako jediná odolala Tsunami. Místní lidé jsou asi hodní, ale zároveň po tom, co všechno prožili moc zaměřený na turisty ve smyslu "vyždímat co to jde" Moc hezká je horská vesnička "ELLA" určitě na pár dní se tady zastavit není špatné. Dělali jsme výlety po místních kopcích, po čajových políčkách. Přesun přes "Nuwara Eliya" do "KANDY"..zajímavosti..chrám Budhova zubu, Sloní útulek "PINNEWALA" ten stojí doopravdy za návštěvu. "SIGIRIJA" je hora kterou určitě nepřehlédnete a z vrcholku máte jedinečný rozhled. Končíme na surfařské pláži "HIKADUWA" a blbneme ve vlnách. Co dodat...nádhera:-)
Filipíny 2007
Vracíme se na "místo činu" do Asie ..tentokrát Filipíny. Letíme na ostrov "CEBU" a přilétáme do deště i když má být "suché období". Trajektem na ostrov "BOHOL" návštěva "CHOCOLATE HILLS" bohužel v mlžném oparu..a malé opičky s velkýma očima zvané "NÁRTOUN"..můžete ji vidět při reklamě na SPORTKU. V podivném hotelu na pokoji nám někdo nakousl čokoládu...že by to byla ta nesympatická bába z recepce? Chyba..byla to krysa velikosti králíka..schovala se mrcha ve zdi..tak jí alespoň zatarasíme cestu deskou stolu :-))Další den už se z hotelu stěhujeme. Přesun na další ostrov "LEYTE" a do vesnice "DONSOL"..má se tu vyskytovat "žralok velrybí" bohužel po zaplacení výletu a celodenním ježdění po moři sem a tam jsme na něj nenarazili..to jsme se zase nechali nalákat. Kolem sopky "MAYÓN" která se probudila před rokem k životu (všude láva, zničené vesnice) jedeme do "LOS BANOS"...lázeňské městečko..jedeme na výlet k jezeru "TAAL" a šplháme i na vrchol stejnojmenné sopky..krásné výhledy... Dále se posouváme do hor "CORDILLERAS", krásné rýžové terasy, jeskyně "SAGADA" poté MANILA. Kupujeme letenky a malinkým letadlem (hádáme jestli je tam vůbec pilot) letíme na "BUSUANGA ISLAND" perfektní potápění k Japonským vrakům z 2 svět. války. Na tomto ostrově se trošku zasekáváme, jelikož nedorazil trajekt z Manily který by nás odvezl dále..tak se s dalšíma cestovatelema domlouváme na soukromém odjezdu rybářskou lodí a k večeru už doplouváme do "El Nida"nezůstaváme dlouho protože máme ještě naplánovám "PORT BARTON", tady už trávíme poslední dny pobytu na Filipínách v chatě "Honeymoon" s výhledem na moře. Romantika...

Kuba 2006
Pozor letos nejedeme do Asie..změna plánů..čeká nás KUBA. Po příletu do Havany se ubytováváme u Češky, která už tady 30 let žije. Procházka po Malekomu, návštěva baru FLORIDITA a BODEGITA musí být. Latinské rytmy, Havanský rum dělá své. Autobusem se přesouváme ještě s dalšíma dvěma Čechama do PINAR DEL RIO oblast plná kopců a kovbojů na koních. Bydlíme u místních vyvařují nám samé dobroty. Poté se přesouváme taxíkem do TRINIDADU...super městěčko, večerní posezení na schodech kde místní předvádějí salsu. Pokračujeme do "SANTIAGO DE CUBA" a "BARACOA" ve všech místech bydlíme v casa particulare ( domorodci jsou zvědaví a tak s nima klábosíme o fotbalu přes Fidela) příjemný lidi. Mimo jiné v BARACOE přistál Kryštov Kolumbus (když hledal Ameriku). V "PLAYA GIRÓN" bylo nádherné potápění v klidném průzračném moři jako v akváriu. Kuba krásné místo, má své zvláštní kouzlo...určitě se jednou vrátíme.

Vietnam - Kambodža 2004-2005
Zase nás "svrběj nohy"..kam letos? Vietnam a Kambodža to jistí. Cestování bylo ale zdlouhavé přes HongKong do Hanoje. Hanoj je zajímavá..mají tady sochu Lenina "v životní velikosti"..taky farmu na hady kde si můžete dát skleničku místního likéru..z demižonu na Vás ale kouká had nebo vosy atd. morbidní. Byli jsme se podívat na krásném divadle "vodních loutek" světová rarita a jenom ve Vietnamu. Další dny jsme se plavili na malé kánoi kolem rýžových polí k "PARFUME PAGODA" ..název takový proto, že je uvnitř spousta zapálených svíček které voní. Vyrážíme do pohoří "SAPA" (už víme po čem je pojmenovaná tržnice v Libuši)..kupujeme svetry a kulichy jaká je tam zima a vyrážíme na 2 denní tůry mezi domorodce. Kolem nás je spousta místních dětí..něco stále nabízejí. Krásná krajina na hezké fotky. Na skok zpět do Hanoje a odtud do "HALONG BAY" skalní útvary v moři chráněná oblast UNESCO. Noc na dračí lodi byla zajímavá a už frčíme směr jih. Zastavujeme se v městě "HUE" návštěva vojenského muzea, demilitarizované zóny, kopaných tunelů..běhá nám mráz po zádech, když to člověk vidí na vlastní oči. Kupujeme letenky a přesouváme se do "SAIGONU"..oproti "HANOJI" je to moderní velkoměsto. Vyřizujeme víza a letíme do Kambodže do "SIEM REAP"..chceme vidět "ANGKOR WAT" nádherné chrámové komplexy..nedá se to popsat..to se musí zažít..hlavně ráno když vychází slunce. Plavba po jezeře "TONLÉ SAP" je taky zajímavá, dvoudenní zastávka v hlavním městě PHONPHENU..a potom po Mekongu zpět do Saigonu..dáváme ještě lehárko u moře v MUI-NE hezká oblast..spousta barevných mušliček na plážích..přemýšlíme, že je snad začneme dovážet domů:-))kolik jich tu je. Loučíme se ..a zase za rok..

Malaysie, Singapur 2003-2004
Jelikož cestování není nikdy dost a docela nás "chytlo" na tento rok odlétáme opět do Asie tentokrát země výše uvedené. Přilétáme do snad nejčistšího města na světě Singapuru. Procházky po městě, výlety lodí po řece, místní ˇbusiness centrum s moderními mrakodrapy" je zajímavé. Večer sem vyrážíme do místních malých, ale drahých restaurací na vánoční večeři k (Indům). Maso na kari bylo dost pálivé a při posledním soustu Radka vyndavá z pusy docela slušně vykrmeného švába "mňam"..tak to prostě při cestování chodí. Jelikož nám tohle velkoměsto nestačilo přejíždíme přes noc autobusem do Malaysie do Kuala Lumpur. Proč? Chceme se hlavně podívat na toho času nejvyšší budovy světa "PETRONAS TOWERS" fotíme o sto šest. Nedaleko od města jsou docela zajímavé jeskyně "BATU" hezký jednodenní výlet. Chceme se ale mrknout i do hor..opět autobusem přes noc jedeme do "CAMERON HIGHLANDS". Příjemné městečko, procházky do džungle (bez průvodce), vodopády, návštěva místních vesniček, čajových plantáží a oslava Silvestra s dalšími cestovateli..Slivka každému šmakovala:-)) Dost bylo horského klimatu, přesouváme se na ostrov Penang (spojuje ho s pevninou prý nejdelší most v Asii)..moc nás to tu ale nenadchlo..samé drahé luxusní hotely..nic pro nás. To ale ostrov "Pangkor"..nádhera..10 dnů jenom my dva na pláži a dotěrné opice..pořád nám štrachali v baťohu..drzouni..tento ostrov doporučujeme pro nic nedělání, válení se na pláži, koupání.

Thajsko 2002-2003
Naše první cesta za hranice Evropy vedla do známého Thajska. Jako nováčci v cestování jsme docela "kouleli" očima, když jsme poprvé přistáli v Bangkoku..spousta lidí, krásné královské chrámy, výborná kuchyně..prostě něco pro nás. První dny jsme kromě chrámů zažili i plovoucí trh, který je asi hodinku cesty od Bangkoku...doporučujeme, zajímavé. Poté jsme odjeli z velkoměsta do přírody na sever do "Chiang Mai", 4 dny jsme chodili po kopcích, kolem vodopádů, jezdili na slonech a na raftech peřejema :-)Poznali jsme super partu Kanaďanů..přáteli jsme do dnes. Přeci jen je ale na severu večer docela slušná "kosa" a tak jsme přeletěli do tepla na jih na PHUKET. Ubytování na docela klidné pláži (na PHUKETU aby ji člověk pohledal) a oslava Silvestra jak se patří "koupáním v moři"...paráda. Po 3 dnech přejíždíme trajektem na doporučovaný KO PHI PHI..průzkum ostrova, potápění, pohoda, návštěva "Di CAPRIOVI" "BEACH"..není tak liduprázdná..jako ve filmu. Po týdnu lenošení měníme lokalitu a přesouváme se na Ko LANTA..ráj na zemi. Prašné silnice, pohodové chatky přímo na pláži. Půjčili jsme si mopeda a projeli ostrov křížem krážem. Bohužel po měsíci se vracíme domů..vůbec se nám nechce..každopádně Thajsko na začátek (pro nezávislé cestovatele vřele doporučujeme).